Vlastimil Hanuš
Několika nej se vyznačoval včerejší ohňostroj jihoafrické společnosti Fireworks for Africa. Sami pořadatelé označili tuto show s názvem Klenoty Afriky za nejluxusnější jak z hlediska použitých materiálů, tak množstvím použitých výškových efektů. Jihoafričané totiž jako jediní použili prakticky výhradně pyrotechniku od španělských výrobců. Rovněž množstvím 46 velkokaliberních (nad 200mm) efektů předčili konkurenční skupiny. Ty použily obvykle 20–30 efektů velké ráže. Za zmínku určitě stojí i velké množství použitých velmi nízkých efektů vytvářejících na hladině bohatou hru světla. I přes to, že se v podvečer přehnal nad Brnem prudký déšť, který se v některých místech dal označit za přívalový a po celou dobu ohňostroje více či méně pršelo, byla divácká účast tradičně mohutná.
Jak uvedl technický ředitel festivalu Jaroslav Štolba, jihoafričané byli zdaleka nejpracovitější ze všech týmů, se kterým měl možnost spolupracovat. Prý je to dáno tím, že při vystoupeních na africkém kontinentě se mnohdy za velmi dobré označují pracovní podmínky, které by v Evropě byly považovány za nevyhovující. Na druhou stranu Nick Mitri, vedoucí skupiny Fireworks for Africa, přiznává, že účast na brněnském festivalu je pro něj něco jako vzpomínkou na dobu, kdy jako firma začínali. Jsou totiž již zvyklí odpalovat ohňostroje počítačově, zatímco systém používaný při brněnském festivalu je do značné míry ruční práce. Každá ze soutěžících skupin má během dvaceti minutového představení, prodlouženého o přibližně dvouminutovou povinnou část na Symfonietu Leoše Janáčka, k dispozici „pouhých“ 120 stisků tlačítka. Brněnský festival je jediný na světě, ke kterému je doprovodná hudba vysílána rozhlasem, aby byla dostupná co největšímu počtu diváků.
Samo postavení ohňostroje zabere prakticky dva dny nepřetržité práce. Již v jedenáct večer, tedy po skončení ohňostroje, je ponton stažen ke břehu a nastupuje noční směna. Ta má za úkol zhruba do 4–5 hodin ráno ponton vyčistit. V osm ráno se vytahuje na stožár vlajka země, z níž pochází další soutěžní skupina, předává se vyčištěný ponton a ranní směna doplňuje sestavy potřebného materiálu. Vlastní nabíjení pak probíhá v den ohňostroje.
Nemalou zásluhu na hladkém průběhu celého festivalu mají i meteorologové z brněnské pobočky ČHMÚ, kteří drží mimořádné služby až do ukončení ohňostroje a poskytují průběžné informace organizátorům i místním rozhlasovým stanicím. Kromě toho, že se diváci včas dozvědí, jestli na ohňostroji zmoknou, nebo ne, mají tyto informace velký význam i pro organizátory. Blesk, který včera pár minut před zahájením ohňostroje udeřil do pontonu odpálil předčasně některé z efektů. Bouřka, která obcházela okolo přehrady při minulém ohňostroji zas hrozila zpožděním představení, protože blesky by mohly rušit radiovou komunikaci při ovládání odpalování efektů. Podle meteorologické situace také soutěžící týmy na poslední chvíli rozhodují o zařazení některých efektů.
V průběhu prvních dvou dnů navštívilo festivalová představení okolo 600.000 diváků. Podle slov pana Jiřího Morávka, ředitele pořadatelské společnosti SNIP&Co, však skutečných diváků bylo daleko víc. Mnohdy prý sledovali show i z dosti kuriózních míst.
