Na hrad Bouzov

0
527

Jarní sluníčko nás tentokrát vytáhlo na hrad Bouzov. Trochu nás překvapuje, že hrad nestojí osamoceně na vrcholu kopce a není zdálky vidět. Vynořuje se z lesíka uprostřed obce Bouzov, ale to nijak nezmenšuje jeho krásu. Po cestě plné výmolů, na kterých jsme mimochodem ztratili poklici z kola auta, jsme byli na místě. Placené parkoviště je kousek od hradu, takže stačí pár desítek metrů a jsme u pokladny. Tady si každý může vybrat z několika prohlídek. My volíme základní okruh /100kč/os./ a tzv.hrad z ptačí perspektivy /50kč/os./. Procházíme na nádvoří a všichni musíme konstatovat, že zvenčí je to nejhezčí hrad, na kterém jsme byli. A že jsme jich už pár viděli! Máme asi dvacet minut čas a tak si prohlížíme výstavu všech dosud vydaných turistických známek. Pak už se nás ujímá milá průvodkyně a vyrážíme na prohlídku.


Hrad Bouzov byl založen na počátku 14.století. Postupně jej vlastnilo mnoho českých a moravských rodů. Na konci 17.století jej kupuje Řád německých rytířů, kterým je po druhé světové válce zkonfiskován. V jeho architektuře se prolíná několik slohů, zejména gotika a renesance.

Podrobné informace: http://www.hrad-bouzov.cz/

Hrad je velice hezký i uvnitř. Shodujeme se na tom, že by se v něm dalo hned bydlet. Je vybaven krásným nábytkem, vše je čisté, upravené, každému z pokojů dominují barevná kachlová kamna, ovšem pokaždé jinak zdobená, žádný vzor se neopakuje. Všichni se společně zasmějeme pokaždé, když si musíme povinně obout nazouváky, určené do místností s parketami. Boty jsou totiž velké, takže všem padají. Stoupat s nimi do schodů je nadlidský úkol. Velmi se nám také líbí bohatě zdobená studna, u které si vyslechneme seznam pohádek, které se na hradě Bouzov natáčely.

Po hodině prohlídka končí, přidává se k nám jiný průvodce, tentokrát je to nerudný mladík, a už stoupáme nahoru po točitých schodech v hlavní věži. V každém patře je zastávka, kde můžeme shlédnout např. soudní síň nebo výstavu sádrových odlitků. Všichni se už ale těšíme na ochoz, kde se natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. A už jsme tady!


Sice je trochu pod mrakem, ale výhled je přesto krásný. Pobíháme kolem dokola za veselého povolávání Jíro! Jasněnko! Když se celá skupina vydováděla a nafotila spoustu snímků, sestupujeme dolů a prohlídka hradu končí.

Po pár minutách pěší chůze pod hradem objevujeme dřevěnou napodobeninu trójského koně vysokého 15 metrů. Samozřejmě se jdeme všichni podívat dovnitř. Sice začíná pršet, přesto ještě shlédneme výstavu středověkých válečných zbraní a vyslechneme si zajímavý výklad od střelmistra i s praktickou ukázkou střelby. Nyní sice plní dojmů ale s prázdným žaludkem utíkáme v dešti do nejbližší hospody na oběd.

Musíme se totiž posilnit, než vyrazíme vyzkoušet minikáry, pro něž je na nedalekém kopečku upravena dráha. Než jsme poobědvali, vysvitlo sluníčko, takže hurá na to! Závod všichni přežili, tak můžeme vyrazit na cestu.