Jeskyně a podzemí

Slovinský kras je tvořený především vápencem a nachází se v blízkém sousedství Jaderského moře. Jelikož vápenec je vcelku „tvárnou“ horninou, vzniklo na tomto území za několik miliónů let nespočet skal, jeskyní, děr, podzemních pramenů a řek. Právě jeskyní zde bylo doposud napočítáno přes šest tisíc!

I přesto, že celá příroda se ukládá k odpočinku, tak Homo
Sapiens ještě hýří aktivitou. Stále máme energii a chuť podívat se na
naši planetu zespodu. Máme chuť roztrhat si overal o ostré pískovce a
potom si zase měsíc lízat rány v teple domova a ostatní
přesvědčovat, že modřiny nejsou z harašmentu nebo domácího
násilí.

Ráno jsem byla na nohách jako první, protože mne vzbudily zvony kostela.
U nás se zvoní v šest a na Slovensku v pět. Ostatní vůbec
neměli pochopení pro moje brzké vstávání, ale nakonec vylezli. Dali a
Pavel spali v portále jeskyně a odtamtud se naskýtal úžasný výhled
na Velkou Fatru.

Na částečně zatopené vápencové lomy Amerika můžete narazit docela
náhodou a to v Českém krasu nedaleko Karlštejna. Nevedou sem žádné
velké, těžko přehlédnutelné ukazatele, takže tuhle podívanou můžete
snadno minout. Leží u obce Mořina, vstup je sem oficiálně zakázán,
ale je tu několik přístupových cest a od krkolomného sestupu dolů
neodrazují ani výstražné cedule hrozící pokutou.

Dny otevřených dveří na Býčí skále vypuknou v letošním roce
2009 netradičně již ráno v pátek 8. května, dále též
v sobotu a neděli 10. 5. Akce potrvá i následující dva
víkendy 16. – 17. 5. a 23. – 24. 5. Připravena bude
prohlídková trasa jeskyní ve skupinách s komentovaným doprovodem na
trase Stará a Nová býčí skála.

Česko-slovenští speleologové sestoupili v létě roku 2008 do
druhé nejhlubší vertikály světa, zvané Patkov gušt, hluboké 553 m.
Propast byla objevena začátkem srpna 1997 a byla pojmenována po Zoranu
Stipetiču – Patku, který v roce 1994 tragicky zahynul
v sifonech na dně Lukiny jamy.

Rozměr kolmého závrtu dosahuje na vstupu úctyhodných 100×75 m a
samotný otvor má rozměry 65×30 m. Nejužší místo propasti se
nachází v ledové sekvenci a dosahuje rozměru 2×1,5 m.

Javoříčské jeskyně leží u obce Javoříčko v okrese
Olomouc. Je to komplex mnoha chodeb, dómů a propastí v různých
výškových úrovních. Velké dómy vznikly pravděpodobně při
zemětřeseních. To způsobilo zřícení stropů a stěn. Celková délka
dosud objevených chodeb je přibližně 4 km, čímž se tyto jeskyně
řadí mezi nejdelší v České republice.

Dole pod námi se vine v zajetí skal říčka lemovaná silničkou.
Říčka však mizí kdesi pod námi v ohromné skalní stěně. Tam někde
je to bájné místo kde Orfeus podle pověsti vstoupil do podsvětí, aby
zachránil svoji milovanou. Tam je jeskyně s příznačným názvem
Ďáblovo hrdlo.

V roce 2001 probíhal na Jakubském náměstí archeologický
průzkum, při kterém byly pouhých 30 cm pod asfaltovým povrchem
nalezeny hroby pocházející ze 13. – 16. století. Největší
překvapení však čekalo na opačné straně kostela. V hloubce asi
čtyř metrů narazila sonda na cihlovou zeď, po jejímž proražení se
začaly vysypávat lidské kosti…

Jeskyně Jama Postojna jsou jedny z největších
jeskyní na světě. Jeskynní systém je dlouhý 25 kilometrů a je starý
2 miliony let. Vnitřní prostory jeskyně byly poprvé prozkoumány až
v roce 1818, jen několik dní před příjezdem císaře Františka I.
A hned v následujícím roce byla povolena první organizovaná
prohlídka pro skupinu návštěvníků, v níž byl arcivévoda
Ferdinand.