Rumunsko – přechod pohoří Rodna a Caliman

„Prázdniny v Rumunsku? Zapomeň! Radši jeď k babičce na vesnici — O tom se spolu vůbec nebudeme bavit!“ 🙂

….A tak jsme vyběhli v Cluji na náměstí a nadšeně pozorovali novou architekturu, staré Rumunky žebrající před kostelem a téměř rozpadlé Dacie, jež jsou známé snad každému motoristovi! S blížícím se soumrakem nás Rodna vítala svými panoramaty… A ačkoli byly kletry plně naloženy, malebná příroda a dobrá nálada všem dodávala sílu… Sedíce na louce, pozorovali jsme koně pasoucí se všude kolem nás. Sluníčko nám svítilo na ostatní karpatské vrcholy, vzdálenou Ukrajinu a cáry mlhy stoupaly z dolin… Co více si přát, nemyslíte?

Po zdolání vrcholů Pietrosul a Omul dopřáli největší otužilci očistu svým znaveným tělům. Nikdy jsem si nemyslela, že mohou být jezírka tak studená.:-) Že nevíte, co následovalo? Snad nejpříjemnější denní rituál … hromadné vaření! Každý dá, to co má. Pět dnů v Rodně uběhlo rychleji než voda a nás čekal vytoužený odpočinkový den.

Spatřili jsme civilizaci. Dokonce sprchu a skoro teplou vodu.:-) Lázeňské městečko Vatra Dornei nás všechny příjemně překvapilo. Následně jsme se ponořili do dávné historie patnáctého století – starobylé kláštery nám učarovaly. Prošli jsme se také po pravé rumunské tržnici a více či méně pronikli do tajů smlouvání. Náhle opět ležíme ve stanu, čerpajíce síly na trek, tentokrát v sopečném pohoří Caliman.

„Buna ziva“, z dálky k nám doléhá přátelský pozdrav tamějšího bači opírajícího se o hůl. Cigarety – spása celého zájezdu.:-) S úsměvem jich pár přijímá a už nás vede do salaše. Nejdříve vyběhnou synové a za nimi ovce a kozy. Odvážlivci ochutnávají brynzu a zkouší vyměnit krabičku cigaret za bačovu vyřezávanou hůl. Setkání s medvědem nám dopřáno nebylo, o přetahování se psy o igelitku s jídlem však nouze nebyla. Naštěstí silnější zvítězil! Další den nás uchvátil pohled na skalní útvar Dvanáct apoštolů. Málokdo odolal pokušení proměnit se na chvíli v horolezce.

Všechno krásné ale jednou musí skončit… Zamávali jsme bačům i romantickým horám a přes Budapešť se opět vraceli do obyčejného života, neboť hory Vám skutečně připomínají ráj…