Skořice? Tak tu v Česku nemáme!

Srí Lanka je zemí čaje. To ví každý. Ale je ještě jeden, možná
zajímavější, srílanský produkt, který stojí za poznání. Skořice. Už
jen proto, že u nás skořici vlastně vůbec neznáme. Ale o tom
později.

Srí Lanka je zemí čaje. To ví každý. Ale je ještě jeden, možná zajímavější, srílanský produkt, který stojí za poznání. Skořice. Už jen proto, že u nás skořici vlastně vůbec neznáme. Ale o tom později.


Čajové plantáže s čajovými továrnami patří k neodmyslitelným turistickým zastávkám. Najít výrobnu skořice je o něco málo obtížnější, ale s pomocí místních stojíme před malou rodinnou továrnou. Ujímá se nás sympatický mladík, který společně s otcem továrnu provozuje.

Samotný proces není tak složitý a technologicky sofistikovaný jako v továrnách vyrábějících čaj. Jedná se převážně o ruční práci spočívající v odkornění, sušení, přípravu ruliček, ošetření a balení. Přibližně dvacet dělníků sedí na podlaze a zpracovávají klacky a kůru. Poznámka, že jsou to zkušení pracovníci s dvacetiletou praxí, mě trochu děsí. Představa, že nastoupím jako mladý člověk a moje perspektiva spočívá v tom, že budu deset let sbírat zkušenost s nožíkem, na betonové podlaze, než se zařadím mezi zkušené, je docela strašidelná. Nicméně Srí Lanka je poměrně chudá země a práce zas tolik na výběr není.


Mladík vypráví o skořici se zaujetím. Seznamuje nás se svými plány a exportní strategií. Vysvětluje, jakým problémům musí čelit, že vývoz pro něj znamená nutnost implementace norem ISO, takže bude muset postavit nové záchody pro zaměstnance, nakoupit jim uniformy a ochranné pomůcky. Tím se mu zvýší náklady s sníží už tak nízká marže.

Během procesu vidíme skořici v různé fázi výroby a čekáme, kdy skořice seschne a namísto světle hnědé barvy získá barvu tmavě hnědou. Takovou, jakou známe z domu. Nic takového se ovšem nestane. Když se pak dozvídáme, že srílanská skořice čelí na mezinárodním trhu desetinásobně levnější indické a čínské náhražce, která se v angličtině ani nenazývá cinnamon, ale cassia, všechno nám to do sebe najednou zapadá. V Česku nemáme skořici, ale jen lacinou náhražku.


Jak se pozná pravá skořice? Válečky jsou silné přibližně jeden centimetr a nejedná se o jeden stočený kus, ale uvnitř jsou nacpané další, menší kousky. Barva skořice je světle hnědá a má výraznější sladkou chuť.

Skořice má pozitivní účinky na organizmus. Využívá se, mimo jiné, při vyšším cholesterolu.






Více o skořici na stránce wikipedie (anglická verze nabízí více informací, česká se tématu věnuje jen velmi obecně).

Autor: Tomáš Peterka

Ahoj, jsem z Ceske Trebove, nyni na nějakou dobu sídlím v Praze Rád sportuji - kajak a kolo jsou moje oblíbené inštrumenty, rád cestuji - Jižní Amerika je moje oblíbená destinace, občas dokonce i pracuji S magazínem Cestovatel.cz pomáhám hlavně tak, že čas od času přispěji nějakým tím článečkem, ale jinak hlavně hledám cesty k tomu, aby byl časopis úspěšný a to, s naším rozpočtem, není žádná legrace Turisti se baví na salaši s bačou: "Tak co, bačo, jak se mají ovce?" "No, černé dobře." "A co bílé?" "No bílé taky dobře." "A zdravé jsou, bačo?" "No černé jsou zdravé." "A co bílé?" "No bílé jsou taky zdravé." "A dojí dobře, bačo?" "No černé dojí, dojí dobře." "A co bílé?" "Ale aj bílé dojí dobře." "Bačo, a proč je pořád dělíš na černé a na bílé?" "No černé jsou přece moje." "A co bílé, bačo?" "No ty jsou taky moje..."