Historické památky a města

Dne 7. 7. 2007 bylo v Lisabonu vyhlášeno sedm nových divů
světa a v Mexiku vypukla sláva. Jako jeden z nových divů světa
bylo totiž vyhlášeno mexické, nebo spíše přesněji řečeno
maysko-toltécké Chichén Itzá a především pak jeho hlavní a také
nejimpozantnější pyramida zvaná neformálně Castillo či Chrám
Kukulcána.

Pochopitelně i po naší čtvrté cestě po části Francie hledáme
odpověď na otázku, jací jsou Francouzi. Dnes už můžeme s téměř
stoprocentní jistotou říci, že perfektní. Vůbec jim nevadí, že neznáme
jejich řeč, pravdou je, že jsou asi trochu alergičtí na Němce.

Nejprve stoupáme do Chateau-Chinonu, po dlouhé době většího osídlení.
Dosud jsme jeli velice řídce osídlenou krajinou. Teď máme pocit, že jsme
se dostali do horského střediska. A je to pravda. Jsme v centru
národního parku Morvan. Přírodní krásy ale můžeme jen tušit, protože
vše je ponořeno do nízko se válejících mraků.

Bez deště je nám dopřáno pouze dojet do Chauvigny, když se chystáme
k procházce, začíná pršet. Jsme otrlí a tak si zážitek
z tohoto prý krásného města nenecháme ujít. Chauvigny je všude
prezentováno jako „cité médiévale,“ což by volně přeloženo
znamenalo něco jako středověké město.

Saintes (sént) je na první pohled obyčejné město, na druhý pohled je to
neobyčejné město. Proč neobyčejné? V turistických průvodcích se
o něm sice něco málo praví, ale superlativy chybějí. Když sem
přijedeme a uvidíme ho z tzv. druhé strany – to znamená
z nábřeží té novější části města – zdá se nám, že mu je
hned z mnoha důvodů v tomto směru křivděno.

Nejen politikou ale žilo a žije Bordeaux. Co by to bylo za francouzské
město, kdyby nebylo spjato s proslulým francouzským gurmánstvím, ať
jde o jídlo nebo pití. Při vyslovení jména Bordeaux snad všichni
zareagují: „No přece kdo by neznal bordeauxská vína.“ Ano, jde
především o červená vína, v menší míře o vína
bílá.