Vydejte se na 4 km dlouhou procházku, na které uvidíte krásné Jurkovičovy stavby na Pustevnách, vyfotíte se u sochy pohanského boha Radegasta a rozhlédnete se po kraji z vrcholu hory Radhoště. Pak vás ovšem čekají opět 4 km zpátky na parkoviště.
{{reklama()}}
Pustevny
Horské sídlo Pustevny (1018 m) patří mezi nejoblíbenější turistické cíle Beskyd. Dříve zde žili poustevníci, z nichž poslední zemřel v roce 1874. O pár let později zde členové frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť postavili dvě útulny Pústevňu a Šumnou. V roce 1899 byly otevřeny další dvě útulny: Maměnka a Libušín. Jejich projektantem byl slovenský architekt Dušan Jurkovič. Na výzdobě interiéru se podílel také Mikoláš Aleš.
Další rozvoj Pustevny zaznamenaly po 1. světové válce, kdy byl postaven horský hotel Tanečnica (1926) a přibyl také skokanský můstek. Během 2. světové války byly na Pustevnách ubytovávány německé jednotky Hitlerjugend a maďarské asistenční oddíly. Také proto se stavby rychle dostávaly do havarijního stavu, až fungoval pouze hotel Tanečnica.
Útulnám hrozil zánik, téměř osmdesátiletý Jurkovič se však přimluvil za jejich zachování, i když se měl vyjádřit, že by takto již nestavěl. Valašské muzeum v přírodě začalo útulny v roce 1995 rekonstruovat. Při rekonstrukci se dodržovaly původní stavební technologie, přednost měla ruční práce. Veškeré vybavení bylo opraveno nebo vyrobeno podle původních vzorů. Libušín, postaven v secesním stylu, byl slavnostně znovuotevřen v roce 1999 a nyní funguje jako restaurace. Maměnka byla zpřístupněna v roce 2003 a slouží jako hotel. Areál Pusteven se v roce 1995 stal Národní kulturní památkou.
Socha Radegast
Radegast byl uctíván jako pohanský bůh hojnosti a úrody. Autorem původní sochy byl Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, působící v USA. Nynější podobu díla vytvořil Novákův ateliér v Praze – mužské tělo, na lví hlavě je přilbice s podobou býčí hlavy s rohy, pravá ruka svírá roh hojnosti s kačenou, levá sekeru. Jeho zjev je velmi majestátní. Radegasta Polášek dokončil v roce 1930 a věnoval jej místním lidem. Socha byla vyrobena z umělého kamene, měřila 320 cm, vážila 2 tuny a byla v roce 1931 instalována do výšky 1100 m nad mořem, zády k přicházejícím.
Zde však během následujících let utrpěla vlivem počasí a vandalů četná poškození. V roce 1982 byla částečně rekonstruována, pouze však s dočasným efektem. Když už téměř hrozilo její zhroucení, bylo rozhodnuto o výrobě kopie. Zakázku dostali v roce 1996 Jan Sobek a Miroslav Zubíček z Leskovce u Vsetína. Na práci dohlížel akademický sochař Miroslav Machala. Jejich Radegast je vytesán z přírodní žuly, která bude výborně odolávat extrémním klimatickým podmínkám. Váha se zvýšila na sedm tun. Originál nyní stojí ve vstupní hale frenštátské radnice. Kopie Radegasta byla slavnostně odhalena na původním místě 4. července 1998.
Radhošť
Staré legendy říkají, že hora Radhošť (1129 m) je sídlem pohanského boha Radegasta. Na vrcholu hory byla prý jeho modla, kterou však nechali odstranit soluňští věrozvěstové Cyril a Metoděj v 9. století, kdy sem údajně zavítali. Při cestě z Pusteven na vrchol Radhoště se můžete z deseti informačních cedulí dozvědět více o zajímavostech na této stezce, např. o životě poustevníků, jež zde kdysi žili, nebo o pseudokrasových vápencových jeskyních, jimiž je tento horský masív protkán. Z historických pramenů je patrné, že místní lidé hojně oslavovali období letního slunovratu. V nynější době se zde v červenci konají cyrilometodějské poutě, které navštěvuje několik tisíc lidí.
Na vrcholu Rahoště příchozí vítá další sochařské dílo Albína Poláška: sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Je duté, měří 260 cm, váží 800 kg a je ulito z bronzu. Stojí na žulovém podstavci, měřícím 160 cm, jež je zdoben zlatým citátem z Bible: Spravedliví budou na věky živi (Kniha moudrosti). Sousoší symbolizuje bratrství a sjednocení. Ležící pohanský bůžek u jejich nohou znázorňuje poražené pohanství. Sv. Cyril se soustředěním drží rozevřenou knihu, ve které je v hlaholici napsáno: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh,“ (Evangelium sv. Jana). Sv. Metoděj ukazuje na písmo a zdvihá trojramenný byzantský kříž.
Historické zápisy a mapy ukazují, že první kaple na vrcholu Radhoště stála už ve 2. polovině 18. století. Ví se jen, že byla dřevěná, ale není známa ani její podoba, ani data vzniku a zániku.
Dominantou Radhoště je ovšem kaple sv. Cyrila a Metoděje. Byla navržena ve stylu byzantských staveb architektem Skibinským, a vysvěcena 11. 9. 1898 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem. Byla poloviční než dnes a celá kamenná, s kupolí v byzantském stylu. Stavba byla částečně financována z veřejné sbírky, na jednom z trámů je vytesán nápis: Valaši sobě.
Uvnitř kaple je několik uměleckých děl, např. mramorový cyrilometodějský oltář sochaře Neumanna z Kroměříže, nebo obraz Piety (zobrazení truchlící Panny Marie s tělem Ježíše Krista). Osm oken kaple zdobí mozaiky, zobrazující výjevy ze života svatých (Cyrila a Metoděje, Hedviky, Ludmily, Václava, Jana Nepomuckého).
Jelikož do stavby stále zatékalo a špatně se udržovala, byla v letech 1924 - 1926 provedena rekonstrukce. Kaple byla omítnuta a obložena šindelem, aby lépe odolávala místnímu klimatu. Přibyla také zvonice v řecko-unitářském stylu, která se dočkala rekonstrukce v roce 2000. Všechny opravy řídil spolek Matice radhošťská, v jejíž správě je kaple od svého vysvěcení.
Zajímavým faktem je, že kaplí prochází hranice Zlínského a Moravskoslezského kraje. Stavba tedy částí stojí v Trojanovicích a částí v Dolní Bečvě.
Odborné informace jsou čerpány z internetových stránek Pustevny.cz a Beskydy.org. Stránky jsou vhodné také pro naplánování vašeho výletu a pro získání podrobnějších a aktuálních informací.
Vydejte se na 4 km dlouhou procházku, na které uvidíte krásné Jurkovičovy stavby na Pustevnách, vyfotíte se u sochy pohanského boha Radegasta a rozhlédnete se po kraji z vrcholu hory Radhoště. Pak vás ovšem čekají opět 4 km zpátky na parkoviště.
{{reklama()}}
Pustevny
Horské sídlo Pustevny (1018 m) patří mezi nejoblíbenější turistické cíle Beskyd. Dříve zde žili poustevníci, z nichž poslední zemřel v roce 1874. O pár let později zde členové frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť postavili dvě útulny Pústevňu a Šumnou. V roce 1899 byly otevřeny další dvě útulny: Maměnka a Libušín. Jejich projektantem byl slovenský architekt Dušan Jurkovič. Na výzdobě interiéru se podílel také Mikoláš Aleš.
Další rozvoj Pustevny zaznamenaly po 1. světové válce, kdy byl postaven horský hotel Tanečnica (1926) a přibyl také skokanský můstek. Během 2. světové války byly na Pustevnách ubytovávány německé jednotky Hitlerjugend a maďarské asistenční oddíly. Také proto se stavby rychle dostávaly do havarijního stavu, až fungoval pouze hotel Tanečnica.
Útulnám hrozil zánik, téměř osmdesátiletý Jurkovič se však přimluvil za jejich zachování, i když se měl vyjádřit, že by takto již nestavěl. Valašské muzeum v přírodě začalo útulny v roce 1995 rekonstruovat. Při rekonstrukci se dodržovaly původní stavební technologie, přednost měla ruční práce. Veškeré vybavení bylo opraveno nebo vyrobeno podle původních vzorů. Libušín, postaven v secesním stylu, byl slavnostně znovuotevřen v roce 1999 a nyní funguje jako restaurace. Maměnka byla zpřístupněna v roce 2003 a slouží jako hotel. Areál Pusteven se v roce 1995 stal Národní kulturní památkou.
Socha Radegast
Radegast byl uctíván jako pohanský bůh hojnosti a úrody. Autorem původní sochy byl Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, působící v USA. Nynější podobu díla vytvořil Novákův ateliér v Praze – mužské tělo, na lví hlavě je přilbice s podobou býčí hlavy s rohy, pravá ruka svírá roh hojnosti s kačenou, levá sekeru. Jeho zjev je velmi majestátní. Radegasta Polášek dokončil v roce 1930 a věnoval jej místním lidem. Socha byla vyrobena z umělého kamene, měřila 320 cm, vážila 2 tuny a byla v roce 1931 instalována do výšky 1100 m nad mořem, zády k přicházejícím.
Zde však během následujících let utrpěla vlivem počasí a vandalů četná poškození. V roce 1982 byla částečně rekonstruována, pouze však s dočasným efektem. Když už téměř hrozilo její zhroucení, bylo rozhodnuto o výrobě kopie. Zakázku dostali v roce 1996 Jan Sobek a Miroslav Zubíček z Leskovce u Vsetína. Na práci dohlížel akademický sochař Miroslav Machala. Jejich Radegast je vytesán z přírodní žuly, která bude výborně odolávat extrémním klimatickým podmínkám. Váha se zvýšila na sedm tun. Originál nyní stojí ve vstupní hale frenštátské radnice. Kopie Radegasta byla slavnostně odhalena na původním místě 4. července 1998.
Radhošť
Staré legendy říkají, že hora Radhošť (1129 m) je sídlem pohanského boha Radegasta. Na vrcholu hory byla prý jeho modla, kterou však nechali odstranit soluňští věrozvěstové Cyril a Metoděj v 9. století, kdy sem údajně zavítali. Při cestě z Pusteven na vrchol Radhoště se můžete z deseti informačních cedulí dozvědět více o zajímavostech na této stezce, např. o životě poustevníků, jež zde kdysi žili, nebo o pseudokrasových vápencových jeskyních, jimiž je tento horský masív protkán. Z historických pramenů je patrné, že místní lidé hojně oslavovali období letního slunovratu. V nynější době se zde v červenci konají cyrilometodějské poutě, které navštěvuje několik tisíc lidí.
Na vrcholu Rahoště příchozí vítá další sochařské dílo Albína Poláška: sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Je duté, měří 260 cm, váží 800 kg a je ulito z bronzu. Stojí na žulovém podstavci, měřícím 160 cm, jež je zdoben zlatým citátem z Bible: Spravedliví budou na věky živi (Kniha moudrosti). Sousoší symbolizuje bratrství a sjednocení. Ležící pohanský bůžek u jejich nohou znázorňuje poražené pohanství. Sv. Cyril se soustředěním drží rozevřenou knihu, ve které je v hlaholici napsáno: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh,“ (Evangelium sv. Jana). Sv. Metoděj ukazuje na písmo a zdvihá trojramenný byzantský kříž.
Historické zápisy a mapy ukazují, že první kaple na vrcholu Radhoště stála už ve 2. polovině 18. století. Ví se jen, že byla dřevěná, ale není známa ani její podoba, ani data vzniku a zániku.
Dominantou Radhoště je ovšem kaple sv. Cyrila a Metoděje. Byla navržena ve stylu byzantských staveb architektem Skibinským, a vysvěcena 11. 9. 1898 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem. Byla poloviční než dnes a celá kamenná, s kupolí v byzantském stylu. Stavba byla částečně financována z veřejné sbírky, na jednom z trámů je vytesán nápis: Valaši sobě.
Uvnitř kaple je několik uměleckých děl, např. mramorový cyrilometodějský oltář sochaře Neumanna z Kroměříže, nebo obraz Piety (zobrazení truchlící Panny Marie s tělem Ježíše Krista). Osm oken kaple zdobí mozaiky, zobrazující výjevy ze života svatých (Cyrila a Metoděje, Hedviky, Ludmily, Václava, Jana Nepomuckého).
Jelikož do stavby stále zatékalo a špatně se udržovala, byla v letech 1924 - 1926 provedena rekonstrukce. Kaple byla omítnuta a obložena šindelem, aby lépe odolávala místnímu klimatu. Přibyla také zvonice v řecko-unitářském stylu, která se dočkala rekonstrukce v roce 2000. Všechny opravy řídil spolek Matice radhošťská, v jejíž správě je kaple od svého vysvěcení.
Zajímavým faktem je, že kaplí prochází hranice Zlínského a Moravskoslezského kraje. Stavba tedy částí stojí v Trojanovicích a částí v Dolní Bečvě.
Odborné informace jsou čerpány z internetových stránek Pustevny.cz a Beskydy.org. Stránky jsou vhodné také pro naplánování vašeho výletu a pro získání podrobnějších a aktuálních informací.
