Ano, pojďte se projít Kutnou Horou a obdivovat její starobylost a bohatství, z něhož dýchá historie.
Já nevydržela a městem jsem se prošla už nyní, abych mohla zpracovat malou pozvánku sem, do klenotnice stříbra. To bývá někdy spojováno se založením cisterciáckého kláštera v Sedlci roku 1142. Možnost, že mniši znali tajemství svého okolí a využívali je, však do určité míry vyvrací skutečnost, že klášter v prvním století svého bytí zápasil o holou existenci a teprve mnoho let po objevení důlních nalezišť se jeho hospodářská situace konečně zlepšila. Tvrdí se ale, že výchozy stříbrných rudních žil byly objeveny už koncem 10. století Slavníkovci a právě ti na svém hradišti razili už v letech 985 až 995 mince – denáry.
Prvním dokladem o těžbě a zpracování stříbra je až ve 13. století archeologicky doložená bezejmenná vesnička nedaleko Malína. Brzy se rozšířila zvěst o tom, že v blízkém okolí kaňkovských vrchů existuje rychlá možnost zbohatnutí, a právě ta přivedla do zdejších míst velké množství nových usedlíků, hlavně z přilehlých německy mluvících oblastí. Ti paradoxně přinesli pokročilejší výrobní technologie a rozkvět mohl začít.
Dny evropského dědictví proběhnou v Kutné Hoře 15. a 16. září 2007. V rámci programu je po oba dny plánována Historická procházka městem s průvodcem a odborným výkladem. Sraz zájemců je u kaple Božího těla u chrámu sv. Barbory v 11 a 14 hodin, vstupné zdarma.
Ke Dnům evropského děditví se přihlásily tyto památky: Chrám sv. Barbory, Hrádek, Kamenný dům, Tylův památník, Sankturinovský dům, Kaple Božího těla, Kostel sv. Jana, Refektář Sedleckého kláštera a kostel sv. Jakuba v nedaleké obci Církvice. Doprovodné akce budou probíhat v Sankturinovském domě a Tylově památníku.
Významný ale byl pro dějiny Kutné Hory rok 1300, kdy král Václav II. (1278–1305) udělil osadám horní zákoník IUS REGALE MONTANORUM. Byl to právní dokument význačné hodnoty, který stanovil veškeré organizační a technické podmínky nutné pro pravidelný chod dolů. Právní postavení v nějž se osady začaly přetvářet, podepřela řada privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků. Kutná Hora se tak stala druhým nejvýznamnějším městem hned po Praze. Stalo se tak po přenesení centrální mincovny českého státu právě sem. Postupně právě zprvu díky stříbru se stávala Kutná Hora po staletí městem plným památek a kulturního bohatství.
Pro mě je symbolem města Kutná Hora Chrám svaté Barbory, zasvěcený patronce horníků. Počátky chrámu se skrývají v papežských bulách, jejichž řada začíná povolením stavby v roce 1381 a končí r. 1403 uznáním jeho postavení v duchovní správě jako kostela farního. Za stavební materiál byl použit pískovec, těžený v nedalekých lomech. Na stavbě chrámu se vystřídalo několik architektů, nejdříve někdo z rodiny Parléřů, poté stavitel Prašné brány v Praze Matyáš Rejsek. Když zemřel, v jeho díle pokračoval Benedikt Rejt, proslavený stavitel pražského Hradu. Benedikt Rejt zemřel v roce 1534, ale podle jeho projektů se pokračovalo sice pomalejším tempem ale přece až do roku 1558, kdy se chudnoucí město rozhodlo stavbu, která se stále více stávala neúnosnou finanční zátěží, ukončit. Chrám pro dnešní dny zachránila restaurátorská akce, na níž se podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Lábler a Mocker. Roku 1905 byl chrám znovu slavnostně vysvěcen. )Přijdete-li jako turisté, zaplatíte vstupné ve výši 40,–, respektive 20,– Kč)
Druhou stavbou, která i ve mně budí úctu je kamenná kašna. Má tak trochu pohnutou historii. Městu Kutná Hora se nikdy nedostávalo pitné vody a tak museli přivést pitný pramen do města dřevěnými trubkami. Úctu kutnohorských k vodě zpodobnila právě tato unikátní polygonální kašna postavená roku 1495, nejspíš Matyášem Rejskem. Najdete ji na malém náměstíčku uprostřed malebných měšťanských domů. Pokud přijmete pozvánku do tohoto města plného historie, při procházce jeho ulicemi objevíte mnoho dalších staveb, které rozhodně stojí za spatření. Podrobný seznam městských památek a jejich historii najdete na stránkách Kutné hory , ale oči jsou oči a atmosféru míst na webových stránkách také nenajdete!
Zapsání města do seznamu památkových rezervací umožnilo alespoň jeho elementární ochranu. Vývoj města jako památkového solitéru pak ukončil rok 1995, kdy došlo ke slavnostnímu zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Dny evropského dědictví budou v Kutné Hoře rozhodně stát za to.
