Pražské zahrady, zastavení třicáté šesté – park na náměstí Jiřího z Poděbrad

Kdysi, koncem 19. století, bývaly Královské Vinohrady obcí
s krásnými starými zahradami. Bylo to jedno z mála míst, které
si v době velkého tlaku na nové parcelování starších původních
zahrad, dokázalo uhájit prostory pro místa veřejná i navzdory
razantnímu růstu cen pozemků určených pro výstavbu nových domů. Na
přelomu 19. a 20. století tak v Praze 3 Královských Vinohradech
při parcelaci zahrad vznikl i park na Náměstí Jiřího
z Poděbrad.

Tento park je poslední dobou známý jako výchozí bod velkých
masopustních průvodů. Masky jdou za bujarého veselí Mahlerovými sady,
přes Havlíčkovo náměstí až do parku Parukářka, kde průvod končí
masopustním programem a ohňostrojem.


Kdysi, koncem 19. století, bývaly Královské Vinohrady obcí s krásnými starými zahradami. Bylo to jedno z mála míst, které si v době velkého tlaku na nové parcelování starších původních zahrad, dokázalo uhájit prostory pro místa veřejná i navzdory razantnímu růstu cen pozemků určených pro výstavbu nových domů. Vznikaly tak zejména všem přístupné nové zahrady a parky. Na přelomu 19. a 20. století tak v Praze 3 Královských Vinohradech při parcelaci zahrad vznikl i park na Náměstí Jiřího z Poděbrad.

Tvar náměstí i parku vymezují jednotlivé domy do obdélníkového tvaru. Celková plocha parku dnes činí 2,3 hektaru a najdeme ho v nadmořské výšce 260 až 265 metrů. Jeho dominantou je farní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který projektoval známý slovinský hradní architekt a Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik. Sám byl hluboce věřící muž a celému objektu dokázal vdechnout spirituální atmosféru. Stavba byla zrealizována v letech 1928 až 1932 ve své jednodušší podobě. Původně měla být výrazně architektonicky složitější, inspirovaná řeckými chrámy, s výrazným vnějším sloupořadím. Plečnik zdarma a sám vytvořil tři projekty. Jelikož chyběly peníze na stavbu, dokázal Plečnik u vybrané varianty snížit předpokládané náklady zhruba na třetinu.Výstavbu financovala tzv. Beptovská nadace, spravující majetek novoměstského radního Karla Leopolda Bepty, který ho daroval na církevní účely. Tyto peníze však nestačily a tak sama farnost pomohla sbírkami, dary i pořádáním loterií.


Stavba je úžasná a atypická. Kostel je postaven ve stylu modernistického neoklasicismu, s velkým sálem (obdélníkový sál má rozměry 26 krát 38 metrů a je 14 metrů vysoký) a širokou věží se šesti zvony, která je zakončena třímetrovou měděnou bání se čtyři metry vysokým křížem a dosahuje výšky 42 metrů. Věž má rozměrné kulaté okno o průměru 7,6 metru, které zároveň plní funkci hodin.. Tento kostel v Praze na Vinohradech patří k architektonickým perlám Evropy a je navržen do seznamu UNESCO. Kostel byl nejen dokončen ale i vysvěcen v roce 1932 a to 8. května. Plečnik jasnozřivě vytvořil rozsáhlé zázemí pro farní společenství. Farnost Římskokatolické církve patří k nejživějším v Praze a tak kostel i přilehlé prostory jsou plně využívány. Kostel je situován téměř na středu parku. K zadní části stavby přiléhá soukromá veřejnosti nepřístupná farní zahrada.

Park byl časem značně okleštěn při budování dopravních sítí, nejdříve tramvají, později výstupů ze stanice metra. U jednoho ze vstupů do metra na jihozápadní části náměstí byla instalována kamenná fontána dle návrhu Hany Hübschmannové od sochaře P. Šedivého. V jejím okolí se dá posedět a odpočívat. I cesty směrem ke vchodu do kostela jsou roubeny lavičkami k odpočinku. Park je přístupný bez omezení a často využíván ke krátkodobé relaxaci. Je i pěší spojnicí mezi ulicemi Vinohradskou, Slavíkovou, Lucemburskou a Přemyslovskou do dalších ulic. Vstup do kostela Nejsvětějšího srdce Páně volně navazuje na Mánesovu ulici.

V parku jsou zachovalé starší stromy, zejména lípy stříbrné a javory mléče, další část stromového pláště je tvořena z lip malolistých a javorů klenů. V parku jsou již náhradní mladé dřeviny, které nahrazují původní výsadbu.


Tento park je poslední dobou známý jako výchozí bod velkých masopustních průvodů. Masky jdou za bujarého veselí Mahlerovými sady, přes Havlíčkovo náměstí až do parku Parukářka, kde průvod končí masopustním programem a ohňostrojem.

Masopustní veselice v únoru 2007 byla ve znamení 130. výročí narození slavného muže, který zasvětil svůj život spravedlnosti – policejního rady Vacátka alias Josefa Vaňáska (*1877 – †1938). Masopustní karneval proběhl v duchu nezapomenutelných příběhů, které se odehrávaly v ponurých žižkovských uličkách a dal možnost opětovnému oživnutí postaviček ze seriálu Četnických humoresek i neodmyslitelného policejního rady Vacátka z melodramatických příběhů ze seriálu Hříšní lidé města Pražského.

Letošní Žižkovský masopust 2008 vzdal poctu Jaroslavu Haškovi, světoznámému spisovateli, který v letošním roce pomyslnně slaví 125. výročí od svého narození a jeho příteli Frantovi Sauerovi, u kterého Hašek na Žižkově bydlel a vydával s ním první sešitové vydání světoznámé knihy, ale také hlavní postavě tohoto románu, dobrému vojákovi Švejkovi. Těm všem byl věnován 15. ročník Žižkovského masopustu 2008. Několikadenní akce, kterou tradičně pořádala radnice Prahy 3 zařadil britský list The Guardian letos na třetí místo desítky největších lákadel Prahy pro turisty. Barevný masopustní průvod pak tradičně vyrazil z náměstí Jiřího z Poděbrad v úterý před Popeleční středou. Masopustní průvod skončil opět na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde byl program zakončen ohnivou show skupiny Palitchi.

Další autorčiny fotky si můžete prohlédnout na stránkách www.ivanafili­pova.ic.cz