Zajímavá města
Thajský plovoucí trh Damnoen Saduak
Díky kvalitní půdě v okolí se tu dařilo velmi kvalitnímu ovoci a
zelenině, které se brzy stala vyhlášenými v širokém okolí.
S kvalitním zbožím se dá dobře obchodovat, řekli si místní, a
protože nejlepší a nepohodlnější místo pro prodej zdejších
“výpěstků” nabízela síť zdejších kanálů, vyrostl na nich během
několika let velmi populární plovoucí trh.
Ráno v Bangkoku bylo horké. Ani noc nedokázala srazit teplotu na rozumnou mez, ale ve stínu hotelové recepce bylo I díky ventilátorům docela příjemně. Snídaně ve stylu Americano (smažené vejce, opékaná slanina, máslo, džem a sendvičový chléb) nebyla sice omračujícím kulinářským zážitkem, ale na zasycení to stačilo. Nás čekala téměř dvouhodinová jízda do 105 km vzdáleného městečka Dumnoen Saduak se známým plovoucím trhem.
Do provincie Ratchaburi
Po jedné z frekventovaných výpadovek jsme opustili thajskou metropoli a zamířili do provincie Ratchaburi. Cesta nadúrovňovou dálnicí po kvalitní asfaltce ubíhala rychle, jen posledních zhruba 30 kilometrů vedlo po nekvalitních, místy opravdu hodně rozbitých „okreskách”. Alespoň jsme měli čas si trochu přiblížit cíl naší cesty. Plovoucí trh ve městečku Damnoen Saduak vznikl zhruba před 140 lety, na přímý rozkaz tehdejšího krále Ramy IV. Původně to byl jen pouhý, 32 kilometrů dlouhý, kanál spojující řeky Mae Klong a Tacheen, ale díky kvalitní půdě v okolí se tu dařilo velmi kvalitnímu ovoci a zelenině, které se brzy stala vyhlášenými v širokém okolí. S kvalitním zbožím se dá dobře obchodovat, řekli si místní, a protože nejlepší a nepohodlnější místo pro prodej zdejších “výpěstků” nabízela síť zdejších kanálů, vyrostl na nich během několika let velmi populární plovoucí trh. Vodní hladina se stala místem setkání prodávajících i nakupujících, protože jedni i druzí sem přijížděli na člunech, aby tu, obklopeni svěží přírodou, přátelsky promluvili s přáteli, s obchodníky, v poklidu zahájili nový den a samozřejmě nakoupili štědré a hlavně velmi chutné dary matky přírody.
Vzhůru na trh
Naše cesta za kouzlem plovoucích trhů doopravdy začala v kotvišti silných motorových člunů. Provoz zde ožívá už kolem šesté hodiny ranní, ale opravdový “cvrkot” nastává kolem desáté hodiny dopolední, kdy sem začínají přijíždět výpravy turistů ze 100 km vzdáleného Bangkoku. Ti sem míří nejen za kouzlem, v západním světě už pomalu mizícího, tradičního prodeje a nákupu ovoce a zeleniny v poněkud netradičním prostředí. Možná trochu vratká, zato však velmi silným, automobilovým motorem vybavená bárka s námi vyrazila na hladinu kanálu. První metry byly trochu opatrné, přesto svižné. Vodní kanál tu přeci jen nebyl ještě dostatečně široký, ale už o pár stovek metrů dále, se mohutné forte lodního motoru rozeznělo naplno. Domky na dřevěných, do dna kanálů zaražených kůlech, začaly ubíhat rychle dozadu a ani naši spolucestující z Japonska, nestačili na své fotoaparáty a videokamery zaznamenávat tu zvláštní atmosféru městečka na vodě. Nad našimi hlavami občas proplula visutá lávka, spojující jeden břeh se druhým, stejně tak jako obyčejný přechod spojuje jednu stranu ulice s druhou. Jsme totiž v městečku, kde ulice nahradily vodní kanály. Všude kolem nás stály obyčejné domky, ve kterých lidé žijí své obyčejné životy. V Thajsku není místo pro soukromí. Tady se žije, v symbolickém slova smyslu “na ulici”. Tady nikdo netají co má k snídani, obědu, večeři, jaké má vybavení bytu, kolik má peněz. V jeden jediný okamžik se tu připravuje třeba snídaně, pere prádlo a zároveň vystavuje to, co je zrovna k prodeji.
Ve víru obchodů
Život na centrálním tržišti začíná brzo. Již kolem šesté hodiny ranní ožívá síť kanálů, které původně měly sloužit k dopravě, ale nakonec se z nich stala plnohodnotná tržnice. Blížící se tržnici lze rozpoznat snadno. Všude kolem Vás začne najednou zesilovat provoz a vy stále častěji potkáváte dlouhé loďky, většinou poháněné a zároveň kormidlované pádlem v rukách žen, které nejsou pod svými slaměnými klobouky skoro ani vidět. Náklad projíždějících lodí je rozličný. Uvidíte tu ovoce v podobě banánů, kokosových ořechů i s jejich lahodnou šťávou, ananasy. Ale nechybí ani zelenina v nejrůznějších barvách a druzích včetně ingredience, bez níž thajské jídlo není thajským jídlem – chilli papričky. K atmosféře trhu patří lomoz motorů, zápach jejich výfuků, ale také šplouchání vody, kymácení lodí a časté jsou, i byť jemné, vzájemné nárazy proplouvajících loděk. Není výjimkou, že se někdy do úzkého kanálu všechny loďky prostě nevejdou a dokonale ucpou úzký průjezd. Pak nastupují ochotné ruce, pádla, síla paží a lodních motorů, aby celý propletenec co nejdříve rozpletly.
Úsměvy na vodní hladině
A pak je tu jedna věc, která na plovoucí tržnici nikdy nechybí – úsměv. Ať je špatné počasí a provazce lijáků bičují vodní hladiny kanálů, nebo ať sluníčko praží ze všech sil, přesto se na Vás ze všech stran usmívají dobrotivé tváře obchodníků i kormidelníků. Když se pomalu posunujete podél břehů, které jsou lemovány obchůdky se suvenýry, ošacením ovocem, zeleninou, nerozpoznáte úspěšnost jednotlivých obchodníků. Pokaždé se na Vás usměje tvář člověka, který zde den co den trpělivě vysedává, trpělivě posouvá jednu loďku za druhou a při pouhém náznaku zájmu je Vám ochoten předvést veškerý sortiment svého zboží. Stále stejné tváře, stejné úsměvy,…
Domky „duchů“
A snad ještě jeden postřeh, který se však dá aplikovat na celé území Thajska. Na zdejším plovoucím trhu, v Bangkoku, na severu, jihu, východě i západě země, prostě všude najdete malinké, pestře zbarvené domečky. Odpověď na otázku po účelu jejich vzniku, hledejme v hlubokém náboženském cítění Thajců, které jim vštěpuje snahu příznivě si naklonit duchy, žijící všude kolem nich. Proto se žádná stavba, ba ani rozšíření původního objektu, neobejde bez ceremonie výstavby nového sídla pro duchy a přesně stanovených obřadů, které mají za úkol přimět duchy k tomu, aby přesídlili do nového sídla a příznivě shlíželi na nové obyvatele. Jejich náklonnost je však vrtkavá, a tak se květiny, vonné tyčinky i jídlo objevují před příbytky duchů každého rána znovu a znovu.
Směr Bangkok
Blíží se poledne a z modré oblohy pálí slunko víc a víc. Chladivé prostředí klimatizovaného mikrobusu je příjemné. Co na tom, že se tím zařadíme mezi rozmazlené turisty! Do Bangkoku jsou to přeci jen dvě hodiny jízdy, což je na výrobu několika podušených a propečených „ovárků“ času více než dost!
Ráno v Bangkoku bylo horké. Ani noc nedokázala srazit teplotu na rozumnou mez, ale ve stínu hotelové recepce bylo I díky ventilátorům docela příjemně. Snídaně ve stylu Americano (smažené vejce, opékaná slanina, máslo, džem a sendvičový chléb) nebyla sice omračujícím kulinářským zážitkem, ale na zasycení to stačilo. Nás čekala téměř dvouhodinová jízda do 105 km vzdáleného městečka Dumnoen Saduak se známým plovoucím trhem.
Do provincie Ratchaburi
Po jedné z frekventovaných výpadovek jsme opustili thajskou metropoli a zamířili do provincie Ratchaburi. Cesta nadúrovňovou dálnicí po kvalitní asfaltce ubíhala rychle, jen posledních zhruba 30 kilometrů vedlo po nekvalitních, místy opravdu hodně rozbitých „okreskách”. Alespoň jsme měli čas si trochu přiblížit cíl naší cesty. Plovoucí trh ve městečku Damnoen Saduak vznikl zhruba před 140 lety, na přímý rozkaz tehdejšího krále Ramy IV. Původně to byl jen pouhý, 32 kilometrů dlouhý, kanál spojující řeky Mae Klong a Tacheen, ale díky kvalitní půdě v okolí se tu dařilo velmi kvalitnímu ovoci a zelenině, které se brzy stala vyhlášenými v širokém okolí. S kvalitním zbožím se dá dobře obchodovat, řekli si místní, a protože nejlepší a nepohodlnější místo pro prodej zdejších “výpěstků” nabízela síť zdejších kanálů, vyrostl na nich během několika let velmi populární plovoucí trh. Vodní hladina se stala místem setkání prodávajících i nakupujících, protože jedni i druzí sem přijížděli na člunech, aby tu, obklopeni svěží přírodou, přátelsky promluvili s přáteli, s obchodníky, v poklidu zahájili nový den a samozřejmě nakoupili štědré a hlavně velmi chutné dary matky přírody.
Vzhůru na trh
Naše cesta za kouzlem plovoucích trhů doopravdy začala v kotvišti silných motorových člunů. Provoz zde ožívá už kolem šesté hodiny ranní, ale opravdový “cvrkot” nastává kolem desáté hodiny dopolední, kdy sem začínají přijíždět výpravy turistů ze 100 km vzdáleného Bangkoku. Ti sem míří nejen za kouzlem, v západním světě už pomalu mizícího, tradičního prodeje a nákupu ovoce a zeleniny v poněkud netradičním prostředí. Možná trochu vratká, zato však velmi silným, automobilovým motorem vybavená bárka s námi vyrazila na hladinu kanálu. První metry byly trochu opatrné, přesto svižné. Vodní kanál tu přeci jen nebyl ještě dostatečně široký, ale už o pár stovek metrů dále, se mohutné forte lodního motoru rozeznělo naplno. Domky na dřevěných, do dna kanálů zaražených kůlech, začaly ubíhat rychle dozadu a ani naši spolucestující z Japonska, nestačili na své fotoaparáty a videokamery zaznamenávat tu zvláštní atmosféru městečka na vodě. Nad našimi hlavami občas proplula visutá lávka, spojující jeden břeh se druhým, stejně tak jako obyčejný přechod spojuje jednu stranu ulice s druhou. Jsme totiž v městečku, kde ulice nahradily vodní kanály. Všude kolem nás stály obyčejné domky, ve kterých lidé žijí své obyčejné životy. V Thajsku není místo pro soukromí. Tady se žije, v symbolickém slova smyslu “na ulici”. Tady nikdo netají co má k snídani, obědu, večeři, jaké má vybavení bytu, kolik má peněz. V jeden jediný okamžik se tu připravuje třeba snídaně, pere prádlo a zároveň vystavuje to, co je zrovna k prodeji.
Ve víru obchodů
Život na centrálním tržišti začíná brzo. Již kolem šesté hodiny ranní ožívá síť kanálů, které původně měly sloužit k dopravě, ale nakonec se z nich stala plnohodnotná tržnice. Blížící se tržnici lze rozpoznat snadno. Všude kolem Vás začne najednou zesilovat provoz a vy stále častěji potkáváte dlouhé loďky, většinou poháněné a zároveň kormidlované pádlem v rukách žen, které nejsou pod svými slaměnými klobouky skoro ani vidět. Náklad projíždějících lodí je rozličný. Uvidíte tu ovoce v podobě banánů, kokosových ořechů i s jejich lahodnou šťávou, ananasy. Ale nechybí ani zelenina v nejrůznějších barvách a druzích včetně ingredience, bez níž thajské jídlo není thajským jídlem – chilli papričky. K atmosféře trhu patří lomoz motorů, zápach jejich výfuků, ale také šplouchání vody, kymácení lodí a časté jsou, i byť jemné, vzájemné nárazy proplouvajících loděk. Není výjimkou, že se někdy do úzkého kanálu všechny loďky prostě nevejdou a dokonale ucpou úzký průjezd. Pak nastupují ochotné ruce, pádla, síla paží a lodních motorů, aby celý propletenec co nejdříve rozpletly.
Úsměvy na vodní hladině
A pak je tu jedna věc, která na plovoucí tržnici nikdy nechybí – úsměv. Ať je špatné počasí a provazce lijáků bičují vodní hladiny kanálů, nebo ať sluníčko praží ze všech sil, přesto se na Vás ze všech stran usmívají dobrotivé tváře obchodníků i kormidelníků. Když se pomalu posunujete podél břehů, které jsou lemovány obchůdky se suvenýry, ošacením ovocem, zeleninou, nerozpoznáte úspěšnost jednotlivých obchodníků. Pokaždé se na Vás usměje tvář člověka, který zde den co den trpělivě vysedává, trpělivě posouvá jednu loďku za druhou a při pouhém náznaku zájmu je Vám ochoten předvést veškerý sortiment svého zboží. Stále stejné tváře, stejné úsměvy,…
Domky „duchů“
A snad ještě jeden postřeh, který se však dá aplikovat na celé území Thajska. Na zdejším plovoucím trhu, v Bangkoku, na severu, jihu, východě i západě země, prostě všude najdete malinké, pestře zbarvené domečky. Odpověď na otázku po účelu jejich vzniku, hledejme v hlubokém náboženském cítění Thajců, které jim vštěpuje snahu příznivě si naklonit duchy, žijící všude kolem nich. Proto se žádná stavba, ba ani rozšíření původního objektu, neobejde bez ceremonie výstavby nového sídla pro duchy a přesně stanovených obřadů, které mají za úkol přimět duchy k tomu, aby přesídlili do nového sídla a příznivě shlíželi na nové obyvatele. Jejich náklonnost je však vrtkavá, a tak se květiny, vonné tyčinky i jídlo objevují před příbytky duchů každého rána znovu a znovu.
Směr Bangkok
Blíží se poledne a z modré oblohy pálí slunko víc a víc. Chladivé prostředí klimatizovaného mikrobusu je příjemné. Co na tom, že se tím zařadíme mezi rozmazlené turisty! Do Bangkoku jsou to přeci jen dvě hodiny jízdy, což je na výrobu několika podušených a propečených „ovárků“ času více než dost!
-
- Jako má každé město svou hlavní ulici, obchodní třídu, má toto městečko svůj hlavní obchodní kanál.
-
- Loďka se téměř potápí pod nákladem čerstvých kokosových ořechů, nabízejících nejen báječně chutnající kokos uvnitř tvrdé slupky,ale i neméně chutnou a osvěžující kokosovou šťávu. Ta si navíc uvnitř ořechu uchovává i osvěžující teplotu. Prostě je to ta jedna z nejbáječnějších věcí, se kterými se člověk při pobytu v Thajsku setká.
-
- I zdejší plovoucí trh má takřka u každého domku na svých březích „domečky pro duchy“. Jejich prostřednictvím i každodenními obětinami v podobě, jídla, květin a vonných tyčinek se snaží odvrátit od sebe, svých blízkých i svých domovů negativní síly duchů.
-
- Plovoucí trh Damnoen Saduak vznikl na příkaz krále Ramy IV. nejspíše v roce 1866. Díky okolní, opravdu úrodné půdě se zde pěstovalo velmi kvalitní ovoce a zelenina a během let tu vznikla i tradice plovoucích trhů. Na 32 km dlouhém průplavu, který měl původně jen spojovat řeky Mae Klong a Tacheen, vznikl během času celý systém vodních kanálů, lemovaných obytnými thajskými domky na dřevěných sloupech, zaražených do dna kanálů.
-
- Kanál se rozšířil a tak jsme mohli pokračovat dále ještě s větší rychlostí než doposud. Přesto jsme ale při míjení protijedoucí bárky, přeci jen raději zpomalili, abychom nenabrali vodu. Zdejší městečko lze opravdu přirovnat k italským Benátkám. I tady jsou ulice nahrazeny vodními kanály a doprava je možná jedině na loďkách, ať už na ruční, nebo motorový pohon.
-
- Pohled na kalnou vodu při projížďce po zdejších kanálech nebyl vůbec vábný, ale nakonec jsme zahlédli jednoho domorodce, který se do nich ponořil. Je třeba však říci, že to bylo za účelem odstranění nějakého defektu na dnu jedné z postávajících bárek. Zajímalo by mně, zda by se do těchto vod ponořil i filmový James Bond. Já myslím, že i pro něho by to mohl býr dobrý adrenalin, zda přežije koupel v pohodě, nebo si z ní něco „pořídí“.
-
- Jeden za druhým přistávaly rychlé motorové čluny u zdejšího přístavního mola, přivážející další a další skupinky turistů. I tady panoval docela pěkný „mumraj“, ovšem dokonale organizovaný. Což však nebylo patrné na první pohled!
-
- Je dopoledne, a na loďkách se po plovoucím trhu Damnoen Saduak projíždí takřka výhradně zahraniční turisté. Není se čemu divit. Místní zákazníci vyrážejí podstatně dříve. Ti jezdí nakupovat už po šesté hodině ranní, zatímco během času zbývajícího do oběda (a tedy i neoficiální zavírací hodiny), zde narazíte už jen na pestrou směs jazyků celého světa.
Každý z nás si občas zaslouží nebývalou péči a okamžiky plné ticha, zkrátka pár magických chvilek mimo realitu všedních dní. Občas stačí jeden luxusní víkend a vy se do svého každodenního života vracíte plni nové energie a chuti pustit se do svých projektů, práce či celého života s novým nadšením. Ubytování na zámku Chateau Herále je přesně tím zážitkem, který tohle dokáže.
Odpočinek v pokojích s příběhem
Luxusní zámecké pokoje jsou samy o sobě velkým zážitkem. Historie kamenných zámeckých zdí sahá až do 13. století, a přesto pokoje oplývají veškerým luxusem dnešních časů. Velkolepé pokoje jsou designované ve stylu galerie, takže v každém z nich se nachází dokonalá kopie díla některého velkého českého mistra. Originály všech obrazů využitých v pokojích pak zdobí společné prostory zámku a zapůjčila je oblastní galerie.
Pokoje mají navíc vše pro dokonalý odpočinek. Kvalitní matrace jsou vyrobeny na zakázku, jsou nadstandardně vysoké a nabízejí tvrdou či středně tvrdou stranu, aby dokázaly uspokojit osobní přání každého hosta. Pohodlné postele můžete doplnit o výběr polštáře dle vlastního přání ze zámeckého pillow menu. Pokud chcete opravdu co nejštědřejší prostor, zvolte luxusní zámecké apartmány.
Wellness francouzských kvalit
V historických prostorách se nachází také zámecké Spa, jemuž propůjčila jako prvnímu v Česku licenci přírodní kosmetika L’OCCITANE. Hosté milují bazén pod klenbami z 12. století, silencárium s výhledem do zahrady i netradiční herbárium odkazující na dávné lazebnické postupy. Samozřejmostí je velká nabídka procedur, které si můžete užít v intimní atmosféře soukromých wellness prostor.
Unikátní zámecký park a dokonalá restaurace
Velkou výhodou celého hotelového areálu je opravdový klid a pocit odlehlosti díky rozlehlému tradičnímu anglickému parku. Dlouhá procházka pod korunami stromů vás zavede až k barokní soše sv. Agasia z první poloviny 18. století či k ještě starším Božím mukám. Můžete rozjímat, meditovat nebo si nechat v zámecké kuchyni připravit piknikový koš s těmi nejvybranějšími dobrotami.
Zámecká restaurace stojí na lokálních surovinách, kvalitě a svěžích intepretacích tradiční české kuchyně. Úžasné jsou samotné prostory jídelen a vkusně ručně foukané číše a poháry.
Kniha zážitků Spoustu vkusného luxusu najdete i mezi tipy na výlety v Knize zážitků. Projížďky kabrioletem, piknikové koše v přírodě, golfové výpravy, toulání v lesích nebo návštěva nedalekých památek UNESCO. Vše zařídí a připraví hotelový personál s úsměvem na tváří.
Jaro už je tady – takže je nejvyšší čas začít plánovat zaslouženou letní dovolenou. Pokud máte již dost povalování se u moře, určitě je pro vás vhodná letní dovolená v Česku. Možná si to nemyslíte, ale věřte, že i u nás se dá zažít spousta zážitků a vidět krásnou přírodu stejně tak, jako kdybyste se vydali do zahraničí. A navíc ušetříte, což je v dnešní době zdražování hodně příjemný bonus. Kemp s koupalištěm je ideální volba.
Koupaliště s kemp Lodín
Pokud plánujete rodinnou dovolenou, Koupaliště a kemp Lodín jsou pro vás skvělou variantou. Na své si zde totiž přijdou jak dospělí, tak děti. Pro všechny věkové kategorie jsou zde připraveny zážitky ve formě vodních atrakcí, jako je spousta bazénů, tobogánů, aquaroller a tak oblíbený vodní banán, nebo dokonce i vodní kokos! Takže zábava pro děti je zaručená na celý den. Ubytování v kempu je pohodlné – a všechno máte takříkajíc po ruce.
Zábava pro dospělé
Kemp se nachází v areálu u Nechanic, kde je samozřejmě velký prostor i pro sportovní vyžití. Milovníky posilování potěší venkovní fitness, pokud jedete s partou kamarádů, jistě oceníte možnost zahrát si kolektivní sporty, jako je volejbal, fotbal či tenis. Odpočinout si pak můžete například při minigolfu. A pokud budou vaše děti již z koupání unaveny, mohou si užít volný čas na velkém dětském hřišti, kde si jistě najdou spoustu kamarádů – a vy se můžete i nadále věnovat sportovním aktivitám. Vše si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Výlety do okolí
Určitě se necháte zlákat také na objevování okolní krajiny. Můžete se tedy vydat na příjemnou procházku, pokud jsou ale vaše děti již starší, nic vám nebrání, abyste se vydali zkoumat krásy přírody na kole. V kempu je k dispozici půjčovna dámských i pánských kol s veškerým základním vybavením. Až se večer vrátíte, odpočinete si v malebné pergole, kde je k dispozici i gril. Dámy jistě ocení nabídku zkrášlovacího centra, jež nabízí masáže, lymfodrenáže, biorezonanci a spoustu dalších kosmetických procedur. Navštivte https://www.camplodin.cz/ a přesvědčte se sami.
Proč tedy jezdit k moři, když u nás máte vše, co si jen můžete přát? Letní dovolená s dětmi u nás vás nadchne.
Zajímavá města
Prodloužený víkend ve Švýcarsku
Po osmi hodinách jízdy s malou přestávkou kdesi v Německu na
občerstvení, jsme konečně dorazili do Švýcarska. Země nás uchvátila už
po přejetí hranic. Příroda se tu zdá jakoby vyčištěná. Až
nepřirozeně barevná a všude vás to nutí zastavovat a zachytit si tu
krásu.
Na cestu do Švýcarska jsem se velmi těšila. Už i proto, že jsem při studování cesty na mapě viděla tolik zajímavých míst. Jenže záhy přišlo zklamání. A to, když nás navigace vedla pouze po dálnicích a ze zajímavých míst jsme viděli jen směrovky. Každé odbočení a zastávka cestou by znamenaly zdržení a my jsme se museli držet časového harmonogramu, protože jsme na cestu měli pouhý prodloužený víkend. V plánu byl Zurich, Luzern, Interlaken a Rýnské vodopády. Po osmi hodinách jízdy s malou přestávkou kdesi v Německu na občerstvení, jsme konečně dorazili do Švýcarska. Země nás uchvátila už po přejetí hranic. Příroda se tu zdá jakoby vyčištěná. Až nepřirozeně barevná a všude vás to nutí zastavovat a zachytit si tu krásu fotoaparátem.
Švýcarsko mě překvapilo spoustou tunelů, kterými projíždíte po cestě. Jsou úplně všude a některé jsou velmi dlouhé. I několik kilometrů. Když jimi projíždíte, máte pocit, že snad nikdy nevyjedete ven. Můj subjektivní pocit byl velmi nepříjemný, až klaustrofobický. Konečně se kilometry na směrovkách s názvem Zurich začaly snižovat. Byli jsme trochu nervózní z toho, že ještě pořád nemáme dálniční známku. Ale žádné kontroly jsme po cestě nepotkali.
Poznávání Zurichu
Po příjezdu do Zurichu jsme snadno s pomocí GPS našli náš hotel a ihned po ubytování vyrazili na první obhlídku. Ubytování v Zurichu patří mezi nejdražší na světě, ale pokud si hotel objednáte s předstihem, dají se ceny srovnat s centrem Prahy. Doprava je v Zurichu na první pohled velmi složitá. Po městě jezdí tramvaje, trolejbusy, autobusy, rychlovlaky a vážně není snadné se vyznat ve směrech a jízdenkách. Po oslovení několika kolemjdoucích a požádání o radu jsem byla stále bezradnější. Hlavně skoro nikdo nemluvil anglicky. Buď šílenou švýcarskou němčinou nebo francouzsky či italsky. Možná to byla jen má smůla, že jsem narážela na lidi, kterým nerozumím a oni mně. Nicméně nakonec jsme do centra došli pěšky podle mapy. Musím říct, že to bylo dobré rozhodnutí, protože cesta byla velmi zajímavá a myslím, že nejlepší je pěší chůze pro poznání města. Co mě překvapilo, bylo, že všude můžete vidět „zaparkována“ jízdní kola. Před obchody, před obytnými domy, u parků i v centru. Kola si můžete zapůjčit zdarma a nechat je ve stojanech, které jsou po celém městě. To si v Čechách bohužel neumím představit.
Centrum je opravdu nádherné. Spousta kaváren, restaurací, obchodů a lidí. Měla jsem dojem, že se tu všichni velmi dobře baví. Ta atmosféra byla tak příjemná. Kolem jezera seděli lidé všech věkových kategorií. Většina si dělala piknik s krabičkou s obědem, či si prostě užívali oběd o pracovní pauze. Neuvěřitelné mi přišlo, když jsem viděla muže v obleku, jak si ho svlékl, šel si zaplavat, pak pojedl svůj oběd a znovu se oblékl do obleku a vyrazil zpátky do práce. Taková pohoda z toho všeho čišela. Po jezeře se můžete projet parníkem, což je opravdu skvělá vyjížďka za překvapivě nízké ceny. Protože jinak je v Zurichu celkem draho. Večeře v restauraci vám peněženku spolehlivě provětrá. Ale zase má své kouzlo dívat se z některé ze zahrádek po setmění na nádherné můstky, kterých je v centru několik a dost blízko u sebe. Vypadají skoro jako zmenšenina panoramatu pražských mostů.
Jídlo ve Švýcarsku je velmi specifické. Podává se hodně masa. Dostanete od telecích řízků po těstoviny. Oblíbené jsou rösti, což jsou smažené bramborové placičky opékané do křupava. Vyhlášené jsou tu grilované klobásky, domácí chléb a malé knedlíčky chnöpfli. Hodně populární jsou tu asijské restaurace.
Nakupování v Zurichu vás může přijít draho. Vyhlášená Bahnhoffstarsse je nejdražší a nejelegantnější nákupní ulicí. Ale najdou se tu samozřejmě i levnější nákupní centra. Potraviny nakoupíte v Coopu, kterých je tu obrovská síť. Jen trochu jinak zásobované než ty naše. Je adresou mnoha významných bank. Za vidění stojí také nádraží v Zurichu, které působí jako velké tržiště. Nezapomeňte si koupit švýcarskou čokoládu.
Malebné městečko Interlaken
Dalším cílem bylo turisticky vyhlášené městečko Interlaken. Kolikrát jsem si prohlížela úchvatné obrázky na netu a sjížděla videa na youtube. Z Zurichu je to asi 1,5 hodiny jízdy. Hotely tu jsou nehorázně drahé, ale dají se najít penziony nebo hostinské domy za normálnější ceny, i když levné se říct nedá. Všem hotelům vévodí Victoria hotel, který je opravdu ultra luxusní a stojí na nejlepším místě, odkud můžete obdivovat Jungfrau – nádherný horský masív. Interlaken je úžasné místo s výhledem na vrcholky hor, s čistými jezery, kde uvidíte mnoho zakotvených člunů. Městečko je poklidné. Je tu spousta luxusních obchůdků, ještě víc hotelů a restaurací. Centrum se hemží turisty nakupujícími některé z nepřeberné nabídky suvenýrů. Zábavu si tu najde každý. Pro klidnější povahy třeba návštěva zábavního parku, kde jsou jezírka, krásné rostliny a spousta míst k relaxaci. Pro aktivní jedince se tu nabízí spousta sportovního a adrenalinového vyžití jako bungee jumping, seskok padákem, rafting, paragliding s pilotem.
Luzern – město na jezeře
Na zpáteční cestě jsme využili toho, že jsme projížděli kolem Luzernu, kde jsme se také zastavili. Luzern je krásné město na jezeře s historickým centrem. Zajímavý je průchod Kapličkovým zastřešeným mostem, který je chloubou města a je hojně využívaný.
Rýnské vodopády
Ale nejvíc jsme se těšili na Rýnské vodopády, které jsou kousek od hranic s Německem a tedy velmi dostupné cestou zpátky. Můžete si zaplatit cestu lodí ke skále, od které je nejkrásnější výhled. Plavba lodí je také příjemný zážitek. Nádhera je to i od zámku Laufen. Mohutný proud vody řítící se z výšky 23 metrů je ohromující. Místo je na turisty připravené. Je tu restaurace i možnost nákupu mnoha krásných suvenýrů.
Prodloužený víkend na Švýcarsko stačí, i když nestihnete určitě všechna krásná a zajímavá místa. Je nutné se vrátit!
