Parky a zahrady

Karlovo náměstí dnes je nejen největší pražské náměstí, ale také
náměstí s největším množstvím plastik. Je to obchodní,
společenské a dopravní centrum hlavního města. Díky svému parku je to
i vyhledávané odpočinkové místo pro místní obyvatele, dospělé
i děti. Park zároveň slouží jako průchozí pro mnoho Pražanů nebo
jako nástupní část do stanice metra Karlovo náměstí z několika
vchodů.

Kdysi, koncem 19. století, bývaly Královské Vinohrady obcí
s krásnými starými zahradami. Bylo to jedno z mála míst, které
si v době velkého tlaku na nové parcelování starších původních
zahrad, dokázalo uhájit prostory pro místa veřejná i navzdory
razantnímu růstu cen pozemků určených pro výstavbu nových domů. Na
přelomu 19. a 20. století tak v Praze 3 Královských Vinohradech
při parcelaci zahrad vznikl i park na Náměstí Jiřího
z Poděbrad.

Tento park je poslední dobou známý jako výchozí bod velkých
masopustních průvodů. Masky jdou za bujarého veselí Mahlerovými sady,
přes Havlíčkovo náměstí až do parku Parukářka, kde průvod končí
masopustním programem a ohňostrojem.

Na náměstí Míru (dříve Purkyňovo náměstí) v Praze
2 v Královských Vinohradech. se nachází velmi exponovaný a
provozem zatížený park, který slouží především jako průchozí
prostor.

Kdysi se nazýval Městský sad. Najdeme ho na Královských Vinohradech mezi
ulicemi Korunní, Kladská, U Vodárny, Slovenská, Francouzská. Je velký
2,94 ha v nadmořské výšce 238 až 276 metrů.

Kampu zná dobře nejen každý Pražák, ale i mnoho návštěvníků
města mimo jiné proto, že je používána jako spojnice mezi Karlovým mostem
a mostem Legií. Každý, kdo se projde po Karlově mostě, většinou spočine
po znavujícím cestování po historické Praze právě zde, kousek pod
Karlovým mostem na Kampě.

Vojanovy sady, dříve zvané zahrada anglických panen najdeme v ulici
U Lužického semináře na Malé Straně v Praze 1, takřka
v srdci města. Je to prostor uzavřený a schovaný uprostřed budov a
zdí, nedaleko Karlova Mostu, na místě, kudy chodila historie. Tato oáza
klidu v centru velkoměsta byla kdysi součástí někdejší ovocné
zahrady, která vznikla současně se založením biskupského dvorce
v roce 1248. Právě proto jsou uznány za část nejstarší částečně
zachovalé zahrady v Praze.

Park Charlotty G. Masarykové je jeden z městských veřejných stále
přístupných parků. Park je v bezprostřední blízkosti zahrady
Bílkovy vily, první pražské vyjímečné stavby s plochou střechou.
Vila i se zahradou od září 2007 prochází rekonstrukcí.

Park volně navazuje na Chotkovy sady. Současný název pochází
z roku 1919. Je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch.
25 ha v různých nadmořských výškách, od 192 do
230 metrů. Současný název pochází z roku 1919. Je odvozen od
slova Leteň, což znamená Sluneční vrch. Park je celoročně a celodenně
(i v noci) přístupný veřejnosti. Je využíván lidmi všech věkových
kategorií jak k promenádním procházkám, tak ke sportovnímu vyžití.
Je zde i hřiště pro malé děti a dvě restaurace.

Tyto zeleně a místa se nazývají Chotkovy sady po svém zakladateli,
nejvyšším purkrabím, hraběti Karlu Chotkovi, který dal k výstavbě
tohoto parku popud roku 1833. Jejich původní název byl Lidová zahrada. Toto
místo však bylo od počátku upraveno pro procházky pro běžný lid.
Chotkovy sady byl tehdy první veřejný park tohoto typu na území Prahy.

Nedaleko odtud, kde dnes proudí hady aut a kudy se procházela historie
lásky i války, tam, kde se kdysi milovalo, tančilo, zpívalo a bavilo,
ale také zabíjelo (zvěř při honitbách) a vraždilo (bitva na Bílé
Hoře), tam v blízkém okolí Bílé Hory kdysi, roku 1534 započala
výstavba druhé královské obory, která v počátcích svého vzniku
byla nazývána Novou. Tam, kde po staletí pulzovala tak protichůdná energie,
je dnes oáza klidu a míru a pohody. Tam můžete zajet na příjemnou
procházku mezi množstvím všech odstínů zeleně, jaké jen existují.