Re: CK Mayer Crocus – šokující zkušenost – pozor!!!

Home Fóra Dopravci a cestovky CK Mayer Crocus – šokující zkušenost – pozor!!! Re: CK Mayer Crocus – šokující zkušenost – pozor!!!

#5680
Ing. Eva Michlíková
Host

Na příspěvek jsem narazila náhodou a využívám možnosti se vyjádřit ke kritice toho, jak jsem se v dané situaci zachovala. Především bych ráda některé detaily upřesnila. Klient, kterého jsem „nechala napospas osudu“, samozřejmě po opakovaných pokusech ho kontaktovat a po konzultaci s cestovní kanceláří, je muž sportovního vzhledu, něco málo přes čtyřicet let. Jeho chování se opravdu vymykalo normálu, ale domnívám se, že by bylo záležitostí pro psychologa či psychiatra rozhodnout, zda bylo důvodem psychické či psychiatrické onemocnění, či zda jednoduše zkoušel, co si může dovolit, kam až může jít. Nešlo jen o opakované pozdní příchody bez omluvy. Při druhém pozdním příchodu se mi ho podařilo mobilním telefonem kontaktovat po třiceti minutách. Ačkoli by mu cesta na parkoviště nemohla trvat déle než dvacet minut, i kdyby se nacházel na opačném konci parku, před kterým jsme čekali, dorazil až za dalších padesát minut, mezitím telefon nezvedal. Jednalo se o poznávací zájezd s nabitým programem, po této zkušenosti jsem opakovaně upozorňovala, že je důležité, aby všichni chodili včas, že nelze na nikoho čekat, aniž by byl ohrožen program. Dotyčný klient měl ve svém mobilu spojení na mě i na penzion včetně jeho adresy. V propozicích, které dostal každý účastník, bylo uvedeno pohotovostní číslo na cestovní kancelář, na které je možno se obrátit kdykoli. Kromě toho jsem všem účastníkům osobně předala vizitku penzionu. Těsně předtím, než jsme pánovi „ujeli“, potkalo ho mnoho lidí ze zájezdu, když se vraceli na parkoviště k odjezdu. Upozorňovali ho, že je čas se vrátit, a nabízeli mu, aby šel s nimi, což odmítl s tím, že tam ještě nepůjde. Také si všimli, že ačkoli chodil na všechny vycházky jen s „ledvinkou“, tentokrát si vzal s sebou batoh. Než jsme po patnácti minutách čekání odjeli, snažila jsem se mu dovolat, ale telefon nezvedal. Nahlásila jsem ostraze parkoviště, že pána postrádáme, včetně kontaktů na mě i na penzion. Po cestě jsem totéž nahlásila telefonicky místní policii (i s jeho telefonním číslem) a samozřejmě jsem informovala cestovní kancelář. Pokud bychom čekali déle, nebylo by možné již splnit program, který si zaplatilo dalších 43 účastníků zájezdu. Když se klient neozval a nedostavil na penzion vzdálený 45 km, snažila jsem se ho další den opět kontaktovat. Během dopoledne jsem se mu dovolala, navrhla další kontaktní místo, kde se k nám může připojit, a poradila mu, aby se obrátil na místní policii, kde mu pomohou. Znovu jsem s ním hovořila odpoledne, kdy mi sdělil, že za námi nikam nepojede, ale dopraví se vlakem do Prahy sám a náklady bude účtovat cestovní kanceláři, poté zavěsil, aniž by čekal na odpověď. Pracuji jako průvodkyně již osmnáct let a za tu dobu jsem již zažila situace, kdy jsem dala přednost péči o klienta před zájmy skupiny. Byly to ovšem případy, kdy bylo jasné, že nelze jednat jinak. Tentokrát tomu tak nebylo, spíš to vypadalo, že má náš klient své vlastní plány, se kterými se nám nesvěřil. Účastnice, která kritiku psala, si zřejmě přeje zůstat v anonymitě, ačkoli mé plné jméno uvedla. Budu to respektovat. Ing. Eva Michlíková

- Advertisement -Česká video produkce, vytváří i cestovatelské blogy!