Jak to chodí na zakládce v Keni

Mwiramwanki primary school je oficiální název základní školy ve východní Keni, v Meru. Je to škola státní, to v Keni znamená, že sem chodí hlavně chudší děti. Kdo si může dovolit školu soukromou, dá jí určitě přednost. Děti v této škole jsou závislé na sponzorské pomoci. Charita v Keni sponzoruje lavice a další nábytek a potřeby k učení, charita z Británie sponzoruje hygienické potřeby a soukromá osoba v Keni sponzoruje obědy pro děti a učitele. Rodiče dětí, kteří mohou finančně přispět, se podílejí například na vyslání učitelů na konference.

Výuka začíná stejně jako u nás v 8.00 hodin a končí okolo 17.00 hodin. Děti si nosí svačiny z domova, ty nejchudší někdy trpí hladem, protože třeba zrovna nemají doma nic, co by si mohly přinést. Ráno začíná nástupem všech tříd před školou. Děti zpívají, následuje modlitba a různá oznámení školy. V pondělí a v pátek se vyvěsí národní vlajka. V Keni se mluví swahili a anglicky. Tyto dva jazyky jsou úřední, ale existuje tu mnoho dalších kmenových jazyků.

Prázdniny má škola v dubnu a srpnu, ale ty velké dvouměsíční jsou v listopadu a prosinci kvůli období dešťů a špatné dostupnosti školy. Cesty jsou většinou rozmáčené a rozbahněné. Děti jsou i přes nedostatek vybavení a nevyhovující podmínky šťastné a vděčné, že mohou vůbec do školy chodit. Jejich nadšení bylo veliké, když se dozvěděly, že jejich fotky budou na českých stránkách. Mnoho dětí stále nemá příležitost chodit do školy.

Nedávno škola přijala dívku, které je 13 let. Je negramotná, takže musí začít úplně od začátku učit se číst, psát, počítat. Pochází z velmi chudé rodiny a její rodiče si nemohou dovolit koupit jí ani uniformu, takže se učitelský sbor složil a uniformu jí koupili. Uniformy se liší barvou podle různých škol. V posledních týdnech škola zavedla výuku pro hůře se učící děti. Bylo nutné otevřít samostatnou třídu, aby tyto děti nebrzdily další spolužáky ve výuce, protože sami potřebují speciální a individuální péči.