Mt. Elgon leží blízko rovníku severně od Viktoriina jezera a jedná se o největší a nejstarší osamocený vulkán ve východní Africe. V oblasti národního parku se nacházejí také známé solné jeskyně a či oblasti na pozorování slonů. Mým cílem byl pohodový třídenní trek v oblasti a hlavně odpočinek.
Před tímto výletem jsem se rozdělil se svými spolucestujícími a do národního parku Mt. Elgon jsem vyrazil na vlastní pěst. Asi jsem si úplně neuvědomoval, o jak velké riziko se jedná, což mi došlo až během výletu. Ke vstupní bráně do parku jsem dorazil na taximotorce okolo deváté hodiny ráno a začal jsem se shánět po takové maličkosti jakou je mapa. Za asi sto korun jsem si koupil mapu a na otázku jestli si chci najmout průvodce, jsem sebejistě řekl: „NE!“.
Podle mapy (vzdálenost na mapě a měřítko) jsem odhadl vzdálenost k vrcholu Koitobos (4 222 m) na necelých 30 km. O to více mě překvapila cedulka Koitobos 42 km po asi hodině chůze. Celkově lze říct, že jsem si tu mapu ani nemusel kupovat, protože s terénem vůbec neseděla a posledních asi 10 km už ani nebyla značená cestička. Přesto jsem se cítil bezpečněji s mapou v horní kapse mé krosny.
V nižších oblastech kolem mě stále pobíhali paviáni a zebry a z dálky jsem slyšel slony a viděl všudypřítomné sloní exkrementy o velikosti malého batůžku. Jak jsem postupně stoupal výš, na vegetaci bohatý les se měnil na holé kopečky. Přestože jsem se pohyboval ve výšce okolo 3 500 m, měl jsem pocit, že jsem stále v Jeseníkách.
Během prvního dne jsem prakticky celou dobu jen stoupal, a protože bylo mírně pod mraky, tak jsem tížené vrcholy hledal v dálce marně. Když jsem se potřeboval dostat na druhou stranu asi 300 metrů hlubokého údolí, tak jsem špatně došlápl na kořen a už jsem se i s krosnou kutálel dolů. Když jsem se po několika metrech zastavil o křoví a zjistil, že kromě několika odřenin nemám nic zlomené, tak jsem si konečně uvědomil, jak jsem nehorázně podcenil situaci a fakt, že jsem se vydal sám do hor, byla úplná školácká chyba!
Po necelých deseti hodinách chůze stále do kopce a ujištění se, že vrchol již dneska neuvidím, jsem si začal hledat místo k přespání. V batohu jsem měl malý stan pro jednu osobu, takže jsem si vyhlídl pěknou plošinku na hřebenu v závětří menší skalky a začal jsem stavět.
Vzhledem k tomu, že všude kolem mě, byla jen mlha, takže jsem prakticky nevěděl, kde jsem a po celém dni jsem byl unavený, vzchopil jsem se jen na těstoviny s fazolemi a česnekem a šel jsem spát. Podle mapy jsem si spočítal, že nocuji někde pod hranicí 4 000 m a musím uznat, že tam byla fakt zima.
Když jsem se ráno probudil a mraky zmizely, tak jsem mohl vidět, že jsem stanoval na dohled vrcholu, který se tyčil asi 3 km severně od místa, kde jsem usnul. Mt. Elgon má pět hlavní vrcholů, které leží v Keni a Ugandě. Nejvyššími jsou Wagagai (4 321 m) v Ugandě a Sudek (4 302 m) v Keni. Další vrcholy jsou Koitobos (4 222m) Mubiyi (4 211 m) a Masaba (4 161 m). Mým plánem bylo vystoupit na Koitobos, to jsem však ještě nevěděl, jak bláznivý nápad to byl.
Když jsem dorazil k úpatí čedičového masivu, uvědomil jsem si, že bez znalosti terénu se na vrchol nikdy nedostanu. Přestože jsem se skoro dvě hodiny snažil najít cestu k vrcholu, vždy jsem narazil na kolmou stěnu, či propast. Mé trápení jsem ukončil s vědomím, že ne každý vrchol je pro mě a rozhodl se pokračovat k solným jeskyním.
Dvě nejznámější jeskyně v parku jsou Kitum a Mackingenny. Jeskyně Kitum je přes 60 metrů široká a sahá do délky až 200 metrů. Na druhou stranu Mackingenny uchvátí monumentálním vstupem s vodopádem. Za zmínku jistě stojí i čedičový výchoz Endebess Bluff 2563 m, který poskytuje luxusní místo na výhled po velké části parku.
Druhou noc jsem se rozhodl strávit již jen několik kilometrů od vstupní brány, abych stihl opustit park nejpozději 48 hodin po vstupu a nemusel si kupovat vstupné na další den. Stan jsem postavil na polní cestě pod stromy, kde se proháněly desítky opic. Jako předchozí večer jsem uvařil zbytek těstovin s fazolemi a usnul.
Ráno jsem se ještě chvíli kochal opicemi, které mi poskakovaly nad hlavou a pak rychle zamířil k hlavní bráně. Přestože jsem podcenil přípravu, tak se mi výlet naštěstí podařil a bez problémů jsem se dostal domů do Nairobi.
Orientační ceny
100 Ksh = 1€ = cca 26 Kč
Mt. Elgon leží blízko rovníku severně od Viktoriina jezera a jedná se o největší a nejstarší osamocený vulkán ve východní Africe. V oblasti národního parku se nacházejí také známé solné jeskyně a či oblasti na pozorování slonů. Mým cílem byl pohodový třídenní trek v oblasti a hlavně odpočinek.
Před tímto výletem jsem se rozdělil se svými spolucestujícími a do národního parku Mt. Elgon jsem vyrazil na vlastní pěst. Asi jsem si úplně neuvědomoval, o jak velké riziko se jedná, což mi došlo až během výletu. Ke vstupní bráně do parku jsem dorazil na taximotorce okolo deváté hodiny ráno a začal jsem se shánět po takové maličkosti jakou je mapa. Za asi sto korun jsem si koupil mapu a na otázku jestli si chci najmout průvodce, jsem sebejistě řekl: „NE!“.
Podle mapy (vzdálenost na mapě a měřítko) jsem odhadl vzdálenost k vrcholu Koitobos (4 222 m) na necelých 30 km. O to více mě překvapila cedulka Koitobos 42 km po asi hodině chůze. Celkově lze říct, že jsem si tu mapu ani nemusel kupovat, protože s terénem vůbec neseděla a posledních asi 10 km už ani nebyla značená cestička. Přesto jsem se cítil bezpečněji s mapou v horní kapse mé krosny.
V nižších oblastech kolem mě stále pobíhali paviáni a zebry a z dálky jsem slyšel slony a viděl všudypřítomné sloní exkrementy o velikosti malého batůžku. Jak jsem postupně stoupal výš, na vegetaci bohatý les se měnil na holé kopečky. Přestože jsem se pohyboval ve výšce okolo 3 500 m, měl jsem pocit, že jsem stále v Jeseníkách.
Během prvního dne jsem prakticky celou dobu jen stoupal, a protože bylo mírně pod mraky, tak jsem tížené vrcholy hledal v dálce marně. Když jsem se potřeboval dostat na druhou stranu asi 300 metrů hlubokého údolí, tak jsem špatně došlápl na kořen a už jsem se i s krosnou kutálel dolů. Když jsem se po několika metrech zastavil o křoví a zjistil, že kromě několika odřenin nemám nic zlomené, tak jsem si konečně uvědomil, jak jsem nehorázně podcenil situaci a fakt, že jsem se vydal sám do hor, byla úplná školácká chyba!
Po necelých deseti hodinách chůze stále do kopce a ujištění se, že vrchol již dneska neuvidím, jsem si začal hledat místo k přespání. V batohu jsem měl malý stan pro jednu osobu, takže jsem si vyhlídl pěknou plošinku na hřebenu v závětří menší skalky a začal jsem stavět.
Vzhledem k tomu, že všude kolem mě, byla jen mlha, takže jsem prakticky nevěděl, kde jsem a po celém dni jsem byl unavený, vzchopil jsem se jen na těstoviny s fazolemi a česnekem a šel jsem spát. Podle mapy jsem si spočítal, že nocuji někde pod hranicí 4 000 m a musím uznat, že tam byla fakt zima.
Když jsem se ráno probudil a mraky zmizely, tak jsem mohl vidět, že jsem stanoval na dohled vrcholu, který se tyčil asi 3 km severně od místa, kde jsem usnul. Mt. Elgon má pět hlavní vrcholů, které leží v Keni a Ugandě. Nejvyššími jsou Wagagai (4 321 m) v Ugandě a Sudek (4 302 m) v Keni. Další vrcholy jsou Koitobos (4 222m) Mubiyi (4 211 m) a Masaba (4 161 m). Mým plánem bylo vystoupit na Koitobos, to jsem však ještě nevěděl, jak bláznivý nápad to byl.
Když jsem dorazil k úpatí čedičového masivu, uvědomil jsem si, že bez znalosti terénu se na vrchol nikdy nedostanu. Přestože jsem se skoro dvě hodiny snažil najít cestu k vrcholu, vždy jsem narazil na kolmou stěnu, či propast. Mé trápení jsem ukončil s vědomím, že ne každý vrchol je pro mě a rozhodl se pokračovat k solným jeskyním.
Dvě nejznámější jeskyně v parku jsou Kitum a Mackingenny. Jeskyně Kitum je přes 60 metrů široká a sahá do délky až 200 metrů. Na druhou stranu Mackingenny uchvátí monumentálním vstupem s vodopádem. Za zmínku jistě stojí i čedičový výchoz Endebess Bluff 2563 m, který poskytuje luxusní místo na výhled po velké části parku.
Druhou noc jsem se rozhodl strávit již jen několik kilometrů od vstupní brány, abych stihl opustit park nejpozději 48 hodin po vstupu a nemusel si kupovat vstupné na další den. Stan jsem postavil na polní cestě pod stromy, kde se proháněly desítky opic. Jako předchozí večer jsem uvařil zbytek těstovin s fazolemi a usnul.
Ráno jsem se ještě chvíli kochal opicemi, které mi poskakovaly nad hlavou a pak rychle zamířil k hlavní bráně. Přestože jsem podcenil přípravu, tak se mi výlet naštěstí podařil a bez problémů jsem se dostal domů do Nairobi.
Orientační ceny
100 Ksh = 1€ = cca 26 Kč
