Představit v krátkosti nepálskou hudbu není lehký úkol. Nepál je jazykově a kulturně velmi bohatá země. Je zde na 59 rozdílných etnických skupin a více než 100 kast. V každé z nich vznikl vlastní hudební nástroj a ovlivnil vlastní hudební styl. V mnoha společenstvích hudba vychází z rituálního kalendáře, který doprovází cykly událostí lidského života.
Hudba může léčit i pomáhat člověku vstupovat do změněných stavů vědomí, může být podle Nepálců prostředníkem mezi člověkem a božstvem. Hudební nástroje jsou často považovány za posvátné, musí k nim být zachován respekt, protože skrze ně se s božstvem komunikuje. Nepálci věří, že hudba reprezentuje nebeský element, který obepíná naši planetu a sdílí ji všechny národy. Lidské emoce mohou být vyjádřeny skrze hudbu.
Na rozdíl od důležitosti hudby v nepálském životě byli hudebníci vždy na nízké pozici ve společnosti a většinou lidí z vyšších společenských kast byli považováni za nedotknutelné. Následkem nízké sociální úrovně kast hudebníků, byli hudebníci obvykle nevzdělaní a hudba a lyrické básně bývaly málokdy zaznamenány. Znalosti melodie, lyrických básní, tanečních kroků i techniky výroby hudebních nástrojů byly předávány z generace na generaci, z otce na syna v nepřetržitém sledu až do nedávné doby. Hudba Nepálu – to jsou také mantry, ceremoniální zpěvy při různých příležitostech rodiny, kasty a společenství.
Česko-nepálská společnost, založená v Brně v roce 2002 se snaží široké veřejnosti přibližovat kulturu a život Nepálu. Na leden a únor letošního roku ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně a Jihomoravskou plynárenskou, a. s., opět připravila projekt Nepálské dny v Brně. Každý rok má tato přehlídka ústřední téma, letos jsou to nepálské lidové nástroje a hudba. Od roku 2005 začala Česko-nepálská společnost spolupracovat s nepálským muzeem lidových nástrojů a v prvním říjnovém týdnu roku 2007 se v hlavním městě Nepálu Kathmandu konala jejich první společná výstava. Vystaveny byly fotografie českých lidových hudebních nástrojů z archivu Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a malby nepálských lidových hudebních nástrojů, jejichž autorem je pan Sunil Pariyar. Každý podvečer probíhaly v prostorách výstavy koncerty nepálské lidové hudby. Prezentace české a moravské hudby byla zprostředkována ukázkami na DVD ze Slavností chleba ve Slupi u Znojma, které spoluorganizuje Technické muzeum v Brně. Podle slov presidenta nepálského muzea pana Rama Prasada Kadela vzbudila výstava značný ohlas a navštívilo ji přes 1 300 návštěvníků.
Zakladatel muzea Ram Prasad Kadel vyrůstal v tradiční brahmínské rodině. Od dětství v sobě koncentroval nepálskou lidovou hudební kulturu. Více jak třináct let sbíral a zkoumal po celém Nepálu poznatky o tradiční hudbě. V roce 1995 začal shromažďovat nepálské lidové hudební nástroje a v roce 1997 založil Nepali Folk Musical Instrument Museum (NFMIM). Od roku 2002 se sbírka tohoto muzea stala největší a nejkompletnější v Nepálu a muzeum se otevřelo pro veřejnost. Kolekce nyní obsahující více než 260 typů nástrojů se neustále rozšiřuje. Aktivity muzea zahrnují výzkum a audiovizuální záznam tradiční hudby a tance, přepisy melodií a lyrických básní, které nebyly dříve zapsány, výuka hry na hudební nástroje pro dospělé i děti, workshopy, konference, národní soutěže, procesí, koncerty živé hudby, výstavy a produkce DVD a audio CD. V roce 2008 se muzeum přejmenovalo na Music Museum of Nepal.
