Člověk v tísni pomohl iráckým dětem zpět do škol

Více než 3300 iráckých dětí na územích osvobozených od takzvaného Islámského státu se mohlo vrátit do škol díky aktivitám organizace Člověk v tísni.

Oblast Zumar v provincii Ninive na severu Iráku ovládli v polovině roku 2014 bojovníci z takzvaného Islámského státu. Před boji a násilím utekly desetitisíce lidí do bezpečnějších oblastí země. Na konci roku 2014 se kurdským jednotkám podařilo zatlačit radikály a posunout bojovou frontu. Po měsících vyhnanství se mohli vnitřní uprchlíci pomalu začít vracet domů. Měsíce bojů zanechaly často zničené domovy a infrastrukturu. V troskách zůstalo i zdejší vzdělávání. Člověk v tísni (ČvT) proto v polovině roku 2015 s podporou Dětského fondu OSN (UNICEF) a Ministerstva zahraničních věcí ČR pomohl vybavit 12 zdejších škol, 3350 dětem poskytl školní pomůcky a zajistil pro ně mimoškolní aktivity, 120 učitelům dal potřebné učební materiály a 160 učitelů vyškolil v základních výukových dovednostech a poskytování základní psychosociální podpory.

Podobně jako v Česku i v Iráku se blíží konec školního roku a třináctiletá Dunya Ghazi oblečená ve školní uniformě jde společně se svojí kamarádkou Zainab na jednu z posledních hodin matematiky. Školu mají jen 20 minut pěšky od domova, tak chodí pravidelně spolu. Ještě před rokem to ale vypadalo, že do školy vůbec chodit nebudou. Dunya žije se svými sourozenci a rodiči ve vesnici Talmous v okrese Zumar. Kvůli útokům ozbrojenců z tzv. Islámského státu, který od počátku roku 2014 okupuje značnou část země, museli z domova na čas utéct. „Museli jsme se odstěhovat, tady už kvůli útokům ISIS nebylo bezpečno. Vzal jsem manželku a děti a utekli jsme do sousední provincie Dohuk,“ vypráví Dunyin otec Ahmad Gazi. Po měsících vysídlení se mohli vrátit domů. Nyní je v Zumaru relativně bezpečno. Až na pozůstatky bojů, jako je nevybuchlá munice, která již zranila několik lidí včetně dětí.

Školní pomůcky i psychosociální podpora pro traumatizované děti

ČvT pomáhá navrátilcům do provincie Ninive na severu Iráku od poloviny roku 2015. „Tito lidé byli často násilně vyhnáni ze svých domovů, a když se po několika měsících na útěku vrátili zpět, našli své vesnice a domy v dezolátním stavu,“ popisuje situaci Naďa Aliová z Člověka v tísni. „Zaměřujeme se zde především na obnovu vzdělávacího systému, podporu učitelů a návrat dětí do škol. Působíme celkem ve 12 školách, což je dokonce o dvě školy více, než jsme původně plánovali,“ říká Naďa Aliová. „Vysvětlujeme rodičům, jak je chození do školy pro jejich děti prospěšné. Během několika měsíců jsme navíc vyškolili 160 učitelů v metodách psychosociální podpory pro traumatizované děti, psychologické první pomoci a řešení konfliktů. Učitelé jsou teď schopni lépe s dětmi komunikovat během výuky a organizují pro ně mimoškolní aktivity. Dále také rozdáváme školní pomůcky, které dostalo již více než 3 300 dětí,“ dodává.

Vzdělání je důležité pro budoucnost všech dětí

ČvT se snaží dětem, jako je Dunya, umožnit návrat do běžného života a vytvořit co nejlepší podmínky pro jejich budoucnost. „Do školy chodím moc ráda, protože jsem si tam našla kamarády,“ říká Dunya. „Škola je také důležitá, abychom uměli číst a psát. Nejradši mám matematiku, protože můj táta je učitelem matematiky. Jednou bych chtěla jít na univerzitu a být jako on. Letos jsem se hodně snažila a budu mít samé dobré známky. Za dobré známky asi dostanu i nějaký dárek.“ Když zrovna Dunya není ve škole, dělá si domácí úkoly s kamarádkou Zainab, hraje venku fotbal s ostatními dětmi nebo tráví čas se svými čtyřmi sourozenci.

Současný vzdělávací systém v Iráku se kvůli vysoké míře přesidlování a humanitární krizi potýká také s nedostatkem školního personálu. Řada učitelů musela odejít. Ti, co setrvávají a pokračují ve své práci, často dostávají výplaty až s několikaměsíčním zpožděním. To popisuje i Ahmad Gazi, který učí matematiku v dívčí škole Talmous, kam chodí jeho dcera. „Kvůli současné krizi nemá stát na výplaty. Školy nutně potřebují odborný personál a já jsem učitel. Potřebuji ale z něčeho žít, mám pět dětí a musím živit rodinu. Nedostatek peněz je pro nás teď vážný problém,“ říká Ahmad. ČvT se snaží zlepšovat podmínky i pro místní učitele. Vedle odborných školení jim poskytuje také potřebné učební materiály, které již obdrželo celkem 120 učitelů v deseti školách.

I přes konec školního roku práce ve školách pokračuje

Příchodem prázdnin úspěšný projekt ČvT na severu Iráku nekončí. „Se začátkem léta začínají prázdniny i pro děti v Iráku. Naše pomoc tím ale ani zdaleka nekončí. Máme dva měsíce na to, abychom opravili dalších pět škol. Navíc budeme i po dobu prázdnin organizovat mimoškolní aktivity, do kterých se mohou zapojit všechny děti z okolí,“ vysvětluje Naďa Aliová „Jedná se o nejrůznější hry, tvůrčí dílny a sport. Děti tak stráví čas se svými vrstevníky, což jim pomáhá mimo jiné lépe zvládat složité životní situace. Nezapomínáme ani na rodiče. Přes léto budeme mluvit s rodiči dětí, které do školy nechodí, zjišťovat jejich důvody a pracovat na zlepšení,“ dodává. Před začátkem roku také ČvT znovu spustí úspěšnou kampaň, která běžela již vloni, nazvanou Zpět do školy.

Podle údajů OSN se v Iráku aktuálně nachází více než 3,3 milionů vnitřních uprchlíků, kteří čekají, až se budou moci vrátit domů. Situace v zemi je vážná. Přes 10 milionů Iráčanů, to je téměř každý čtvrtý, je odkázáno na humanitární pomoc. Polovinu z toho tvoří děti. ČvT pracuje v Iráku od roku 2003. Tato pomoc je možná pouze díky podpoře české veřejnosti, která přispěla do sbírky SOS Irák a prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Institucionální pomoc poskytuje OSN prostřednictvím Dětského fondu UNICEF a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Člověk v tísni děkuje všem dárcům za jejich podporu.