Putování po Valašsku

Příjemně strávit dovolenou jde i v mnoha částech České
republiky. I já jsem se letos přesvědčil, že jsou zde místa,
o kterých jsem neměl tušení a dokážou mile překvapit. Nejen
památkami, ale také krásnou přírodou. Dokonalou oblastí pro sportovní
aktivity, odpočinek a poznávání památek jsou Beskydy a jejich okolí.

Příjemně strávit dovolenou jde i v mnoha částech České republiky. I já jsem se letos přesvědčil, že jsou zde místa, o kterých jsem neměl tušení a dokážou mile překvapit. Nejen památkami, ale také krásnou přírodou. Dokonalou oblastí pro sportovní aktivity, odpočinek a poznávání památek jsou Beskydy a jejich okolí.

Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm


První den naší dovolené jsme se rozhodli strávit poměrně klidně, vzhledem k tomu, že s námi byly i menší děti. Vydali jsme se proto do Rožnova pod Radhoštěm, kde se nachází krásný skanzen lidové architektury. Zajímavostí je, že Valašské muzeum v přírodě, patří k nejstarším ve střední Evropě. Založeno bylo kolem roku 1925, když se ve městě konal Valašský folklórní festival, na popud bratří Jaroňků. Během dalších let se areál muzea postupně rozrůstal a přibývaly další stavby lidové architektury.

Po zaplacení vstupného a vyřádění dětí na kolotočích a jiných atrakcí jsme se vydali na skutečnou prohlídku. První částí skanzenu jsme se procházeli zcela sami, bez průvodců, pouze v některých objektech na nás čekali zaměstnanci v dobových kostýmech, kteří byli na požádání ochotni poskytnout potřebné informace. Vše důležité jsme se samozřejmě dozvěděli také z velkého množství informačních tabulí. Z několika opravdu skvostných staveb nás zaujal především kostel sv. Anny z Větřkovic, jenž byl postaven mezi léty 1939 až 1941. Pozoruhodný byl také malý hřbitov rozprostírající se kolem kostela. Zdejší malé hrobečky, vzpomínají na významné rodáky okolního kraje. Nejedná se ovšem o pravé hroby, pouze o jakési památníky, které mají připomínat významné osobnosti. Najdete tu například jméno slavného Emila Zátopka, jehož rodištěm byla nedaleká Kopřivnice.


Přibližně po hodině proplétání se mezi historickými stavbami jsme se vydali do další části muzea – Mlýnské doliny. Ta představuje „průmyslovou“ část skanzenu. Tentokrát jsme byli již od počátku doprovázeni průvodcem, jenž nám poskytl informace o jednotlivých funkčních stavbách. Již podle názvu je patrné, že se jednalo o mlýn, dále hamr, pilu či lisovnu oleje. Unikátní je, že většina nářadí ve stavbách je dodnes zcela funkční a tak se tu dočkáte i názorné ukázky.

Po příjemně stráveném dopoledni, jsme si dali pozdní oběd. Pochutnali jsme si tak na pravé valašské kyselici a haluškách. Svůj výlet do Rožnova pod Radhoštěm jsme nakonec zakončili v místním aquaparku, což ocenili především děti.

Na kolech na Pusteny

Následující dny jsme se rozhodli zasvětit sportu. Přesněji řečeno cyklistice, jelikož místní kopce jsou na kolo doslova ideální. Na poprvé jsme se pustili do výšlapu na Pustevny. Pravdou je, že nás lehce zmohl, ale měli jsme dobrý pocit, že jsme nedali přednost cyklobusu. Zastávka na vrcholu Pousteven sloužila tedy k odpočinku, občerstvení, ale také prohlídce zdejších staveb. Ty jsou ostatně také součástí Valašského muzea v přírodě.


Na konci 19. století proudili na Pustevny a nedaleký Radhošť davy turistů, a proto zde byly budovy, jež sloužily pro přenocování a občerstvení poutníků. V roce 1899 byly přistavěny další, jelikož kapacita stávajících byla malá. Projektu se chopil architekt Dušan Jurikovič, jenž vtiskl stavbám nenapodobitelný rukopis. Součástí areálu je i malá dřevěná zvonička, která je dílem téhož architekta.

Po kratší přestávce jsme pokračovali v naší jízdě dál, tentokrát přes hřeben na Radhošť. Po příjezdu nás však čekalo nemilé překvapení. Bájná socha Radegasta, jenž na fotkách a pohlednicích vypadala velkolepě, byla neuvěřitelně malá. Tudíž jsme si jen smutně pořídili fotky a naše kroky následovali k mnohem hezčí kapli sv. Cyrila a Metoděje. Postavena byla v roce 1898 a v nedávné minulosti byla restaurována do dnešní podoby. Obložena je dřevem, ovšem její vnitřek je kamenný. Kámen však těžko odolával nepříznivým podmínkám, a proto bylo nutné jej pokrýt dřevem.

Výlet po Beskydských kopcích by byl úžasným zážitkem, nebýt tak velkého množství turistů, jenž obklopovali každou stavbu a památku.


Muzeum Tatry

V posledních dnech naší dovolené jsme absolvovali tak trochu pánský výlet. Cílem bylo muzeum Tatry v Kopřivnici. Muzeum vzniklo v roce 1947 z původně soukromé sbírky jednoho z místních obyvatel. Postupně se začalo rozrůstat až do dnešní podoby a zrodila se tak unikátní sbírka. Desítky, nejen osobních, automobilů potěší snad každého muže. Navíc se zde ukrývá velké množství dalších pokladů souvisejících s automobilovým průmyslem. Součástí Kopřivnice je také muzeum fojtství, jenž nabízí ukázku života lidí z dob minulých. Na návštěvu tohoto areálu nám ovšem již nezbyl čas.

Týden v českých krajích jsme si výborně užili. Zasportovali jsme si a také poznali nová místa, která nám doposud unikala. Jelikož jsme nestihli navštívit všechno, co nám tento valašský kraj nabízí, určitě se na toto místo ještě vrátíme. Výhodu je, že „na své“ si tu přijdou i děti.

Příjemně strávit dovolenou jde i v mnoha částech České republiky. I já jsem se letos přesvědčil, že jsou zde místa, o kterých jsem neměl tušení a dokážou mile překvapit. Nejen památkami, ale také krásnou přírodou. Dokonalou oblastí pro sportovní aktivity, odpočinek a poznávání památek jsou Beskydy a jejich okolí.

Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm


První den naší dovolené jsme se rozhodli strávit poměrně klidně, vzhledem k tomu, že s námi byly i menší děti. Vydali jsme se proto do Rožnova pod Radhoštěm, kde se nachází krásný skanzen lidové architektury. Zajímavostí je, že Valašské muzeum v přírodě, patří k nejstarším ve střední Evropě. Založeno bylo kolem roku 1925, když se ve městě konal Valašský folklórní festival, na popud bratří Jaroňků. Během dalších let se areál muzea postupně rozrůstal a přibývaly další stavby lidové architektury.

Po zaplacení vstupného a vyřádění dětí na kolotočích a jiných atrakcí jsme se vydali na skutečnou prohlídku. První částí skanzenu jsme se procházeli zcela sami, bez průvodců, pouze v některých objektech na nás čekali zaměstnanci v dobových kostýmech, kteří byli na požádání ochotni poskytnout potřebné informace. Vše důležité jsme se samozřejmě dozvěděli také z velkého množství informačních tabulí. Z několika opravdu skvostných staveb nás zaujal především kostel sv. Anny z Větřkovic, jenž byl postaven mezi léty 1939 až 1941. Pozoruhodný byl také malý hřbitov rozprostírající se kolem kostela. Zdejší malé hrobečky, vzpomínají na významné rodáky okolního kraje. Nejedná se ovšem o pravé hroby, pouze o jakési památníky, které mají připomínat významné osobnosti. Najdete tu například jméno slavného Emila Zátopka, jehož rodištěm byla nedaleká Kopřivnice.


Přibližně po hodině proplétání se mezi historickými stavbami jsme se vydali do další části muzea – Mlýnské doliny. Ta představuje „průmyslovou“ část skanzenu. Tentokrát jsme byli již od počátku doprovázeni průvodcem, jenž nám poskytl informace o jednotlivých funkčních stavbách. Již podle názvu je patrné, že se jednalo o mlýn, dále hamr, pilu či lisovnu oleje. Unikátní je, že většina nářadí ve stavbách je dodnes zcela funkční a tak se tu dočkáte i názorné ukázky.

Po příjemně stráveném dopoledni, jsme si dali pozdní oběd. Pochutnali jsme si tak na pravé valašské kyselici a haluškách. Svůj výlet do Rožnova pod Radhoštěm jsme nakonec zakončili v místním aquaparku, což ocenili především děti.

Na kolech na Pusteny

Následující dny jsme se rozhodli zasvětit sportu. Přesněji řečeno cyklistice, jelikož místní kopce jsou na kolo doslova ideální. Na poprvé jsme se pustili do výšlapu na Pustevny. Pravdou je, že nás lehce zmohl, ale měli jsme dobrý pocit, že jsme nedali přednost cyklobusu. Zastávka na vrcholu Pousteven sloužila tedy k odpočinku, občerstvení, ale také prohlídce zdejších staveb. Ty jsou ostatně také součástí Valašského muzea v přírodě.


Na konci 19. století proudili na Pustevny a nedaleký Radhošť davy turistů, a proto zde byly budovy, jež sloužily pro přenocování a občerstvení poutníků. V roce 1899 byly přistavěny další, jelikož kapacita stávajících byla malá. Projektu se chopil architekt Dušan Jurikovič, jenž vtiskl stavbám nenapodobitelný rukopis. Součástí areálu je i malá dřevěná zvonička, která je dílem téhož architekta.

Po kratší přestávce jsme pokračovali v naší jízdě dál, tentokrát přes hřeben na Radhošť. Po příjezdu nás však čekalo nemilé překvapení. Bájná socha Radegasta, jenž na fotkách a pohlednicích vypadala velkolepě, byla neuvěřitelně malá. Tudíž jsme si jen smutně pořídili fotky a naše kroky následovali k mnohem hezčí kapli sv. Cyrila a Metoděje. Postavena byla v roce 1898 a v nedávné minulosti byla restaurována do dnešní podoby. Obložena je dřevem, ovšem její vnitřek je kamenný. Kámen však těžko odolával nepříznivým podmínkám, a proto bylo nutné jej pokrýt dřevem.

Výlet po Beskydských kopcích by byl úžasným zážitkem, nebýt tak velkého množství turistů, jenž obklopovali každou stavbu a památku.


Muzeum Tatry

V posledních dnech naší dovolené jsme absolvovali tak trochu pánský výlet. Cílem bylo muzeum Tatry v Kopřivnici. Muzeum vzniklo v roce 1947 z původně soukromé sbírky jednoho z místních obyvatel. Postupně se začalo rozrůstat až do dnešní podoby a zrodila se tak unikátní sbírka. Desítky, nejen osobních, automobilů potěší snad každého muže. Navíc se zde ukrývá velké množství dalších pokladů souvisejících s automobilovým průmyslem. Součástí Kopřivnice je také muzeum fojtství, jenž nabízí ukázku života lidí z dob minulých. Na návštěvu tohoto areálu nám ovšem již nezbyl čas.

Týden v českých krajích jsme si výborně užili. Zasportovali jsme si a také poznali nová místa, která nám doposud unikala. Jelikož jsme nestihli navštívit všechno, co nám tento valašský kraj nabízí, určitě se na toto místo ještě vrátíme. Výhodu je, že „na své“ si tu přijdou i děti.

Návštěva u Shakespeara

Zatímco se procházíme po jedné z nejstarších ulic ve Stratfordu,
potkáváme mnoho skupinek turistů. Všichni byli navštívit ono slavné
místo – rodný dům Williama Shakespeara. Roubený dům, kde slavný dramatik
vyrůstal, je nejcennější památkou ve městě. Již více než 250 let
patří k poutním místům, které touží navštívit davy lidí.


Stratford upon Avon, neboli Stratford nad Avonou. Že jste o tomto místě nikdy neslyšeli? Tak se zkuste vrátit do svých školních let, konkrétně do hodin literatury a vzpomeňte si na nejslavnějšího dramatika všech dob Williama Shakespeara. Stratford nad Avonou je totiž místo, kde přišel na svět.

Jsem si jist, že nebýt té slavné události, která se tu v roce 1564 stala, ono místo by upadlo v zapomnění a málokdo by ho znal. Vše je ale jinak, dnes toto město, rozkládající se na březích říčky Avony, patří k nejdůležitějším turistickým destinacím ve Velké Británii. A kdeže vlastně Stratford najdeme? Nachází se v oblasti Warwickshire, asi 35 kilometrů jihovýchodně od Birminghamu.

{{reklama()}}

Po stopách Shakespeara

První věc, kterou jsem ve Stratfordu uviděl, a zároveň mě překvapila, bylo množství lodí, které se plavily po řece Avoně. Jak jsem se později dozvěděl, již v 18. století zde byl vybudován splavný kanál. Velice populární byl v první polovině 19. století, ale později jeho obliba začala upadat. V 60. letech 20. století byl opět obnoven pro rekreační využití a jak je vidět je hojně využíván. Lidé se tu plaví v hausbótech či lodičkách a kochají se pohledem nejen na město, ale také na krásnou přírodu v celém Warwickshire.

Pokračuji dál a ukazatelé, které míjím, ukazují směrem na Henley Street. Netrvá tedy dlouho a stojím na počátku ulice, která vypadá, že se od středověku nezměnila. Nádherné dřevěné a cihlové domy, jež dnes slouží jako restaurace, útulné kavárničky či obchody s upomínkovými předměty, vypadají opravdu pohádkově.


Zatímco se procházíme po jedné z nejstarších ulic ve Stratfordu, potkáváme mnoho skupinek turistů. Všichni byli navštívit ono slavné místo – rodný dům Williama Shakespeara. Roubený dům, kde slavný dramatik vyrůstal, je nejcennější památkou ve městě. Již více než 250 let patří k poutním místům, které touží navštívit davy lidí. Zavítáte-li přímo do domu, prohlédnete si výstavu věnovanou jak jinak než Shakespearovi, ale také dobový nábytek či rukavičku, která pochází z dílny otce Williama.

V roce 1582, kdy bylo Williamovi teprve 18 let, se rozezněly svatební zvony. Bral si tehdy 26-ti letou Anne Hathaway. A právě dům Anne je druhé nejnavštěvovanější místo ve Stratfrodu. S výstavbou domu se začalo již v letech 1460 a dodnes si zde můžete prohlédnout originální nábytek, zahrnující i postel Anne.


Součástí města, které je se Shakespearem neodmyslitelně spjato je také jeho divadlo, přesněji Royal Shakespeare Theatre. Dnešní moderní podoba divadla vznikla v roce 1932 po požáru, který divadlo zachvátil v roce 1926. Zajímavostí je, že se vůbec poprvé podílela na nějaké významné stavbě ve Velké Británii žena. Byla jí architektka Elisabeth Scott. V budoucnosti se chystá významná přestavba divadla, jejíž cílem je, aby všichni diváci mohli sledovat představení v jedné místnosti tak, jak tomu bylo v dobách Shakespeara.

Motýlí království

Aby nebylo Shakespeara příliš, zavítat můžete do místní motýlí farmy a odpočinout si tak pohledem na úžasné tvory. Největší motýlí farma v Evropě je opravdový ráj. Připadáte si jako ve zcela jiném světě, nad hlavami vám lítají exotičtí, barevní motýli a vše umocňuje prostředí plné tropických rostlin. Farma však není domovem jen motýlů, ale také různého hmyzu. Trpíte-li arachnofobií, pak nedoporučuji návštěvu části s pavouky. Za bezpečnostním sklem na vás čeká největší pavouk na světě, či jeho jedovatí kamarádi.

Nezapomenutelné místo

Stratford nad Avonou je nezapomenutelné místo, dýchající nezaměnitelnou atmosférou. Městečko jako ze středověkého obrázku, Shakespeare doslova na každém kroku, obchůdky, jejichž výlohy jsou už v červenci vyzdobené vánočními motivy. To všechno jsou překvapení, které zde na vás čekají…


Stratford upon Avon, neboli Stratford nad Avonou. Že jste o tomto místě nikdy neslyšeli? Tak se zkuste vrátit do svých školních let, konkrétně do hodin literatury a vzpomeňte si na nejslavnějšího dramatika všech dob Williama Shakespeara. Stratford nad Avonou je totiž místo, kde přišel na svět.

Jsem si jist, že nebýt té slavné události, která se tu v roce 1564 stala, ono místo by upadlo v zapomnění a málokdo by ho znal. Vše je ale jinak, dnes toto město, rozkládající se na březích říčky Avony, patří k nejdůležitějším turistickým destinacím ve Velké Británii. A kdeže vlastně Stratford najdeme? Nachází se v oblasti Warwickshire, asi 35 kilometrů jihovýchodně od Birminghamu.

{{reklama()}}

Po stopách Shakespeara

První věc, kterou jsem ve Stratfordu uviděl, a zároveň mě překvapila, bylo množství lodí, které se plavily po řece Avoně. Jak jsem se později dozvěděl, již v 18. století zde byl vybudován splavný kanál. Velice populární byl v první polovině 19. století, ale později jeho obliba začala upadat. V 60. letech 20. století byl opět obnoven pro rekreační využití a jak je vidět je hojně využíván. Lidé se tu plaví v hausbótech či lodičkách a kochají se pohledem nejen na město, ale také na krásnou přírodu v celém Warwickshire.

Pokračuji dál a ukazatelé, které míjím, ukazují směrem na Henley Street. Netrvá tedy dlouho a stojím na počátku ulice, která vypadá, že se od středověku nezměnila. Nádherné dřevěné a cihlové domy, jež dnes slouží jako restaurace, útulné kavárničky či obchody s upomínkovými předměty, vypadají opravdu pohádkově.


Zatímco se procházíme po jedné z nejstarších ulic ve Stratfordu, potkáváme mnoho skupinek turistů. Všichni byli navštívit ono slavné místo – rodný dům Williama Shakespeara. Roubený dům, kde slavný dramatik vyrůstal, je nejcennější památkou ve městě. Již více než 250 let patří k poutním místům, které touží navštívit davy lidí. Zavítáte-li přímo do domu, prohlédnete si výstavu věnovanou jak jinak než Shakespearovi, ale také dobový nábytek či rukavičku, která pochází z dílny otce Williama.

V roce 1582, kdy bylo Williamovi teprve 18 let, se rozezněly svatební zvony. Bral si tehdy 26-ti letou Anne Hathaway. A právě dům Anne je druhé nejnavštěvovanější místo ve Stratfrodu. S výstavbou domu se začalo již v letech 1460 a dodnes si zde můžete prohlédnout originální nábytek, zahrnující i postel Anne.


Součástí města, které je se Shakespearem neodmyslitelně spjato je také jeho divadlo, přesněji Royal Shakespeare Theatre. Dnešní moderní podoba divadla vznikla v roce 1932 po požáru, který divadlo zachvátil v roce 1926. Zajímavostí je, že se vůbec poprvé podílela na nějaké významné stavbě ve Velké Británii žena. Byla jí architektka Elisabeth Scott. V budoucnosti se chystá významná přestavba divadla, jejíž cílem je, aby všichni diváci mohli sledovat představení v jedné místnosti tak, jak tomu bylo v dobách Shakespeara.

Motýlí království

Aby nebylo Shakespeara příliš, zavítat můžete do místní motýlí farmy a odpočinout si tak pohledem na úžasné tvory. Největší motýlí farma v Evropě je opravdový ráj. Připadáte si jako ve zcela jiném světě, nad hlavami vám lítají exotičtí, barevní motýli a vše umocňuje prostředí plné tropických rostlin. Farma však není domovem jen motýlů, ale také různého hmyzu. Trpíte-li arachnofobií, pak nedoporučuji návštěvu části s pavouky. Za bezpečnostním sklem na vás čeká největší pavouk na světě, či jeho jedovatí kamarádi.

Nezapomenutelné místo

Stratford nad Avonou je nezapomenutelné místo, dýchající nezaměnitelnou atmosférou. Městečko jako ze středověkého obrázku, Shakespeare doslova na každém kroku, obchůdky, jejichž výlohy jsou už v červenci vyzdobené vánočními motivy. To všechno jsou překvapení, které zde na vás čekají…

Chorvatská Dalmácie

Cestujete do Chorvatska, konkrétně do oblasti zvané Dalmácie, a kromě
čistého moře a romantických pláží toužíte po poznání? Tak věřte,
že si tu přijdete na své.


Cestujete do Chorvatska, konkrétně do oblasti zvané Dalmácie, a kromě čistého moře a romantických pláží toužíte po poznání? Tak věřte, že si tu přijdete na své.

Dalmácie

Dalmácie je oblast rozkládající se při pobřeží Jaderského moře. Zasahuje nejen do jižního území Chorvatska, ale také do sousední Černé Hory. V minulosti však bylo toto území římské provincie mnohem větší – zahrnovalo například Albánii a také Istrii.

{{reklama()}}

Krásná příroda je pro tuto oblast přímo charakteristická. Jsou zde rozsáhlé krasové oblasti tvořené vápencem či dolomitem. Pokud vás omrzí slaná voda, tak můžete zavítat ke zdejším jezerům. Mimo jiné se tu nachází dvě ze tří největších přírodních jezer v Chorvatsku. Poblíž města Biograd je to jezero Vrana s rozlohou 30km2 a nedaleko Šibeniku pak jezero Prokljan o rozloze 11,5 km2.

Historii této oblasti je opravdu bohatá. Zpočátku byla pod nadvládou Římanů, poté se stala součástí Byzance. Ve středověku osídlili území kmeny Chorvatů a Srbů. Není se proto čemu divit, že zdejší města ukrývají množství památek a upoutají vás také architekturou různorodých slohů.


Šibenik

Šibenik je jedno z měst, které stojí za návštěvu. V tomto přístavním městě žije asi 50 tisíc obyvatel a je významným střediskem cestovního ruchu v této oblasti. Jste-li romantické duše určitě vás nadchne místní atmosféra.

Procházet se můžete ulicemi, kde vás budou lákat místní obchůdky s různými druhy zboží a útulné restaurace, v nichž se můžete občerstvit či zakusit chorvatské speciality. Jestliže cestou narazíte na stánek se zmrzlinou, tak se zastavte a ochutnejte! Nejen, že si budete moci vybrat z nepřeberného množství barev a příchutí, ale také je dost možné, že zažijete zábavnou show v podání prodavače zmrzliny. Ti totiž umí se zmrzlinou doslova čarovat a vytvářet z ní různé postavičky, což vám vykouzlí úsměv na rtech. Chcete-li však nasát pravou atmosféru tohoto města, zavítejte na místní trh. Ale pozor, nenechte se odradit zápachem mořských plodů, které se tu na každém rohu prodávají.


Jestliže vás přece jen více lákají památky, rozhodně si tu přijdete na své. Můžete začít například malým výšlapem ke zdejším pevnostem, které se majestátně tyčí nad městem. Jsou celkem tři – nejníže je pevnost sv. Anny, druhou je pevnost Šubičevac a nejvýše pak pevnost sv. Jana, která na město dohlíží z výšky 125 m. n. m. Procházka na toto místo stojí opravdu za to, je odtud krásný výhled do celého města a na moře, které díky místnímu přístavu křižuje množství lodí. Když půjdete zpět do města, zvolte cestu směřující ke katedrále sv. Jakuba. Ta je totiž největší chloubou města, od roku 2000 je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o katedrálu v goticko-renesančním slohu, jejíž stavba začala v 15. století. Určitě stojí za návštěvu, nejen z důvodu její nádherné sochařské výzdoby.

Prohlídku města pak můžete zakončit třeba procházkou po nábřeží, které je lemováno zakotvenými loděmi nebo se pohodlně usadit v nějaké restauraci a sledovat ruch města.


Primošten

Za dalším poznáním se musíte vydat trochu jižněji. Konkrétně do malého, ale malebného městečka Primošten, obklopeného vinicemi. Ve městě nežije ani 2000 obyvatel, ale za to turistů tu v létě najdete požehnaně. Nemusíte se však obávat, stále zde panuje klidná atmosféra.

Primošten, tedy jeho historická část, se rozkládá na poloostrově, jehož dominantou je kostel sv. Jiří. V minulosti bylo městečko obehnáno hradbami, které měly za úkol ubránit ho před Turky. Dnes je toto místo ideální na procházky zdejšími propletenými uličkami. S velkou pravděpodobností potkáte i pouliční umělce, kteří vám zpříjemní den zpěvem či namalováním vaší podobizny.


Pokud toužíte po adrenalinu, či nějakých sportovních aktivitách, stačí se přesunout na druhý konec města. Tam na vás čeká rozsáhlé turistické centrum s různými atrakcemi. Např. jízda na vodním skútru či let padákem za lodí. Druhá jmenovaná možnost je úžasným zážitkem, takže pokud vám nechybí kousek odvahy, není nad čím váhat. Shrnuto a podtrženo, Primošten je ideálním místem pro nenáročné turisty a rodiny s dětmi. Užijete si zde od každého trochu – historie, adrenalinových zážitků, zábavy a v neposlední řadě dobrého jídla. Místní restaurace nabízejí opravdu chutné jídlo za slušné ceny, na rozdíl od větších měst.

…a jedna praktická rada na závěr

Doprava automobilem je v této zemi nejjistější. Z mé zkušenosti vím, že řidiči místních autobusů slovo čas téměř neznají. V tom lepším případě autobusy jezdí i s hodinovým zpožděním a v tom horším nepřijedou vůbec.


Cestujete do Chorvatska, konkrétně do oblasti zvané Dalmácie, a kromě čistého moře a romantických pláží toužíte po poznání? Tak věřte, že si tu přijdete na své.

Dalmácie

Dalmácie je oblast rozkládající se při pobřeží Jaderského moře. Zasahuje nejen do jižního území Chorvatska, ale také do sousední Černé Hory. V minulosti však bylo toto území římské provincie mnohem větší – zahrnovalo například Albánii a také Istrii.

{{reklama()}}

Krásná příroda je pro tuto oblast přímo charakteristická. Jsou zde rozsáhlé krasové oblasti tvořené vápencem či dolomitem. Pokud vás omrzí slaná voda, tak můžete zavítat ke zdejším jezerům. Mimo jiné se tu nachází dvě ze tří největších přírodních jezer v Chorvatsku. Poblíž města Biograd je to jezero Vrana s rozlohou 30km2 a nedaleko Šibeniku pak jezero Prokljan o rozloze 11,5 km2.

Historii této oblasti je opravdu bohatá. Zpočátku byla pod nadvládou Římanů, poté se stala součástí Byzance. Ve středověku osídlili území kmeny Chorvatů a Srbů. Není se proto čemu divit, že zdejší města ukrývají množství památek a upoutají vás také architekturou různorodých slohů.


Šibenik

Šibenik je jedno z měst, které stojí za návštěvu. V tomto přístavním městě žije asi 50 tisíc obyvatel a je významným střediskem cestovního ruchu v této oblasti. Jste-li romantické duše určitě vás nadchne místní atmosféra.

Procházet se můžete ulicemi, kde vás budou lákat místní obchůdky s různými druhy zboží a útulné restaurace, v nichž se můžete občerstvit či zakusit chorvatské speciality. Jestliže cestou narazíte na stánek se zmrzlinou, tak se zastavte a ochutnejte! Nejen, že si budete moci vybrat z nepřeberného množství barev a příchutí, ale také je dost možné, že zažijete zábavnou show v podání prodavače zmrzliny. Ti totiž umí se zmrzlinou doslova čarovat a vytvářet z ní různé postavičky, což vám vykouzlí úsměv na rtech. Chcete-li však nasát pravou atmosféru tohoto města, zavítejte na místní trh. Ale pozor, nenechte se odradit zápachem mořských plodů, které se tu na každém rohu prodávají.


Jestliže vás přece jen více lákají památky, rozhodně si tu přijdete na své. Můžete začít například malým výšlapem ke zdejším pevnostem, které se majestátně tyčí nad městem. Jsou celkem tři – nejníže je pevnost sv. Anny, druhou je pevnost Šubičevac a nejvýše pak pevnost sv. Jana, která na město dohlíží z výšky 125 m. n. m. Procházka na toto místo stojí opravdu za to, je odtud krásný výhled do celého města a na moře, které díky místnímu přístavu křižuje množství lodí. Když půjdete zpět do města, zvolte cestu směřující ke katedrále sv. Jakuba. Ta je totiž největší chloubou města, od roku 2000 je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o katedrálu v goticko-renesančním slohu, jejíž stavba začala v 15. století. Určitě stojí za návštěvu, nejen z důvodu její nádherné sochařské výzdoby.

Prohlídku města pak můžete zakončit třeba procházkou po nábřeží, které je lemováno zakotvenými loděmi nebo se pohodlně usadit v nějaké restauraci a sledovat ruch města.


Primošten

Za dalším poznáním se musíte vydat trochu jižněji. Konkrétně do malého, ale malebného městečka Primošten, obklopeného vinicemi. Ve městě nežije ani 2000 obyvatel, ale za to turistů tu v létě najdete požehnaně. Nemusíte se však obávat, stále zde panuje klidná atmosféra.

Primošten, tedy jeho historická část, se rozkládá na poloostrově, jehož dominantou je kostel sv. Jiří. V minulosti bylo městečko obehnáno hradbami, které měly za úkol ubránit ho před Turky. Dnes je toto místo ideální na procházky zdejšími propletenými uličkami. S velkou pravděpodobností potkáte i pouliční umělce, kteří vám zpříjemní den zpěvem či namalováním vaší podobizny.


Pokud toužíte po adrenalinu, či nějakých sportovních aktivitách, stačí se přesunout na druhý konec města. Tam na vás čeká rozsáhlé turistické centrum s různými atrakcemi. Např. jízda na vodním skútru či let padákem za lodí. Druhá jmenovaná možnost je úžasným zážitkem, takže pokud vám nechybí kousek odvahy, není nad čím váhat. Shrnuto a podtrženo, Primošten je ideálním místem pro nenáročné turisty a rodiny s dětmi. Užijete si zde od každého trochu – historie, adrenalinových zážitků, zábavy a v neposlední řadě dobrého jídla. Místní restaurace nabízejí opravdu chutné jídlo za slušné ceny, na rozdíl od větších měst.

…a jedna praktická rada na závěr

Doprava automobilem je v této zemi nejjistější. Z mé zkušenosti vím, že řidiči místních autobusů slovo čas téměř neznají. V tom lepším případě autobusy jezdí i s hodinovým zpožděním a v tom horším nepřijedou vůbec.