Iran

11 den na ceste.

Prijeli jsme do Iranu vecer minibusem z Turecka.Kontrola probehla
hladce, nedivali se ani do batohu.(klidne jsme mohli vzit vice slivovice,coz se
ukazalo jako nejlepsi vybava lekarnicky.)

Venku nam nabizeli veklaci vymenu penez a taxi do Makku za 5 dolaru.
Vymenil jsem si 120 000 rialu a sli jsme na caj. Pak se stala vtipna
prihoda jak jsme nechtene okradli taxikare. Sef z cajovny rekl ze taxi do
Makku,25 km stoji 3000 pro kazdeho. Tak jsme si vzali taxika a zasli
ze to stoji pouze 20 kc. Ale v Iranu je pry levny benzin, tak proc
ne,ze?

Ale byli jsme udiveni kdyz najednou taxikar chtel mnohem vic. Anglicky
neumel,tak jsme mu vysvetlili at nepodvadi, vzali si veci z jineho taxiku
ktereho uz nam dohodil na cestu zpet a sli jsme pryc. On tam stal jak opareny.
Ale kdyz jsem videl v obchode cestovni nafukovaci posltarek s cenou
2000, bylo to uz podezrele. Asi 4 kc. Tak davam 10 000 na stul, cekam
na drobne s radosti ze konecne jsme ve velmi levne zemi…bohuzel
prodavac povida ze chce 20 000. Nechapu.Tak nam vysvetlil, ze maji penize
rialy, kde bankovka 10 000 znamena 10 000 rialu,nebo
1000 tumanu,pou­zivane pri reci. Takze mi doslo ze chudal taxikar
chtel tumany. Bylo nam to trochu lito,ze jel 50 km za dolar, ale take jsme
se tomu pekne zasmali…chudaci turisti, musi v tom mit zmatek.

Pak jsme zjistili ze visa a master kard je v Iranu zakazana,tak
doporucuju mit dolary v hotovosti. I kdyz pak jsme nasli banku kde
zrejme visa berou.

Pak jsme nasli hotel a sli spat.

12 den.

Autobus do Teheranu jel az odpoledne, tak jsme travili cas cekanim na autobus
v cekarne. Lide v Iranu jsou velmi pratelsti, ale bohuzel neumi moc
anglicky.

Cesta ubihala bez problemu, obcas nejaka vojenska hlidka, vybrali si par lidi
na kontrolu pasu, me jedinemu se divali do baglu. Lukas rikal ze prej proto ze
se satkem a brejlema vypadam jako amik…

Teheran.

NECHODTE TAM KDO NEMUSITE.Najdete tam sice par zajimavych mist,ale ve
srovnani s mensimi mesty je to ztrata casu, byli jsme radi kdyz jsme
odesli.Hned vecer jsme odjeli do Isvahanu, snad nejkrasnejsiho mesta
v Iranu. V autobusu jsme potkali dva rumuny,zatim prvni turisty
v Iranu.