Telč

Město nebo možná spíše městečko, o kterém jistě každý slyšel vyprávět. Bylo založeno na konci 14. století
a trvalo mu více než šest set let, aby se rozrostlo do dnešní podoby…

Město nebo možná spíše městečko, o kterém jistě každý slyšel vyprávět. Bylo založeno na konci 14. století a trvalo mu více než šest set let, aby se rozrostlo do dnešní podoby.

Dominantou a chloubou Telče je bezpochyby zámek. Nerada bych se rozepisovala, co můžete vidět v té které komnatě, ale přece aspoň zmínku. Projít lze dvě trasy. Ta první, „historická“, Vás provede zámeckými komnatami, v nichž se žilo před staletími, ve druhé spatříte byt posledního majitele zámku, který odešel, tuším, někdy kolem roku 1945. Přestože jako běžní návštěvníci již více ze zámeckých krás nespatříte (ovšem kromě zámecké zahrady a sezónních výstav), skrývají se tu i další tajemství. Je to například sklepení, ve kterém je sice především tma a spousta vody a bláta na zemi, ale mimo to také mučící přístroje, jež tu zanechali filmaři po natáčení pohádky Z pekla štěstí. Opakem sklepů jsou zámecké půdy, na kterých se kromě prachu skrývá i původní renesanční štít zámku, ukrytý před zraky celého světa kvůli novějším přestavbám a následovnému posunování střechy. Možná právě proto se dochoval až do dnešní doby.

Dalším místem, které rozhodně nemůžete minout, je náměstí. Dvě řady zdobených domů, linoucích se od zámecké brány, byly jistě dobrým důvodem, aby Telč byla prohlášena za městskou památkovou rezervaci a pod svou péči ji zahrnulo i UNESCO. Pokud se projdete podvečerním náměstím města a třeba i nahlédnete do přilehlých uliček, odevšad na Vás dýchne klid a spokojenost.

Kolem velké části náměstí a zámku se rozlévá vodní hladina jezírka, či chcete-li, rybníka. V jeho tmavé vodě můžete spatřit hejna rybek, které se od Vás ochotně nechají nakrmit kouskem suché housky či rohlíku. Vodní zákruty procházejí i zámeckým parkem, který sice není nijak zvlášť rozlehlý, ale v letních dnech možná rádi uvítáte stín jeho stromů. Pro nadšené fotografy se tady najde i několik míst, kde se vyplatí zmáčknout spoušť fotoaparátu.

Pokud vystoupáte schody na vyhlídkovou věž v rohu náměstí, budete si moci prohlédnout celé město z výšky. Okolo středu Telče se téměř do všech stran rozprostírají domy a domky místních obyvatel a mezi nimi dva kostelíky. Větší rozhled po okolí však skýtá místo kostela sv.Jána, který se tyčí na kopci nedaleko Telče směrem na Mrákotín. Tuto stavbu si rozhodně nenechte ujít, alespoň dle mého názoru stojí za zhlédnutí.

Především během prázdnin a léta vůbec se Telč stává nejen turistickým místem, ale také jedním z mnoha kulturních center. Již tradičně se zde koná festival Prázdniny v Telči, na kterém se představují více či méně známé skupiny, zpěváci a zpěvačky fandící folku, folkloru, country a vlastně všemu, co s tím souvisí. Na zámeckém nádvoří se konají i koncerty vážné hudby, letos se mi například podařilo zavítat na operní představení Don Giovanni od W.A.Mozarta. Pokud budete mít štěstí a navštívíte Telč v tu správnou dobu (která se blíže nedá určit), můžete na náměstí shlédnout vystoupení některé divadelní skupiny. Tvoří ji většinou pár nadšenců, žádní profesionálové, to však v žádném případě neubírá na kvalitě jejich výkonu.

Za prohlídku stojí jistě i okolí města. Po turistické značce lze dojít například na Míchovu skálu, která se sestává „z dvou kup kamení, které vypadají, jako by je na sebe někdo ve velkém spěchu naskládal“. Jinak asi popsat nejde. Nutno dodat, že dotyčný člověk by musel mít pořádnou sílu. Pokud vyšplháte až na vrcholek tohoto útvaru, zjistíte, že podobné, ale poněkud menší, kameny jsou ledabyle rozházené po celé planině ukryté uprostřed lesů. Dalším místem, kam se autem rozhodně nedostanete, neboť je před civilizací schované v lesích, je zřícenina hradu Janštejn. Protože je zaznamenaná i v mapě, domnívala jsem se, že zde najdu několik zdí původního sídla. Zbylo z něho však skutečně málo. Jedna krátká zeď a občasné propadliště svědčí o tom, že tady kdysi dávno žili lidé. Nad okolní krajinu se tyčí jen zbytky čehosi, co možná bývala věž. Jestli se chcete dostat až na vršek, potřebujete dobré boty nebo ještě lépe základy horolezectví. I přes to se Vám však naskytne pouze výhled na okolní stromy.

V Telči a jejím okolí je jistě spousta dalších míst, která je možné navštívit. Záleží už jenom na každém z Vás, proč vlastně zavítáte právě do tohoto konce naší republiky, co chcete vidět a kolik času prohlídce věnujete. Krásné nejsou jenom památky, jejichž obrázek si můžete koupit na každém pohledu, ale třeba i osvícená věž kostela uprostřed tmavé noci, malebná zákoutí uliček nebo přírodní krásy všude kolem. Záleží skutečně jenom na Vás, kterým směrem zamíříte.

Rabí

V klatovském okrese, severozápadně od Sušice najdete zříceninu gotického hradu Rabí. Je to největší hradní zřícenina v Čechách a pochází z počátku 14.tého století. Za husitských válek zde při jeho obléhání roku 1421 přišel Jan Žižka z Trocnova o druhé oko…

V klatovském okrese, severozápadně od Sušice najdete zříceninu gotického hradu Rabí. Je to největší hradní zřícenina v Čechách a pochází z počátku 14.tého století. Za husitských válek zde při jeho obléhání roku 1421 přišel Jan Žižka z Trocnova o druhé oko. Koncem 15.tého století byl hrad rozšířen, ale už o dvě století později byl opuštěn. Od této chvíle hrad chátral a jeho velkou část rozkradli obyvatelé okolních vesnic jako stavební materiál. Nyní je hrad postupně rekonstruován a památkáři se snaží zachovat zříceninu alespoň v takovém stavu, v jakém je dnes.

Hrad můžete navštívit od května do září každý den mimo pondělí od 9,00 do 17,00 hodin. V dubnu a říjnu je otvírací doba pouze o víkendech a svátcích od 9,00 do 16,00. Vstupné je 20 Kč (pro děti a studenty 10,-). Samotná prohlídka hradu s průvodcem trvá okolo 1,5 hodiny. Kromě hradních místností a nádherné vyhlídky z věže na vás čeká expozice kachlí a v jedné ze sklepních prostor bývají výstavy moderního umění nebo fotografií. Rozhodně si ale nenechte ujít prohlídku bývalého hradního vězení. Při sestupu po schodech uvidíte nad hlavou spoustu malinkých krápníků, na které jsou nynější „hradní páni“ velice pyšní. Ke krápníkům se také váže menší pověra – pokud vám z některého z nich kápne na hlavu, do roku se budete vdávat či ženit. V prostorách vězení najdete kamenný sloup s železnými okovy a říká se, že pokud se sloupu dotknete a pošeptáte nějaké přání, zaručeně se splní (a opravdu to funguje).

V hradním areálu se konají příležitostné koncerty a divadelní představení a v rámci prohlídky jsou už zmiňované umělecké výstavy. Pokud vás více než kamenné památky zajímají živé exponáty, pak ani neplaťte vstupné, obejděte hrad z levé strany a narazíte na výstavu dravých ptáků. Za nějaký drobný peníz (tuším že asi 10 Kč) můžete obdivovat takové kousky jako sokoly, orli, poštolky a dokonce i kondora. Prohlídka je i s ukázkami jejich „výcviku“ a trvá okolo půl hodiny.

Hrad Rabí leží jak jinak ve vesničce Rabí, která celá žije turistickým ruchem. Najdete tady spoustu obchůdků a stánků se vším možným = od pohledů, knížek, videokazet, přes zmrzlinu až po kožené nesmysly. A pokud byste náhodou urgentně potřebovali…tak veřejné záchodky jsou v uličce směrem k hradu po levé straně.

Jestliže patříte k motorizové menšině, tak zaparkovat můžete přímo ve vesnici (což je cca 200m od vstupní brány do hradu). Zde taky staví autobusy ze všech směrů (Sušice, Horažďovice,…). Jste-li dobrodružnější povahy, tak nejbližší vlakovou zastávku najdete ve vesnici Žichovice. Odtud půjdete po silnici po značkách a jen co přejdete Otavu nahoru do kopce borovicovým lesem až do Rabí. Je to hezká procházka na 15 – 20 minut (přibližně 2km).

Fotit doporučuji ze Žichovic (malý hrad a velký zalesněný kopec) nebo pak přímo v areálu hradu.