Great Ocean Road, Velká Oceánská Cesta

V této oblasti se může člověk postavit snad kamkoliv a udělá „pěknou” fotku. Turistů zde bylo opravdu požehnaně. Většina z nich však na světlo nečeká, rychle nacvakají pár záběrů a mají hotovo.

V lednu minulého roku jsme se vydali na jih Austálie, abychom na vlastní oči mohli vidět jednu z nejkrásnějších a nejmalebnějších cest Austrálie – Great Ocean Road. Tato cesta se nachází asi 200km od města Melbourne, takže je nutností si někde obstarat auto. Různých půjčoven je v Melbourne celá řada, pronajmutí vozu i na několik dní tak není žádný velký problém.

Pak už stačí jen nasednout do auta a vyrazit vychutnávat jednu z nejkouzelnějších pobřežních cest světa. Musím říct, že my jsme nevěděli, kde zastavit dřív. Skoro za každou novou zatáčkou jsme měli možnost spatřit opravdu překrásné scenérie. Budete mít možnost spatřit nejen drsné útesy, překrásné pláže, ale také projíždět skrz deštné pralesy, které jsou plné vysokých eukalyptů. Úzká cesta, která z velké části kopíruje mořské pobřeží nabízí opravdu dechberoucí výhledy na oceán a útesy, které jej obklopují. V průběhu naší cesty, nám ale počasí vůbec nepřálo. Celou dobu, až na malé vyjímky bylo zataženo a my jsme v koutku duše tiše doufali, že se to protrhá a k večeru se ukáže Slunce.


Naší první větší zastávkou, která by určitě neměla zůstat nikomu bez povšimnutí je městečko Aireys Inlet, kde se nad místními útesy a světově proslulými surfrerskými plážemi majestátně tyčí bílý historický maják. Tento maják je za mírný poplatek volně přístupný i turistům a obhlídka je doprovázena milým komentářem strážců tohoto majáku. Samozřejmě jsme si tento zážitek nemohli nechat ujít. Na tomto místě je možné spatřit také jeden z mnoha nádherných útesů – Eagle Rock nebo-li Orlí skálu.

Dalším městem, které by určitě nemělo zůstat bez povšimnutí je Lorne. Lorne je jedno z nejvíce populárních měst ve statě Victoria a to zejména v době prázdnin. Pro surfery nabízí velké množství bezpečných pláží, pokud rybaříte tak si na své rozhodně přijdete taky. My, jakožto ani rybáři ani surfeři jsme hledali spíše nějaká zajímavá místa na fotografování, kterých je zde opravdu nad míru. Co je ale k focení nejvíce třeba, toho se nám stále nedostávalo. Světlo opravdu nepřálo a chvílemi dokonce i trošku pršelo.

Máte-li tedy času na zbyt, Lorne nabízí opravdu široké možnosti ke kempování a s velkým počtem značených přírodních stezek. Jedna z nich Vás přivede přímo ke známým vodopádům Erskine Falls, které bohužel v době naší návštěvy byly velmi málo rozvodněné. Je třeba mít štěstí na trochu toho deštivého počasí. Po několika propršených dnech tyto vodopády opravdu stojí za shlédnutí. V centru města je také velké množství různých obchodů, kaváren či historických restaurací, včetně asi nejznámější z nich The Arab otevřené roku 1956, ve které lze spatřit jeden z prvních automatů na kávu ve statě Victoria. Cesta z Lorne do Apollo Bay je pravděpodobně asi nejvíce členitým úsekem výletu. Z jedné strany lemují cestu velmi příkré útesy a z druhé je to Státní park Angahook-Lorne, kde se každoročně koná nespočet hudebních festivalů, které jsou turisty hojně navštěvovány. To už jsme se pomalu blížili k cílí našeho výletu městu Port Cambpell.

Poblíž tohoto města se nachází ono slavné kamenné seskupení útesů nazývající se Twelve Apostles nebo-li Dvanáct Apoštolů. Fotografie z tohoto místa jsme si vysnili už dávno před příletem do Austrálie a teď jsme k nim měli tak blízko. Srdce mi poskočilo radostí, když jako by mávnutím kouzelného proutku se počasí úplně obrátilo a vypadalo to, že to v podvečer to bude stát opravdu za to. Na místo jsme dorazili asi okolo 17:00. Do západu tedy stále ještě zbývaly nějaké tři hodiny. Ihned po vystoupení z auta se na každého člena naší výpravy nalepilo asi 40 otravných much, které prostě nemělo cenu odhánět. Jak jsme si všimli na lidech okolo, tak jsme se tímto problémem nepotýkali sami. Otravného hmyzu jsme si užili opravdu až nad hlavu. Doporučil bych každému minimálně lehčí mikynu s kapucí, která se i přes to horko opravdu vyplatí a taky repelent proti letajicimu hmyzu. Musím říct, že v této oblasti se může člověk postavit snad kamkoliv a udělá „pěknou” fotku. Turistů zde bylo opravdu požehnaně. Většina z nich však na světlo nečeká, rychle nacvakají pár záběrů a mají hotovo. Nám se čekání na západ slunce opravdu vyplatilo a byli jsme odměněni vskutku nádhernou podívanou. Za zmínku určitě stojí, že z tohoto proslulého symbolu Austrálie – 12 Apoštolů, jich dnes lze spatřit již pouze sedm. Drsný vítr, časté silné bouře a mořské vlny udělaly své a některé z útesů se již zřítily. Pokud tedy i Vy chcete na vlastní oči spatřit jedno z nejkrásnějších světových pobřeží, budete si muset pospíšit, než jej kruté přírodní podmínky panující v této oblasti rozemelou na písek a mělké pláže.

A nezapomeňte si udělat dostatek času. Celou Great Ocean Road lze sice projet za jediný den, ale pokud se necháte nasát poklidnou atmosférou přímořského žití, může vám cesta trvat i několik týdnů. A zaručuji Vám, že nudit se rozhodně nebudete.