Existují věci, které podvědomě tušíte až do chvíle, kdy se setkáte
s jejich jasnou verbální formulací. Přesně takto jsem se nedávno
setkal s názorem jistého mladého člověka, který pracoval ve třech
západních zemích a tvrdil, že všude cítil určitou nadřazenost vůči
nám. Vůči Slovanům z východní Evropy.

Dá se samozřejmě namítnout, že jde pouze o názor čistě
subjektivní, avšak jako pádný protiargument vůči všem potencionálním
obhájcům západu bych rád předložil volně tlumočeno, mimořádně silné
poselství slovenského historika Viktora Timuru:

„Pro západ jsou Slované stále cosi méněcenné, co mu má sloužit.
Západ totiž vždy byl a stále je vůči Slovanům nepřející a nevraživý.
Měli bychom si proto konečně uvědomit, že náš charakter a naše zájmy
nejsou totožné se západními.

Základní bytostný princip západu totiž spočívá v expanzi,
výbojnosti a v parazitování na bohatství poražených a podmaněných,
z čehož až dosud profitoval. Hesla o svobodě, suverenitě,
humanitě a lidských právech jsou pouze zastírací manévry, za kterými se
skrývá agrese a expanze. A to hlavně pod vedením s USA.
V současnosti se tento bytostný princip západu dostává do potíží,
problémů a krizí. Proto narůstá agresivita a úsilí znovu expandovat.
A to zase především na východ.

Slovanům byli vždy cizí západní principy života a bytí. Slovanský
princip života a bytí totiž není založen na expanzi, výbojích a
parazitování na materiálních zdrojích a přírodním bohatství
podmaněných, ale na vlastní práci.

Čím více se však společenský systém na západě rozkládá, tím více
investuje do expanzivních a represivních složek. Profesionální, to jest
žoldnéřské armády mohou sice vyhrávat marginální bitvy, ale ne války,
protože zániku rozkládající se společnosti nedokážou zabránit ani
mnohočetné kordony těžkooděnců. „

Pan Timura, jako historik, zabývající se dávnou historii Slovanů dále
říká, že naše historie tak, jak se o ní učí děti ve školách je
pouze účelově zmanipulovaným, pangermánským obrazem skutečných dějin.
Je totiž vytvořena na objednávku, aby dokonale vyhovovala mocensky
politickým cílům a zájmům západu.

A já uvádím konkrétní příklad potvrzení slov pana Timuru. Je
jím takzvaný franský kupec Samo, který prý sjednotil Slovany a položil
základy Velkomoravské říše. Tím se však nám Slovanům nepřímo
naznačuje, že jsme si nikdy nebyli schopni sami vládnout. Že ten, kdo nás
dokázal sjednotit a vládnout nám musel přijít vždy jen ze západu.

V naší historii, ale i v naší nejaktuálnější současnosti
tedy vládne cílená snaha potlačovat, relativizovat, ba až zesměšňovat
absolutně vše, co není v souladu se západní gloriolou nadřazenosti a
výlučnosti, nebo s politickými zájmy západu.

Média, jako rozhodující činitel ve formování názorů společnosti jsou
v rukou západních majitelů a proto poslušně šíří jejich
propagandu. A plně poplatné mocenským snahám západu jsou i média
veřejnoprávní, dávající prostor lidem, kteří znevažují a relativizují
to naše vlastní a národní a vyzdvihují zejména to evropské a tedy
západní.

Média jsou tedy postaveny na masivní glorifikaci všeho, co se nachází od
nás směrem na západ a naopak, na masivní dehonestaci všeho, co se nachází
od nás směrem na východ. Na východě se totiž nachází velká, slovanská
říše zla! Její největší zlo však ve skutečnosti spočívá v tom,
že se odmítá sklonit před nadřazeností západu a že si nenechá
poslušně vyrabovat a vydrancovat krajinu tak, jako středoevropští
slovanští vazalové.

Vůči Rusku a Rusům je možné mnoho namítat. Třeba ruskou mafii, nebo
ruskou vodku, kterou se opíjejí. Ano, rozhodně nejsou dokonalí a mají
množství chyb. Navzdory všemu však mají přece jen cosi mimořádně
cenné, co ostatní slovanské národy již téměř ztratili.

Mají hrdost! Hrdost na to, že jsou Rusové a že jsou Slované! Mají
hrdost, to jest vlastnost, která se ostře příčí mentalitě otroků bez
hrdosti, které z nás zformovala a stále usilovně formuje západní
propaganda.

Žel, takovými politováníhodnými otroky a sluhy bez špetky vlastní
hrdosti je dnes převážná většina naší mládeže, fascinované západem
se všemi jeho příležitostmi, které se jim nabízejí. Skutečnou a
nejhlubší podstatu této lži však již před staletími odhalil Ezop
v jedné ze svých bajek:

Setkal se jednou tlustý pes s vyhublým vlkem. Pes se chlubil tím,
jaké mu dává jeho pán dobroty. Chvály nebrali konce, avšak vlk si mezi
tím všiml odřenou srst na krku psa. Zeptal se ho, od čeho to má?

„Přece od obojku,“ řekl pes.

„Ty býváš uvázán?“ Zeptal se vlk

„Ano, ale občas se mi podaří ujít. Tak jako dnes „.

„No, děkuji pěkně za takovou sytost,“ řekl vlk a odběhl do
lesa.

A přesně takto je to také s naší mládeží, ale i se
všemi ostatními, kteří odcházejí na západ. Ať již kvůli lepším
pracovním příležitostem, kvůli slušným penězům, které si tam mohou
vydělat, nebo kvůli vyšší životní úrovni. A přestože se jim toto
všechno skutečně splní, vždy v podstatě zůstanou jenom tučnými
psy, jejichž pán nesvobodně uvazuje na svém dvoře.

Vždy budou totiž jen něčím méněcenným, čemuž se milostivě házejí
zbytky ze stolu hojnosti. Té hojnosti, která je ovocem parazitování na
jejich vlastní práci, jakož i na práci jejich otců a matek u nich
doma, kteří pracují za mizerný plat v otrockých boudách, patřících
západním majitelům. A pracují tam v mnohem vyšším pracovním
nasazení a za mnohem nižší mzdu, jako pracovníci v týchž firmách a
na stejných postech na západě.

Kde je naše hrdost Slované? Neprodali jsme ji snad za plná břicha a za
drobky ze stolu hojnosti, které nám házejí naši otrokáři? Neprodáváme
ji snad za jidášských třicet stříbrných, čímž v očích
otrokářů pouze potvrzujeme jejich teorii o naší méněcennosti?

Je snad opravdu méněcenný ten, kdo má schopnost poctivě pracovat? Kdo
není výbojný? Kdo ze své vnitřní bytostné podstaty nikdy neusiluje žít
v nadstandardu? V nadstandardu nad možnosti vlastní práce tím, že
bude parazitovat na jiných?

Takový člověk není přece vůbec méněcenný! Naopak, je mnohem
cennější! Neboť v konečném důsledku vůbec nezáleží na tom,
jestli je někdo ze západu, nebo z východu! V konečném důsledku
záleží pouze na tom, jaký je kdo člověk! Jako hodnotný je člověk! Jak
vysoké hodnoty uznává! Zda je to člověk, spoléhající se na plody
vlastní práce, projevující až naivní důvěřivost k jiným, nebo je
to naopak člověk, žijící si v blahobytu, který on, jeho otcové a
dědové nezískali jen vlastní prací. Nicméně on se z výšky tohoto
nakradeného blahobytu dívá na jiných jako na méněcenných.

Je opravdu bezpředmětné a směšné rozdělovat lidi na lidi ze západu a
z východu. Lidí totiž lze ve skutečnosti rozdělit jedině na dobrých
a méně dobrých. Na hodnotných a méně hodnotných. To jest na ty, kteří
uvažují a jednají ve smyslu lidsky konstruktivních hodnot a tímto způsobem
také žijí a na ty, kteří uvažují a jednají jinak. A sice
destruktivně a paraziticky vůči jiným.

Avšak každá destrukce se musí nakonec obrátit proti tomu, kdo na ni
sází. A přesně tak se morálně a mravně destruktivní způsob
myšlení západního světa začíná pomalu měnit v destrukci reálnou.
V reálný rozklad společnosti, která nespoléhala na lidsky a duchovně
dostatečně konstruktivní hodnoty.

Kdo totiž mečem bojuje, musí i mečem zahynout! A musí zahynout
proto, aby uvolnil cestu tomu, co je duchovně a hodnotově konstruktivnější.
Co je lepší! Co je vnitřně zdravější! Co stojí hodnotově výše!

Současnému rozkladu západního světa, kterému předcházel jeho
vnitřní, mravní, hodnotový a duchovní rozklad nedokáží opravdu zabránit
žádné žoldnéřské armády, ani žádní těžkooděnci. Neboť jednoduše
to, co z hlediska nastavení výšky hodnot elementární lidskosti
dlouhodobě nekráčí správně, musí časem zdegenerovat a padnout tak, jak
nezbytně padá shnilé jablko ze stromu. Strom tohoto univerza totiž ponese
pouze vnitřně a hodnotově zdravé jablka, která pokud dozrají, přinesou
bohatou úrodu.

Proto se tedy mohutná říše západu, stojící na hliněných nohách
nekonstruktivních hodnot pomalu, ale jistě hroutí, aby se tím uvolnil
prostor pro dosud utlačované Slovany, kteří jsou nositeli mnohem
zdravějších a konstruktivnějších hodnot z hlediska skutečné
lidskosti.

Ale namísto snahy o pochopení příčin současného stavu a
následnému hodnotovému obratu západu směrem k lepšímu se pouze
stupňuje jeho agresivita a restrikce. Neboť navyklý model jednání není tak
snadné změnit. Jak se totiž říká, kůň, který se chystá zdechnout
nejvíce kope. A tento kůň, nacházející se v agonii chce ještě
nakonec dokopat svět do nové, velké války s Ruskem.

Slované, zvedněme již přece své hlavy! Mějme hrdost sami k sobě,
protože pokud ji my mít nebudeme, nebudou ji k nám mít ani cizí!

Slované, postavme se třeba v tichém odporu vůči aroganci západu,
který nás i přes naše protesty nadále krmí podřadnými potravinami.
Potravinami, které mají sice stejný obal, ale diametrálně rozdílnou
kvalitu na západě a na východě.

Mějme přece hrdost a nekupujeme to! Kupujme raději naše vlastní
výrobky! Kdo si totiž nedokáže vážit své vlastní, mnohem kvalitnější,
ten si pak opravdu zasluhuje, aby ho cizí krmili odpadem.

Kdykoli zapneme televizi a otevřeme noviny, buďme si dobře vědomi toho,
že jde o nástroje západní propagandy, protože jejich vlastníky jsou
západní majitelé. Přestaňme již konečně věřit tomu, co nám říkají!
Přestaňme se klanět výlučnosti západu, pod ochrannými křídly jehož
prý musíme zůstat navždy, protože bychom nikdy nedokázali být zcela
samostatnými!

A tisíckrát opakovaná propagandistická lež o naší
méněcennosti se pro mnohé naše bratry stala pravdou! Manipulujícím
způsobem vnucenou pravdou, aby je nikdy ani ve snu nenapadlo zvednout hlavy a
osvobodit se z nedůstojného vazalství západu. Proto jsou také uměle
vnášené rozkoly do řad Slovanů a proto jsou štváni proti Rusku.

Prohlédněme konečně všechny tyto manipulující lži bratři a
vzpamatujme se!

http://kusvetlu­.blog.cz/ v spolupráci
s M.Š