V našem bazaru se objevuje dost inzerátů na nákup a prodej antimalarik. Stanovisko naší redakce je takové, že nebudeme tyto inzeráty nijak řešit, ale upozorňujeme, že se jedná o přípravky na lékařský předpis, s poměrně velkým vlivem na tělo. Doporučujeme vhodnost daných antimalarik vždy konzultovat s lékařem.
Obecné informace o malárii
Malárie je závažné a někdy až fatální onemocnění způsobené parazity. Rozlišují se 4 druhy malárie, které mohou postihnout člověka: Plasmodium falciparum, Plasmodium vivax, Plasmodium ovale, Plasmodium malariae.
Kde se malárie vyskytuje?
Malárie se vyskytuje ve více než 100 zemích světa. Více než 40% obyvatel celého světa je vystaveno riziku malárie. Velké oblasti střední a Jižní Ameriky, Afriky a Jižní Asie a Středního východu, Oceánie jsou považovány za oblasti s rizikem malárie.
Informace do tohoto článku byly převzaty s laskavým svolením RNDr. Marka Petráše, na jehož serveru vakciny.net najdete další informace o očkování a cestovní medicíně
Jak běžně se malárie vyskytuje?
Podle odhadů SZO se ročně vyskytuje 300-500 miliónů případů malárie a více než 1 milión obyvatel každý rok umírá na malárii. Jen asi 1200 případů malárie je každoročně zaznamenáván ve Spojených státech. Nejvíce případů ve Spojených případů a Evropě bývá importováno přistěhovalci nebo cestovateli z malarických oblastí, většinou ze subsaharní Afriky a Indického subkontinentu.
Jak se člověk malárií nakazí?
Člověk se malárií nakazí po pokousání moskytů nebo komárů infikovaných tímto parazitem. Pokud komár pokousá (poštípá) infikovanou osobu, sáním krve přijme mikroskopické částice parazita malárie od infikované osoby, a tím se komár infikuje a stává se potenciálním přenašečem. Parazit malárie se v těle komára musí nejprve rozmnožit (obvykle k tomu potřebuje 1 týden), než se stává rizikem pro další neinfikovanou osobu. Jestliže takto infikovaný komár po zhruba jednom týdnu poštípe další osobu, parazit se z komára přenese krví do nového hostitele (člověka). Parazit pak putuje do lidských jater, kde napadá jaterní buňky, roste a množí se. Během tohoto období infikovaná osoba nepociťuje žádné klinické příznaky. Následně parazit opouští jaterní buňky a napadá červené krvinky. K tomu dochází v průběhu 8 dní až několika měsíců. Jakmile se parazit nachází v červených krvinkách, opět roste a množí se. Zvětšené červené krvinky prasknou, uvolní se parazit, který může snadno napadat další červené krvinky, Přitom se do krve uvolňuje parazitární toxin, který způsobuje klinické projevy malarického onemocnění. Pokud komár poštípe již infikovanou osobu, dostává se parazit do komára a infikuje ho. Takový komár opět po týdnu může znovu infikovat další zdravou osobu.
Jaké jsou příznaky a symptomy malárie?
Mezi symptomy malárie patří horečka a chřipce podobné projevy, včetně zimnice, bolesti hlavy, bolesti svalů a únavy. Dále se mohou objevit nausea, zvracení a průjmy. Malárie může zapříčinit chudokrevnost a žloutenku (žluté zabarvení kůže a očí) díky ztrátě červených krvinek. není-li okamžitě zahájena léčba malárie s typem P.falciparum, může dojít k vážnému selhání ledvin, k záchvatu, k neurologickému postižení, bezvědomí až k úmrtí.
Kdy nejdřív člověk pocítí, že byl pokousán infikovaným komárem (nebo moskytem)?
U většiny lidí se první symptomy objeví po 10 dnech až 4 týdnech po nákaze, i když jsou známy případy, kdy pacient první příznaky pozoroval již 8. den a nebo po 1 roce. Dva druhy malárie: P.vivax a P.ovale, mohou recidivovat: takový parazit se může ukrýt do jaterních buněk po dobu několika měsíců (až 4 let) po pokousání infikovaným komárem, aniž by došlo k jeho aktivní fázi.
Jak je malárie diagnostikována?
Malárie se diagnostikuje v krvi infikované osoby, pod mikroskopem, s předchozím barvením parazita (pro snadnější odlišení).
Ten, kdo cestoval do rizikových oblastí s malárií, a objeví-li se u něj horečka do 1 roku, by měl vyhledat lékařskou pomoc a vždy upozornit na to, že navštívil takovou oblast.
Jak se malárie léčí?
Malárii lze léčit přípravky na předpis. Volba léku a způsobu léčby je závislá na druhu malárie a oblasti, kde se pacient mohl nakazit, dále na věku pacienta a na závažnosti onemocnění.
Jak se lze bránit před nákazou malárie?
Pro správné zvážení prospěchu a rizika je třeba následující:
a) Zjistit příslušné údaje o zemi, ve které cestovatel plánuje pobyt: Je v cílové zemi původce malárie? Pokud je, působí zde celoročně nebo jen sezónně? A vyskytuje se v celé zemi nebo jen ve vybraných lokalitách? Původce malárie je parazitární? Rezistentní?
b) Od cestovatele je třeba zjistit:
Plánovou dobu pobytu, a v jakém období cestovatel chce do oblasti odjet?
Cestovní styl:
– pobyt ve městech, rekreačních turistických centrech, na venkově?
– ubytování v hotelu nebo lacinější ubytování?
– pobyt na jednom místě nebo turistické cestování po celé zemi?
Zvláštní aktivity (např. pracovní pobyt, odpočinek)?
Je cestovatel zdravý nebo trpí chronickým onemocněním? Užívá pravidelně léky? Trpí např. alergií?
Zvláštní skupinou jsou děti, těhotné ženy, starší lidé a osoby s postižením imunitního systému.
Antimalarická profylaxe spočívá na dvou principech:
1) Expoziční profylaxe
Ochrana před přenašeči – komáry je téměř bez rizika. I dnes má tento způsob velký význam. Jedná se o jednu z typických ochran před malárií. Navíc vede k ochraně nejen před malárií, ale také před dalšími infekcemi přenášenými tímto hmyzem.
2) Chemoprofylaxe
Zda-li je chemoprofylaxe podáváním léčiv pro cestovatele důležitá, musí zvážit lékař na základě její prospěšnosti a rizika s ohledem na okolnosti místa pobytu cestovatele. A jaké léčivo se užívá pro danou profylaxi, souvisí mimo jiné i s místní rezistencí původce malárie. Toto platí i pro případné naléhavé užívání léčiv v místě pobytu při výskytu malárie (tzv. „stand-by“).
Od dubna pro Vás rozšíříme informace v rubrice „Očkování do jednotlivých států“ o další údaje týkající se konkrétní profylaxe pro danou zemi či jen její oblast. Tyto údaje pramení z informací WHO (SZO) a CRM.
Cestovatel musí být poučen před cestou, že antimalarická profylaxe neposkytuje absolutní jistotu ochrany před touto nákazou. I když jen snižují riziko nákazy, bývá riziko málárie po této profylaxi minimální. Pokud se navíc malárie rozpozná na počátku, je téměř vždy vyléčitelná. Dojde-li u cestovatele v tropech ke vzniku horečnatého stavu, existuje vždy určitá možnost nákazy malárie, a proto se doporučuje za všech okolností vyhledat lékaře. Stejné pravidlo platí i po návratu domů a to zejména během prvních tří měsíců. Pozdější manifestace malárie se objeví zřídka kdy. Recidiva terciární malárie se může náhodně objevit: její léčba je téměř nemožná, ale není smrtelná.
Kdy se poradit s lékařem – podle WHO
a) Objasnění problematiky malárie – obecně
b) Informace o příznacích (speciálně o M.tropica) malárie, o nutnosti její profylaxe, o potřebnosti případného zahájení profylaxe v místě pobytu, o způsobu užívání léčiv apod.
c) Vysvětlení jak provést profylaxi léčivy u alergických osob, těhotných žen a dětí mladší 5 let (těhotným ženám a dětem mladším 5 let se nedoporučuje navštěvovat oblasti s malárií)
d) Dotazy týkající se plánované aktivity během cesty, např. potápění, horolezectví
e) Informace o přípravcích k ochraně před napadením komárů nebo jiného bodavého hmyzu
f) Informace o zásadách profylaxe léčivy:
Upozornění o
– regulérní profylaxi před cestou do oblastí s malárií nebo naléhavém užívání léčiv/profylaktik v místě s malárií;
– profylaxe se provádí do 4 týdnů po odjezdu z malarických oblastí;
– možnosti nákazy malárií i přes provedenou profylaxi léčivy;
– vysvětlení možných nežádoucích účinků;
g) Písemné informace o malárii
h) Příznaky malárie (nebo jakékoli podezření) po návratu z cesty, kde se malárie vyskytuje.
