administrator
Když vstoupíte do jižní části areálu botanické zahrady v ulici Nádvorní 134 v Praze 7 Troji, dýchne to tu na Vás nejen vůní a barvami ale i jasnou představou a záměrem. Všechno je na svém místě, pěstěné, přesně určené, dokonalé. Nenajdete tu žádné staré vzrostlé stromy, stín, chlad ani bujnou vegetaci. Uvidíte naopak posečené louky, spousty trsů nízkých květin a skalniček a tújí, které narostly do výšky svých 16 let a mnohé z nich důvěrně znáte, protože je nejspíš sami pěstujete na svých zahradách. Je vidět, že zahrada je zbudována koncem tisíciletí. Pro veřejnost byla venkovní expozice otevřena od roku 1992 a přesně dle zahradních architektů má svůj pevný řád. Koncem května tu kvete na 500 taxonů kosatců, prý je to kolem 5000 rostlin, ale najdete tady i léčivé bylinky, uvádí se kolem 350 druhů. A to už na své zahrádce nenajdete. Nejvíce druhů tady ale zaujímají trvalky; celých 2000.
Nepřehlédnete ani skalničkový skleník s vitrínami, který je rozdělen na čtyři části. Bála jsem se, že uvnitř něj bude horko. Při mé návštěvě koncem května bylo 29 stupňů i venku na slunci. Opak byl pravdou. Ve skleníku se hodně větralo větralo, takže ve skleníku bylo stejně jako venku. Jiné dny tomu tak nebývá. Jedna část obsahuje dokonce chladnomilné orchideje.
Mě osobně v této části zahrady nejvíce nadchla Japonská zahrada. Ta je ještě mladší. Založena byla roku 1997 na ploše 0,67 hektaru. Japonské zahrady jsou tvořeny zejména kameny a jezírky a můstky a altány. Tady se snažili přiblížit co nejvíce, prostor ale příliš možností nedává a tak tady najdeme jedno jezírko s ostrůvkem připomínající želvu. Rostliny jsou zde stále zelené, jak keře, tak listnáče i jehličnany. Celá zahrada je rozdělena do dvou částí. Ta první má představovat „krajinu s horami“, potůček a jezírko, druhá představuje dřeviny, které pochází z Japonska a Číny.
Nedaleko Japonské zahrady ve směru k severní části areálu najdete další jezírko. Želvy sice nepřipomíná, za to v něm žijí a za slunečného dne se krásně vyhřívají na slunci podél jezírka. Mezi nimi je posedává řada ptáků, kteří si neúnavně čechrají peří. Zahradou vede potůček, spíše strouha . Je proložena seskupenými kameny.
Když se chcete rozhlédnout do kraje můžete dojít na vyhlídku nad vinicí svaté Kláry. Máte odtud jako na dlani Šternberskou vilu a její zahradu, uvidíte lesklého vodního hada Vltavu a hned za ní Stromovku. Hned pod vyhlídkou je sbírka vřesovištních rostlin, které tvoří překrásnou barevnou mozaiku z vřesů, vřesovce, medvědice, azalek a rododendronů. Vinice svaté Kláry je již velmi stará, pamatuje dobu a vládu Václava II., proto je památkově chráněna. Na jejím vrcholu je malá Kaple svaté Kláry, ve které se jednou týdně vždy v neděli dopoledne konají bohoslužby. Ve střední části vinice je viniční domek s vinotékou. Na slunné straně pod Japonskou zahradou najdete květenu Středomoří a Turecka.
Pokud chcete vidět tropický skleník Fata Morgana, musíte opustit zahradu ven východem z areálu a jít pěšky nahoru po asfaltové silnici směrem na sever. Z dálky už uvidíte moderní impozantní budovu s esovitým půdorysem, která je zapuštěna do skalnatého terénu. Uvnitř je rozdělena do tří částí podle teploty a vlhkosti vzduchu. V první z nich jsou suché tropy a subtropy, spousta rostlin z Madagaskaru či z australské buše, jižního Mexika a různých oblastí Afriky. Největší část tady ale patří vlhkým tropům, deštným pralesům. Tady uvidíte i tropická jezera a rostliny umístěné v těchto místech měly původně svůj domov ve střední a jižní Americe, v Austrálii, Oceánii, Africe, Madagaskaru, ale i ve Vietnamu či na Filipínách. V poslední třetí části je napodobeno prostředí vysokých hor, tato část je chlazená. Najdete zde rostliny z And, Asie, Afriky a Venezuely.
Během měsíce dubna tady můžete vidět množství tropických motýlů. Při mé návštěvě tady, 27.5. jich už ale leželo velké množství otřepaných a mrtvých po zemi a létalo jich vzduchem už jen pár. I tropičtí motýli žijí obvykle jen několik dnů, výjimečně až dva týdny.
Expoziční plocha skleníku má 1750 metrů čtverečních a zadní stranu zapuštěnou přímo do skály a činí tak ze skleníku evropský unikát. Skleník Fata Morgana je otevřen denně mimo pondělí, venkovní expozice a vinice svaté Kláry denně celoročně od 9 hodin. Od května do konce září až do 19 hodin, ostatní měsíce se s večerním přítmím zkracuje.
A ještě na závěr. Kdo má rád naučné stezky může se vydat mezi bohnickým sídlištěm a lesem. Po cestě uvidí nejen příměstskou krajinu, ale i přírodní památky, zahrady, vinice i pastviny a usedlosti. Během zhruba dvou hodin projdete kolem Havránky, Salabky i Velké skály. K botanické zahradě se nejlépe dostanete autobusem číslo 112 až na konečnou ze stanice metra C Nádraží Holešovice.
