administrator Za nádhernými fotografiemi kytek není nutné letět přes půl zeměkoule ani mít drahé vybavení. Snímek převzácné wolemie nebo thajské orchideje vyfotíte i v rámci projektu Fotofata 2012 aniž vytáhnete paty z ČR.
Co
Fata Morgana není jen pouštní přelud, ale i esovitě zahnutý skleník pražské botanické zahrady v Troji proslulý mimo jiné i každoročními „výstavou“ volně poletujících motýlů. Co je na botanických zahradách skvělé a na té trojské zvlášť, že skutečnost, že tam díky skleníkům vždycky něco kvete. V podstatě pak není možné nenarazit na nějakou kvetoucí zajímavost. Ale i nekvetoucí rostliny se mají čím pochlubit. Nevěříte? Tak se podívejte například po sbírce kapradin a uvidíte sami, že je co fotit i obdivovat. Třeba takovou šídlatku žijící normálně pod hladinou severských jezer nebo rod Lecanopteris s velmi bizarně tvarovanými „těly“? Ne nadarmo se výprava za kapradinami nazývala v nepříliš velké nadsázce „cesta do pravěku“. Ale „klasické kytky“ přece jen táhnou víc. Třeba druh Aristolochia arborea už v přírodě nevyfotíte. „Tato rostlina má velmi zajímavou historii: začátkem minulého století sebrali tento druh na jediné známé lokalitě v Mexiku vědci z botanické zahrady v Leidenu. Rostlinu poté množili a darovali do několika dalších sbírek, mimo jiné i do zahrady Kebun Raya na Jávě. Všechny rostliny pěstované v Evropě postupně uhynuly, přírodní lokalita v Mexiku byla zničena a druh se zachoval pouze v zahradě na Jávě, odkud v sedmdesátých letech dovezli botanici z Bonnu několik řízků zpět do Evropy. Odtud se opět pomalu šířila do dalších zahrad, tedy i do skleníku v Praze. V přírodě nebyla Aristolochia arborea již nikdy znovu nalezena,“ píše na stránkách botanické zahrady o této podivuhodné rostlině Eva Smržová.
Kdy
Pokud se za kytkami rozhodnete cestovat do Troji a nikoli do Mexika, tak můžete krom pondělků kdykoli. Ovšem pokud chcete mít větší záruku, že se fotky povedou a navíc, kdyby se prostě nedařilo (jsou takové dny) tak mít po ruce odborníka – pomocníka, jenž vám s focením poradí a pomůže, tak vezměte v úvahu druhou sobotu v měsíci. V tyto dny od ledna do června pořádá botanická zahrada kurs pro fotoamatéry, kteří chtějí navštívit její prostory, zkusit si něco vyfotit, dozvědět se tipy a triky jak na „kytičkovou“ fotku a ještě mít šanci dostat své fotky na výstavu. „Jsem přesvědčený, že fotka je o oku a i s malým foťákem se dá udělat velká fotka. Ostatně právě ty malé foťáky už jsou docela slušně natlačené softwarem, který běžný uživatel vlastně ani nevyužívá. Botanická zahrada v sobě skrývá takový potenciál, že fotku s výstavními parametry udělá v podstatě každý.
Čím
Ptáte-li se čím, tedy s jakým foťákem na kytky, dá se dá odpovědět, že v podstatě čímkoli. Samozřejmě majitelé drahých zrcadlovek a „vychytaných“ makroobjektivů jsou ve výhodě, ale v tak pestré záplavě rostlin si svou kompozici najde každý. I majitel „krabičky na mýdlo“, jak se někdy pro jejich velikost přezdívá malým kompaktům. Pokud vás výše napsané zaujalo, mrkněte na www.fotofata.cz
Za nádhernými fotografiemi kytek není nutné letět přes půl zeměkoule ani mít drahé vybavení. Snímek převzácné wolemie nebo thajské orchideje vyfotíte i v rámci projektu Fotofata 2012 aniž vytáhnete paty z ČR.
Co
Fata Morgana není jen pouštní přelud, ale i esovitě zahnutý skleník pražské botanické zahrady v Troji proslulý mimo jiné i každoročními „výstavou“ volně poletujících motýlů. Co je na botanických zahradách skvělé a na té trojské zvlášť, že skutečnost, že tam díky skleníkům vždycky něco kvete. V podstatě pak není možné nenarazit na nějakou kvetoucí zajímavost. Ale i nekvetoucí rostliny se mají čím pochlubit. Nevěříte? Tak se podívejte například po sbírce kapradin a uvidíte sami, že je co fotit i obdivovat. Třeba takovou šídlatku žijící normálně pod hladinou severských jezer nebo rod Lecanopteris s velmi bizarně tvarovanými „těly“? Ne nadarmo se výprava za kapradinami nazývala v nepříliš velké nadsázce „cesta do pravěku“. Ale „klasické kytky“ přece jen táhnou víc. Třeba druh Aristolochia arborea už v přírodě nevyfotíte. „Tato rostlina má velmi zajímavou historii: začátkem minulého století sebrali tento druh na jediné známé lokalitě v Mexiku vědci z botanické zahrady v Leidenu. Rostlinu poté množili a darovali do několika dalších sbírek, mimo jiné i do zahrady Kebun Raya na Jávě. Všechny rostliny pěstované v Evropě postupně uhynuly, přírodní lokalita v Mexiku byla zničena a druh se zachoval pouze v zahradě na Jávě, odkud v sedmdesátých letech dovezli botanici z Bonnu několik řízků zpět do Evropy. Odtud se opět pomalu šířila do dalších zahrad, tedy i do skleníku v Praze. V přírodě nebyla Aristolochia arborea již nikdy znovu nalezena,“ píše na stránkách botanické zahrady o této podivuhodné rostlině Eva Smržová.
Kdy
Pokud se za kytkami rozhodnete cestovat do Troji a nikoli do Mexika, tak můžete krom pondělků kdykoli. Ovšem pokud chcete mít větší záruku, že se fotky povedou a navíc, kdyby se prostě nedařilo (jsou takové dny) tak mít po ruce odborníka – pomocníka, jenž vám s focením poradí a pomůže, tak vezměte v úvahu druhou sobotu v měsíci. V tyto dny od ledna do června pořádá botanická zahrada kurs pro fotoamatéry, kteří chtějí navštívit její prostory, zkusit si něco vyfotit, dozvědět se tipy a triky jak na „kytičkovou“ fotku a ještě mít šanci dostat své fotky na výstavu. „Jsem přesvědčený, že fotka je o oku a i s malým foťákem se dá udělat velká fotka. Ostatně právě ty malé foťáky už jsou docela slušně natlačené softwarem, který běžný uživatel vlastně ani nevyužívá. Botanická zahrada v sobě skrývá takový potenciál, že fotku s výstavními parametry udělá v podstatě každý.
Čím
Ptáte-li se čím, tedy s jakým foťákem na kytky, dá se dá odpovědět, že v podstatě čímkoli. Samozřejmě majitelé drahých zrcadlovek a „vychytaných“ makroobjektivů jsou ve výhodě, ale v tak pestré záplavě rostlin si svou kompozici najde každý. I majitel „krabičky na mýdlo“, jak se někdy pro jejich velikost přezdívá malým kompaktům. Pokud vás výše napsané zaujalo, mrkněte na www.fotofata.cz
