Do Krkonoš na lyže

Někdo si možná říká „Už aby bylo zase jaro“, mnoho z nás se však už těší na letošní nadílku sněhu a doufá, že ho bude zase hodně. Pro milovníky zimních sportů, hlavně úzkých lyží zvaných běžky, zde mám malý návrh, kam se při dostatku sněhu vydat.

Pokud se v zimě vydáte do Horních Míseček, mohu vám doporučit krásný nenáročný výlet na běžkách.

Okruh začíná u zdejšího bufetu, který je východiskem mnoha lyžařských okruhů. Naproti bufetu je umístěna přehledná mapka všech tras s podrobným rozpisem kilometráže. K dispozici je zde několik závodních tratí o různé délce, ale také několik delších turistických tras.

Jedna z nejhezčích málo náročných tras vede po tzv. cestě Po plynovodu. Pokud se rozhodnete pro tuto trasu, vyjedete od bufetu vlevo podél modré turistické značky pod Harrachovu skálu, z níž je krásný výhled – na severozápadě se otvírá pohled na Kotel, Krakonoš s mohylou Hanče a Vrbaty, severně leží Medvědín, na severovýchodě lze spatřit Špindlerův Mlýn a Kozí Hřbety a na východě na Pláně.

Kousek za Harrachovou skálou se od modré turistické značky odpojíte a vydáte se dál vpravo po zimní značené cestě, která vede přes sjezdovku v Labské a po úbočí Černé Skály a Šeřínu až k Třídomí, kde se napojíte na zelenou turistickou značku, po níž dojdete až k Rovince. Cestou lze obdivovat množství krásných chalup s ukázkou typicky krkonošské architektury.

Rovinka je frekventovaná křižovatka jak letních, tak i zimních cest. Pro ty, kteří si zde chtějí odpočinout, je zde pěkný bufet, v němž jsou často k dostání i uzeniny přímo z udírny a další dobroty.

Zpět na Horní Mísečky se vydáte po tzv. cestě Po tratích. Nejdříve po žluté turistické značce a vpravo kolem chaty Myslivna. Po příchodu do lesa je důležité odbočit doprava nahoru pod Janovu horu. Cesta je naštěstí dobře značená. Milovníci koní si zde mohou zajít asi půl kilometrů po cestě vlevo dolů k farmě Hucul, která nabízí projížďky na huculech pro všechny návštěvníky. Pokud neholdujete pohledu na svět z koňského hřbetu, můžete se zde alespoň občerstvit. Z farmy se pak ovšem musíte vrátit zpět na lyžařskou cestu, po níž projedete kolem Janovy budky a dostanete se k lyžařským závodním tratím. Po nich se lze dostat až zpět k bufetu na Mísečkách.

Celá trasa měří asi 15 kilometrů, cesta k Rovince je převážně z kopce, jen cestou zpět se musí vystoupat pár menších kopečků (necelých 300 metrů). Celý okruh vede po široké cestě, která je po celou zimu pěkně udržovaná, s vyjetými běžeckými stopami. Malou výjimku představuje cesta z Rovinek na farmu Hucul, kde bývá stopa rozježděná od aut. Jinak se jedná o opravdu nenáročnou běžeckou trasu, kterou zdatnější turista zvládne v pohodě za tři až čtyři hodinky i se zastávkami. Cesta z Míseček na Rovinku se dá stihnout i za 50 minut ostřejší jízdy (jde zhruba 7,5 kilometrů).

Vydat se z Horních Míseček na Rovinky přímo po červené turistické značce zvané Bucharova stezka v zimním období doporučuji jen dobrodruhům. Vede totiž z kopce do kopce, většinou nemívá vyježděnou lyžařskou stopu a proto bývá daleko obtížnější než cesta Po plynovodu či Po tratích.

I ti, kteří si říkají, že by zvládli delší trasu, zde mají spoustu možností, jak si tento okruh prodloužit.

První možností je vyjet z Rovinky po červené turistické značce na Přední Žalý, kde stojí krásná stará rozhledna s výhledem na celé Podkrkonoší. Za dobrého počasí je odtud vidět Orlické hory, Český ráj i mnoho dalších dominant východních Čech. Tato cesta je ovšem náročnější, zejména pro větší stoupání (okolo 300 metrů). Zpět se lze vrátit přes Benecko, a to tak, že z Předního Žalýho sjedete po červené turistické značce k hotelu Zlatá Vyhlídka, odkud se dostanete po modré do centra Benecka. Existuje několik možností, jak se z Benecka dostat zpět na Rovinky: kousek po žluté turistické značce a pak odbočením doleva se dostanete na zelenou turistickou značku, po níž se dá sjet přímo k Rovinkám, či pokračovat po modré dál do centra a poté se vydat po zelené turistické značce. Komu by se nechtělo do stoupání, může odbočit kousek nad hotelem Bellevue doleva po široké lyžařské cestě. Zelená totiž sjíždí k Rovinkám trochu prudčeji neupravenou stopou. Tento okruh měří asi 10 kilometrů s převýšením přibližně 400 m. Druhou možností je vyjet si z Horních Míseček na Vrbatovu Boudu. Až nahoru vede široká Masarykova silnice. Lze sice jít i po turistických značkách, ale po silnici je to s lyžemi asi nejpohodlnější – jen mírné stoupání, i když dost zdlouhavé. Odměnou je krásný výhled z Krakonoše a od mohyly Hanče a Vrbaty, a také nádherný sjezd zpět dolů. Ti lenivější se mohou nechat vytáhnout vlekem z Míseček na Medvědín a pokračovat na Vrbatovu boudu až z tohoto místa. Z Míseček je to k Vrbatově boudě asi 5,5 kilometrů se stoupáním kolem 400 metrů.

Ani ti, kteří jsou ubytovaní ve Špindlerově Mlýně, nebo z něj na své výpravy za dobrodružstvím vyrážejí, nemusejí přijít zkrátka. Na Rovinky vede ze Špindlerova mlýna zelená turistická značka od autobusového stanoviště. Tato zelená vede přes osadu Labská a vychází u Třídomí na již popisovaném okruhu. Ze Špindlerova Mlýna je to na Rovinku asi 8 kilometrů se stoupáním kolem 150 metrů. Zpět do Špindlerova Mlýna je zase pěkný sjezd z Horních Míseček po červené turistické značce, která však klesá až moc prudce – vede totiž po turistické sjezdovce. Tato cesta je dlouhá necelé tři kilometry. Těm, kteří nechtějí sjíždět do Špindlerova Mlýna přímo, doporučuji odbočit kousek od bufetu na Horních Mísečkách z červené doleva po lyžařské cestě. Ta sice ještě chvíli stoupá úbočím Medvědína, ale za odměnu se vám naskytnou pěkné výhledy na Labský důl a nakonec krásný mírnější sjezd do Špindlerova Mlýna. Tato cesta je dlouhá zhruba 7 kilometrů s převýšením asi 150 metrů.

Většina zde navržených tras vede po pravidelně udržovaných lyžařských cestách, které nejsou příliš náročné na jezdecké umění. Doufám, že se vám tyto trasy budou líbit. V celých Krkonoších je však ještě daleko více krásných tras vhodných na zimní turistiku.

Malý přehled tras, jejich délek a stoupání:

Všechny uvedené vzdálenosti a převýšení jsou pouze orientační. Vzdálenosti jsou zaokrouhlovány většinou k vyšším hodnotám. Přesnější kilometráž viz mapky a ukazatelé turistického značení.

Bohužel, jak už to bývá na horách, jsou v Krkonoších dost vysoké ceny skoro všude, kam přijdete. To se týká jak cen občerstvení, tak i cen služeb (například vleků). Do hor si proto vezměte i dostatečný obnos peněz. Ve Vrbatově boudě zaplatíte i v bufetu za třetinku piva dokonce 25 Kč a limonády zde mají ve stejných cenových relacích. Uvedený příklad se vztahuje i na ostatní občerstvení, i když většina je alespoň trochu levnějších. Zdejší provozovatelé si pravděpodobně myslí, že sem jezdí pouze němečtí turisté, kteří (podle nich) mají dost peněz na rozhazování. Mně se proto osvědčilo brát si do hor tolik jídla a pití, abych si sám vystačil a nemusel nic kupovat na místě. To se totiž většinou dost prodraží.