Rok se s rokem sešel a na hladině Brněnské přehrady se znovu chystá mezinárodní přehlídka ohňostrojů Starobrno – Ignis Brunensis. Festival tradičně zahájí a ukončí dva ohňostroje odpálené v v centru Brna.

Ohňostroje jsou však jen částí jarního festivalového dění v Brně. Od 27. 5. do 12. 6. bude ve městě samém i blízkém okolí probíhat festival Brno – město uprostřed Evropy. Ten návštěvníkům nabídne dětské dny, oslavy 65 let lodní dopravy na přehradě a 50. výročí Technického muzea. Nelze opomenout ani festival Zábava pod hradbami, přehlídku historie dopravy Dopravní nostalgie a lidovou hradní slavnost na Špilberku.

Program festivalu ohňostrojů tradičně zahájí 27. 5. v Denisových sadech Ohňostrojné prelude týmu Theatrum pyroboli s názvem Metamorfózy. První přehradní ohňostroj předvede v sobotu 28.5. společnost Flash Barrandov SFX, která tradičně festival technicky zajišťuje. Představení má název Vitamíny pro přátele. DAlší ohňostroje budou již soutěžní. Ve středu 1. 6. to bude Bouřlivý koncert francouzské skupiny Storm Artifices, v sobotu 4. 6. bude následovat ohňostroj Lucembursko přichází do Brna skupiny Fire Event les Pyrotechniciens. Posledním soutěžním ohňostrojem budou Lidské nálady italského týmu Vaccalluzzo ve středu 8. 6. V pátek 10. 6. festival zakončí gradfinále nad Špilberkem opět v režii týmu Flash Barrandov SFX, který představí Polovecké tance kníže Igora. Všechny ohňostroje začínají ve 22:30 a hudbu k nim si budete moci naladit na rádiu Hády.

Kromě samotných festivalů je připravená i řada doprovodných akcí, z nichž některé svým trváním přesáhnou i dobu konání festivalů. Je to interaktivní výstava Play v Technickém muzeu, Evropský pohár juniorů v triatlonu, výstava v Moravském zemském muzeu Beatlemánie, mezinárodní policejní mistrovství ČR v jízdě na koni, mezinárodní festival Divadelní svět Brno, Noc kostelů, přehlídka práce ZUŠ Brno Mozartovy děti, svátek balonového létání Balloon Jam, setkání a orientační jízda youngtimerů Classic Rally 2011, Bitva Midway s obřími modely RC lodí a letadel, veletrh historických vozidel Classic Show Brno a Autosalon Brno.

Rok se s rokem sešel a na hladině Brněnské přehrady se znovu chystá mezinárodní přehlídka ohňostrojů Starobrno – Ignis Brunensis. Festival tradičně zahájí a ukončí dva ohňostroje odpálené v v centru Brna.

Ohňostroje jsou však jen částí jarního festivalového dění v Brně. Od 27. 5. do 12. 6. bude ve městě samém i blízkém okolí probíhat festival Brno – město uprostřed Evropy. Ten návštěvníkům nabídne dětské dny, oslavy 65 let lodní dopravy na přehradě a 50. výročí Technického muzea. Nelze opomenout ani festival Zábava pod hradbami, přehlídku historie dopravy Dopravní nostalgie a lidovou hradní slavnost na Špilberku.

Program festivalu ohňostrojů tradičně zahájí 27. 5. v Denisových sadech Ohňostrojné prelude týmu Theatrum pyroboli s názvem Metamorfózy. První přehradní ohňostroj předvede v sobotu 28.5. společnost Flash Barrandov SFX, která tradičně festival technicky zajišťuje. Představení má název Vitamíny pro přátele. DAlší ohňostroje budou již soutěžní. Ve středu 1. 6. to bude Bouřlivý koncert francouzské skupiny Storm Artifices, v sobotu 4. 6. bude následovat ohňostroj Lucembursko přichází do Brna skupiny Fire Event les Pyrotechniciens. Posledním soutěžním ohňostrojem budou Lidské nálady italského týmu Vaccalluzzo ve středu 8. 6. V pátek 10. 6. festival zakončí gradfinále nad Špilberkem opět v režii týmu Flash Barrandov SFX, který představí Polovecké tance kníže Igora. Všechny ohňostroje začínají ve 22:30 a hudbu k nim si budete moci naladit na rádiu Hády.

Kromě samotných festivalů je připravená i řada doprovodných akcí, z nichž některé svým trváním přesáhnou i dobu konání festivalů. Je to interaktivní výstava Play v Technickém muzeu, Evropský pohár juniorů v triatlonu, výstava v Moravském zemském muzeu Beatlemánie, mezinárodní policejní mistrovství ČR v jízdě na koni, mezinárodní festival Divadelní svět Brno, Noc kostelů, přehlídka práce ZUŠ Brno Mozartovy děti, svátek balonového létání Balloon Jam, setkání a orientační jízda youngtimerů Classic Rally 2011, Bitva Midway s obřími modely RC lodí a letadel, veletrh historických vozidel Classic Show Brno a Autosalon Brno.

Hranici mezi Švédskem a Norskem tvoří dva mosty u Svinesundu. Překlenují ústí zálivu Idefjord. Starší, dvouproudový most z roku 1946 ještě krajinu stále zdobí a je funkční, ale pro současnou dopravu po dálnici E6, spojující Göteborg ve Švédsku a Oslem v Norsku se již stal nevyhovujícím. Proto zde byl 10. června 2005 uveden do provozu další, největší jednoobloukový most na světě. Byl otevřen při příležitosti oslav 100. výročí nezávislosti Norska na Švédsku.

Most je vzdálen 500 metrů od otevřeného moře, je dlouhý 704 m, 28 m široký a maximální výška nad hladinou je 92 m. Rozpětí oblouku je 247 m. Je postaven ze železobetonu a hmotnost ocelové konstrukce je přibližně 7600 tun. Mostovka se skládá ze dvou dutých ocelových nosníků, zavěšených po obou stranách nosného oblouku ve výšce 60 m nad hladinou. Profil pro průjezd lodí je tak 55×70 m. Na švédské straně bylo třeba pro příjezdovou část vybudovat čtyři pilíře, na norské straně je pouze jeden. Vzhledem k mimořádně velkému rozpětí působí konstrukce velmi štíhle a architektonicky odvážně.

Stavba mostu byla mimořádně náročná hlavně z důvodu neobyčejně velkého rozpětí oblouku. Trvala tři roky, celkové náklady činily přibližně 63 miliónů EUR a byla financována Švédskem i Norskem. Protože most leží z větší části na švédské straně, podílelo se Švédsko na investici 60 % a Norsko 40 %. Na realizaci projektu se účastnili i čeští specialisté – společnost Hutní montáže Ostrava. Přes most přejíždí přibližně 15 000 vozidel denně a pochopitelně se zde vybírá nemalé mýtné. V současné době činí cca 120 Sek za průjezd kamionu.

Norsko je celkově překrásná země. Jeho obyvatelé jsou si toho vědomi a jsou na svou vlast patřičně hrdi. Když jsou doma, vyvěšují například státní vlajku, tak jako se u nás oznamuje přítomnost prezidenta na hradě.

V říši zimní královny

Ačkoliv je Norsko nádherné ve všech ročních obdobích, já osobně jej mám nejraději v zimě. Silné mrazy a hromady sněhu mi k této zemi nějak přirozeně patří. Nemusíte při tom jezdit ani příliš daleko. Hned zde, poblíž Svinesundu, naleznete spoustu zajímavostí. Na snímku s vodotryskem je přístav v Mossu, který slouží k přepravě osob i nákladní dopravy do Hortenu, ležícího na druhém pobřeží fjordu.

Další fotografie jsou z přístavního města Halden. Leží již hlouběji ve vnitrozemí, a protože se sem již nedostanou ani teplé golfské proudy, ani vysoké vlny, za silných mrazů v zimě zcela zamrzá. V době pořizování obrázků jsem zde trávil víkend a bylo 25 stupňů pod nulou. V pátek rozbíjeli dělníci zamrzlý vjezd do přístavu ledoborci a protiledovou technikou, v sobotu ráno již bylo vše opět ve stavu, jaký vidíte na fotografiích. Nejhůře jsou na tom majitelé menších, rybářských lodí. Pokud jim lodě zamrznou u břehu, jsou většinou odsouzeni k čekání na jaro a musí si najít jinou, příležitostnou, práci. Lodě přes nekrutější období pouze temperují a nechávají běhat motory, aby jim mráz techniku zcela neroztrhal. Nad přístavem a nad městem se na kopci tyčí nikdy nedobitá pevnost „Fredriksten“. Je pro Norsko jakousi náhradou za pevnost „Bohus“ (mimochodem také nikdy nedobitou), o kterou Norové přišli v roce 1658 tzv. „Roskildskou smlouvou“, podle níž byla provincie Wiken – nebo též Bohusia postoupena Švédsku. Naproti pevnosti stojí pomník švédského krále Karla XII., který zde byl při obléhání pevnosti v r. 1718 zastřelen.

Fjordy – nefjordy

Další snímky jsou z oblasti Buskerud, cca 50 km nad Oslem, směrem na Bergen. Je na nich jezero Tyrifjorden. I zálivům těchto jezer se říká fjordy, i když nejsou s mořem propojeny. Naleznete zde nádherná jezera s obrovskou hloubkou (nejhlubším jezerem je Hornindalsvatnet – hl. 514m), nebo s velikou rozlehlostí a spoustou obydlených ostrovů.

Tyrifjorden má největší hloubku 330m a rozlohu přes 138 km2. I tady se mnoho ostrovanů, či domorodců, žijících na pobřeží živí rybařinou, dokud jezero nezamrzne. Pak jezdí za prací na sněžných skútrech až do vzdálených měst.

Život v těchto místech se může zdát nezávislému pozorovateli příliš drsný a těžký. Je to však otázka zvyku a priorit. Člověk, navyklý městskému ruchu by si zde zvykal asi opravdu těžko. Milovníky nezkažené a opravdu divoké, krásné přírody, musí tato místa uchvátit již při první návštěvě. Osobně si dovedu mnohem lépe představit život na březích těchto jezer, než v centru velkých, hlukem a smogem zamořených měst. Navíc jsem fotograf a večerní a ranní světlo v celé Skandinávii, obloha stále pokryta zajímavými mračny, přístavy plné lodí, to vše je pro tyto země charakteristické a proto jsem si je tak zamiloval.

Poslední záběry jsou opět z okolí jordu, mezi Mossem a Svinesundem. Je to místo nedaleko hlavního tahu z Osla do Göteborgu. Stačí zastavit na benzinové pumpě „Shell“, cca 6km za Mossem, obejít kopec, za kterým je záliv ukryt, a jste u vody.

Norsko, cesta Trolů, Lofoty, oblast Bergenu a další místa jsou natolik zajímavá, že stojí za samostatné povídání, které se pokusím shrnout v jiné knížce. Příště se však ještě vrátíme zpět do Švédska a podíváme se druhým směrem, od západního pobřeží směrem na východ.

Hranici mezi Švédskem a Norskem tvoří dva mosty u Svinesundu. Překlenují ústí zálivu Idefjord. Starší, dvouproudový most z roku 1946 ještě krajinu stále zdobí a je funkční, ale pro současnou dopravu po dálnici E6, spojující Göteborg ve Švédsku a Oslem v Norsku se již stal nevyhovujícím. Proto zde byl 10. června 2005 uveden do provozu další, největší jednoobloukový most na světě. Byl otevřen při příležitosti oslav 100. výročí nezávislosti Norska na Švédsku.

Most je vzdálen 500 metrů od otevřeného moře, je dlouhý 704 m, 28 m široký a maximální výška nad hladinou je 92 m. Rozpětí oblouku je 247 m. Je postaven ze železobetonu a hmotnost ocelové konstrukce je přibližně 7600 tun. Mostovka se skládá ze dvou dutých ocelových nosníků, zavěšených po obou stranách nosného oblouku ve výšce 60 m nad hladinou. Profil pro průjezd lodí je tak 55×70 m. Na švédské straně bylo třeba pro příjezdovou část vybudovat čtyři pilíře, na norské straně je pouze jeden. Vzhledem k mimořádně velkému rozpětí působí konstrukce velmi štíhle a architektonicky odvážně.

Stavba mostu byla mimořádně náročná hlavně z důvodu neobyčejně velkého rozpětí oblouku. Trvala tři roky, celkové náklady činily přibližně 63 miliónů EUR a byla financována Švédskem i Norskem. Protože most leží z větší části na švédské straně, podílelo se Švédsko na investici 60 % a Norsko 40 %. Na realizaci projektu se účastnili i čeští specialisté – společnost Hutní montáže Ostrava. Přes most přejíždí přibližně 15 000 vozidel denně a pochopitelně se zde vybírá nemalé mýtné. V současné době činí cca 120 Sek za průjezd kamionu.

Norsko je celkově překrásná země. Jeho obyvatelé jsou si toho vědomi a jsou na svou vlast patřičně hrdi. Když jsou doma, vyvěšují například státní vlajku, tak jako se u nás oznamuje přítomnost prezidenta na hradě.

V říši zimní královny

Ačkoliv je Norsko nádherné ve všech ročních obdobích, já osobně jej mám nejraději v zimě. Silné mrazy a hromady sněhu mi k této zemi nějak přirozeně patří. Nemusíte při tom jezdit ani příliš daleko. Hned zde, poblíž Svinesundu, naleznete spoustu zajímavostí. Na snímku s vodotryskem je přístav v Mossu, který slouží k přepravě osob i nákladní dopravy do Hortenu, ležícího na druhém pobřeží fjordu.

Další fotografie jsou z přístavního města Halden. Leží již hlouběji ve vnitrozemí, a protože se sem již nedostanou ani teplé golfské proudy, ani vysoké vlny, za silných mrazů v zimě zcela zamrzá. V době pořizování obrázků jsem zde trávil víkend a bylo 25 stupňů pod nulou. V pátek rozbíjeli dělníci zamrzlý vjezd do přístavu ledoborci a protiledovou technikou, v sobotu ráno již bylo vše opět ve stavu, jaký vidíte na fotografiích. Nejhůře jsou na tom majitelé menších, rybářských lodí. Pokud jim lodě zamrznou u břehu, jsou většinou odsouzeni k čekání na jaro a musí si najít jinou, příležitostnou, práci. Lodě přes nekrutější období pouze temperují a nechávají běhat motory, aby jim mráz techniku zcela neroztrhal. Nad přístavem a nad městem se na kopci tyčí nikdy nedobitá pevnost „Fredriksten“. Je pro Norsko jakousi náhradou za pevnost „Bohus“ (mimochodem také nikdy nedobitou), o kterou Norové přišli v roce 1658 tzv. „Roskildskou smlouvou“, podle níž byla provincie Wiken – nebo též Bohusia postoupena Švédsku. Naproti pevnosti stojí pomník švédského krále Karla XII., který zde byl při obléhání pevnosti v r. 1718 zastřelen.

Fjordy – nefjordy

Další snímky jsou z oblasti Buskerud, cca 50 km nad Oslem, směrem na Bergen. Je na nich jezero Tyrifjorden. I zálivům těchto jezer se říká fjordy, i když nejsou s mořem propojeny. Naleznete zde nádherná jezera s obrovskou hloubkou (nejhlubším jezerem je Hornindalsvatnet – hl. 514m), nebo s velikou rozlehlostí a spoustou obydlených ostrovů.

Tyrifjorden má největší hloubku 330m a rozlohu přes 138 km2. I tady se mnoho ostrovanů, či domorodců, žijících na pobřeží živí rybařinou, dokud jezero nezamrzne. Pak jezdí za prací na sněžných skútrech až do vzdálených měst.

Život v těchto místech se může zdát nezávislému pozorovateli příliš drsný a těžký. Je to však otázka zvyku a priorit. Člověk, navyklý městskému ruchu by si zde zvykal asi opravdu těžko. Milovníky nezkažené a opravdu divoké, krásné přírody, musí tato místa uchvátit již při první návštěvě. Osobně si dovedu mnohem lépe představit život na březích těchto jezer, než v centru velkých, hlukem a smogem zamořených měst. Navíc jsem fotograf a večerní a ranní světlo v celé Skandinávii, obloha stále pokryta zajímavými mračny, přístavy plné lodí, to vše je pro tyto země charakteristické a proto jsem si je tak zamiloval.

Poslední záběry jsou opět z okolí jordu, mezi Mossem a Svinesundem. Je to místo nedaleko hlavního tahu z Osla do Göteborgu. Stačí zastavit na benzinové pumpě „Shell“, cca 6km za Mossem, obejít kopec, za kterým je záliv ukryt, a jste u vody.

Norsko, cesta Trolů, Lofoty, oblast Bergenu a další místa jsou natolik zajímavá, že stojí za samostatné povídání, které se pokusím shrnout v jiné knížce. Příště se však ještě vrátíme zpět do Švédska a podíváme se druhým směrem, od západního pobřeží směrem na východ.

Zůstáváte letos na Silvestra v Praze? Máte rádi nejrůznější (nejen silvestrovské) akce, kde se pořádají ohňostroje a možná se je také s oblibou pokoušíte zvěčnit? Silvestrem to rozhodně nekončí, a jestli jste třeba v loňském roce tuhle akcičku propásli, letos si ji nenechte ujít. Na Nový rok kolem šesté hodiny večer se tradičně spouští velkolepý Novoroční ohňostroj v Praze na Letné a noční nebe nad hlavním městem se tak podruhé rozzáří tisíci barevných světel a ornamentů.

Kam raději nejít na Silvestra

K vánoční a novoroční atmosféře patří také prodírání se v davech a dost těžko se tomu dá vyhnout. Pokud budete letos slavit někde v centru Prahy a chcete, aby vše proběhlo v klidu a bez konfliktů, vyhněte se hodně frekventovaným místům, např. nejbližšímu okolí Karlova mostu. Právě sem totiž těsně před půlnocí spěchají davy oslavujících z nejbližších klubů, restaurací, hospod a diskoték, samozřejmě už náležitě “pod vlivem“, aby odtud sledovali a fotili ohňostroj. Karlův most tak každoročně doslova praská ve švech, a jestli se vám sem podaří dostat, připravte se na neprodyšnou tlačenici, petardy, rozbušky a slzný plyn házený do davu a nepříjemné chování nezřízeně opilých turistů. Může se vám také stát, že odejdete nejen nepříjemně rozladění, pomačkaní a polití pivem nebo bůhví čím, ale také bez peněženky nebo bez mobilu.

Jste-li ovšem obvykle natolik uneseni Silvestrovskou atmosférou a něco podobného považujete za běžné adrenalinové kousky patřící k novoročnímu veselí, nic proti vašemu gustu.

Ohňostroj z nábřeží

Nejvíc lidí se každoročně schází na nábřeží, odkud je podívaná na tradiční ohňostroj ještě umocněna odrazy světel ve Vltavě. Chystáte-li se sem letos poprvé, přijměte dobře míněnou radu. Ti z vás, kdo jsou pravidelnými účastníky, už o tom asi víte své.

Snažte se vyrazit z domova co nejdřív, ne těsně před šestou, chcete-li se vyhnout těm největším davům a neskutečně přeplněným tramvajím. Sejděte se třeba někde v kavárně poblíž nábřeží už v pět hodin nebo i dřív, ušetříte si nepříjemné strkanice.

Jak se fotí ohňostroj?

Správně a dokonale nafotit ohňostroj bývá každoroční výzvou (nejen) pro amatérské fotografy. Možná vás napadne, jakápak výzva s dnešním “superfunkčním digitálem?“ Ten toho opravdu zvládne spoustu za vás a nemusíte mít ani žádné velké schopnosti a talent, ale když je právě ten talent, nadšení a trocha schopností, nemusíte mít ten nejdražší a nejnovější foťák, abyste byli pyšní na to, co a jak vyfotíte. Především se ujistěte, že svůj fotoaparát dokonale ovládáte. Ohňostroj trvá většinou kolem 15 minut, nebude tedy příliš mnoho času ale ani světla na hledání a zkoumání, kde a jak se to vlastně zapíná, zaostřuje a podobně.

Vyberte si včas místo, odkud budete mít dobrý výhled, kde vám v něm nebudou bránit větve stromů, pouliční lampy nebo spousta lidí, obvykle mnohem vyšších než vy. Velmi vhodné bude použít stativ, pokud máte tuhle možnost, dávejte pozor, aby stál pevně, rovně a aby nestál tam, kde ho může někdo snadno porazit. Pokud máte zrcadlovku, budete určitě ve výhodě – typ zaostření na nekonečno, středně zaclonit, co nejnižší citlivost a dlouhý, pokud možno flexibilní čas. Bez zrcadlovky stačí alespoň možnost zaostření na nekonečno, autofocus není nutný. Výhodná je nastavitelná funkce přímo pro focení ohňostroje, kterou nabízejí některé typy digitálů, ale je dobré si ji předem vyzkoušet.

Jak už řečeno, citlivost nastavte pokud možno co nejnižší, stačí 100 – 50 ISO, záleží také na rychlosti závěrky – režim “B“. Někdy se doporučuje čas asi od tří až pěti sekund, je také možnost použití kabelové spouště, závěrku tak máte otevřenou a čekáte jen na vhodný okamžik.

Na objektivu zvolte co nejkratší zoom, abyste zachytili co největší prostor a fotografujte pokud možno v nejvyšším rozlišení. Snažte se nafotit co nejvíc obrázků, ať máte větší šanci získat dostatek těch povedených. Nepoužívejte blesk. Pokud fotografie nakonec přece jen nevyjdou podle vašich představ, nezoufejte. Digitální fotografie nabízí možnost dodatečných úprav přes počítač, a tak se dají různé nedostatky, včetně sytosti barev a celkové ostrosti snadno vylepšit.

Ohňostroje v Anglii

V Anglii se příchod nového roku sice také slaví ohňostrojem, ale tyhle noční radovánky si tu mnohem víc užívají už 5. listopadu, při příležitosti pokusu o vyhození do povětří budovu anglického parlamentu v roce 1605. Guy Fawkes, muž, který se tímto zločinem proslavil, je tak každoročně v tento den znovu a znovu symbolicky upalován (přestože skutečný způsob jeho popravy byl ještě strašnější) a po celé zemi burácejí ohňostroje a rachejtle, jako připomínka této plánované katastrofy, kterou se podařilo včas odvrátit.

Zábavní pyrotechnika

A na závěr pár malých rad, jak přežít Silvestra a Nový rok ve zdraví a bez úrazu. Špejle na raketách nezkracujte ani je neodstraňujte, špejli nezapichujte, slouží jako stabilizátor, aby raketa letěla vzhůru. Neodpalujte rachejtle z balkónu, vyberte si raději dostatečně velký a odlehlý prostor. Dodržujte postup zacházení předepsaný na výrobcích a udržujte odstup alespoň pěti metrů od zapálené rachejtle.

A pokud vám jde o opravdu krásné světelné efekty, připravujete větší akci a chcete profesionálně zapůsobit, zapomeňte na rakety a kupte třeba směs kompaktních baterií nebo kulových pum. Zapůsobit můžete také tzv. římskými svícemi a fontánami (gejzíry). V každém případě se poraďte s odborníkem a nekupujte neznámé produkty na vlastní pěst. V bytě nepoužívejte klasické “stromečkové“ prskavky! Odstrašující případy shořelých stromků a vyhořelých bytů jsou bohužel skutečné a hovoří za vše.

PF 2010

Přeji všem čtenářům a cestovatelům co nejvíc nových zážitků a dobrodružství v celém příštím roce a častá setkání na stránkách Cestovatele.

Zůstáváte letos na Silvestra v Praze? Máte rádi nejrůznější (nejen silvestrovské) akce, kde se pořádají ohňostroje a možná se je také s oblibou pokoušíte zvěčnit? Silvestrem to rozhodně nekončí, a jestli jste třeba v loňském roce tuhle akcičku propásli, letos si ji nenechte ujít. Na Nový rok kolem šesté hodiny večer se tradičně spouští velkolepý Novoroční ohňostroj v Praze na Letné a noční nebe nad hlavním městem se tak podruhé rozzáří tisíci barevných světel a ornamentů.

Kam raději nejít na Silvestra

K vánoční a novoroční atmosféře patří také prodírání se v davech a dost těžko se tomu dá vyhnout. Pokud budete letos slavit někde v centru Prahy a chcete, aby vše proběhlo v klidu a bez konfliktů, vyhněte se hodně frekventovaným místům, např. nejbližšímu okolí Karlova mostu. Právě sem totiž těsně před půlnocí spěchají davy oslavujících z nejbližších klubů, restaurací, hospod a diskoték, samozřejmě už náležitě “pod vlivem“, aby odtud sledovali a fotili ohňostroj. Karlův most tak každoročně doslova praská ve švech, a jestli se vám sem podaří dostat, připravte se na neprodyšnou tlačenici, petardy, rozbušky a slzný plyn házený do davu a nepříjemné chování nezřízeně opilých turistů. Může se vám také stát, že odejdete nejen nepříjemně rozladění, pomačkaní a polití pivem nebo bůhví čím, ale také bez peněženky nebo bez mobilu.

Jste-li ovšem obvykle natolik uneseni Silvestrovskou atmosférou a něco podobného považujete za běžné adrenalinové kousky patřící k novoročnímu veselí, nic proti vašemu gustu.

Ohňostroj z nábřeží

Nejvíc lidí se každoročně schází na nábřeží, odkud je podívaná na tradiční ohňostroj ještě umocněna odrazy světel ve Vltavě. Chystáte-li se sem letos poprvé, přijměte dobře míněnou radu. Ti z vás, kdo jsou pravidelnými účastníky, už o tom asi víte své.

Snažte se vyrazit z domova co nejdřív, ne těsně před šestou, chcete-li se vyhnout těm největším davům a neskutečně přeplněným tramvajím. Sejděte se třeba někde v kavárně poblíž nábřeží už v pět hodin nebo i dřív, ušetříte si nepříjemné strkanice.

Jak se fotí ohňostroj?

Správně a dokonale nafotit ohňostroj bývá každoroční výzvou (nejen) pro amatérské fotografy. Možná vás napadne, jakápak výzva s dnešním “superfunkčním digitálem?“ Ten toho opravdu zvládne spoustu za vás a nemusíte mít ani žádné velké schopnosti a talent, ale když je právě ten talent, nadšení a trocha schopností, nemusíte mít ten nejdražší a nejnovější foťák, abyste byli pyšní na to, co a jak vyfotíte. Především se ujistěte, že svůj fotoaparát dokonale ovládáte. Ohňostroj trvá většinou kolem 15 minut, nebude tedy příliš mnoho času ale ani světla na hledání a zkoumání, kde a jak se to vlastně zapíná, zaostřuje a podobně.

Vyberte si včas místo, odkud budete mít dobrý výhled, kde vám v něm nebudou bránit větve stromů, pouliční lampy nebo spousta lidí, obvykle mnohem vyšších než vy. Velmi vhodné bude použít stativ, pokud máte tuhle možnost, dávejte pozor, aby stál pevně, rovně a aby nestál tam, kde ho může někdo snadno porazit. Pokud máte zrcadlovku, budete určitě ve výhodě – typ zaostření na nekonečno, středně zaclonit, co nejnižší citlivost a dlouhý, pokud možno flexibilní čas. Bez zrcadlovky stačí alespoň možnost zaostření na nekonečno, autofocus není nutný. Výhodná je nastavitelná funkce přímo pro focení ohňostroje, kterou nabízejí některé typy digitálů, ale je dobré si ji předem vyzkoušet.

Jak už řečeno, citlivost nastavte pokud možno co nejnižší, stačí 100 – 50 ISO, záleží také na rychlosti závěrky – režim “B“. Někdy se doporučuje čas asi od tří až pěti sekund, je také možnost použití kabelové spouště, závěrku tak máte otevřenou a čekáte jen na vhodný okamžik.

Na objektivu zvolte co nejkratší zoom, abyste zachytili co největší prostor a fotografujte pokud možno v nejvyšším rozlišení. Snažte se nafotit co nejvíc obrázků, ať máte větší šanci získat dostatek těch povedených. Nepoužívejte blesk. Pokud fotografie nakonec přece jen nevyjdou podle vašich představ, nezoufejte. Digitální fotografie nabízí možnost dodatečných úprav přes počítač, a tak se dají různé nedostatky, včetně sytosti barev a celkové ostrosti snadno vylepšit.

Ohňostroje v Anglii

V Anglii se příchod nového roku sice také slaví ohňostrojem, ale tyhle noční radovánky si tu mnohem víc užívají už 5. listopadu, při příležitosti pokusu o vyhození do povětří budovu anglického parlamentu v roce 1605. Guy Fawkes, muž, který se tímto zločinem proslavil, je tak každoročně v tento den znovu a znovu symbolicky upalován (přestože skutečný způsob jeho popravy byl ještě strašnější) a po celé zemi burácejí ohňostroje a rachejtle, jako připomínka této plánované katastrofy, kterou se podařilo včas odvrátit.

Zábavní pyrotechnika

A na závěr pár malých rad, jak přežít Silvestra a Nový rok ve zdraví a bez úrazu. Špejle na raketách nezkracujte ani je neodstraňujte, špejli nezapichujte, slouží jako stabilizátor, aby raketa letěla vzhůru. Neodpalujte rachejtle z balkónu, vyberte si raději dostatečně velký a odlehlý prostor. Dodržujte postup zacházení předepsaný na výrobcích a udržujte odstup alespoň pěti metrů od zapálené rachejtle.

A pokud vám jde o opravdu krásné světelné efekty, připravujete větší akci a chcete profesionálně zapůsobit, zapomeňte na rakety a kupte třeba směs kompaktních baterií nebo kulových pum. Zapůsobit můžete také tzv. římskými svícemi a fontánami (gejzíry). V každém případě se poraďte s odborníkem a nekupujte neznámé produkty na vlastní pěst. V bytě nepoužívejte klasické “stromečkové“ prskavky! Odstrašující případy shořelých stromků a vyhořelých bytů jsou bohužel skutečné a hovoří za vše.

PF 2010

Přeji všem čtenářům a cestovatelům co nejvíc nových zážitků a dobrodružství v celém příštím roce a častá setkání na stránkách Cestovatele.