Vagharšapat

    0
    141
    Arménie, Vagharšapat, chrám Sv. Ripsime

    Po příjezdu do Jerevanu se ubytováváme v pěkném hotelu Silachi,
    ležícím nedaleko centra a ihned po vybalení zavazadel, se vydáváme na
    první procházku městem a také, opatřit si něco malého k jídlu.
    Kráčíme po bulváru Tigran Mets a přestože je již pozdní večer, míjíme
    cestou několik otevřených obchodů. V jednom z nich si kupujeme
    pečené maso, pečivo, ovoce a také něco k pití. Se zásobami se pak
    vracíme do hotelu a pouštíme se do jídla. Poté se ukládáme ke spánku a
    po namáhavém dni, během kterého jsme absolvovali přejezd z Tbilisi do
    Jerevanu a prohlídku několika pamětihodností, rychle usínáme.

    Chrám Svaté Ripsime


    První den našeho pobytu v Arménii, se vydáváme na prohlídku
    významných církevních objektů, soustředěných ve městě Vagharšapat,
    ležícím nedaleko Jerevanu. Poté co opustíme centrum arménské metropole,
    ve které žije zhruba jeden milion a třistatisíc obyvatel, najedeme na
    dálnici M5, která nás kolem mezinárodního letiště, zakrátko přivádí
    do Vagharšapatu. Autobus posléze zastaví před areálem chrámu Svaté
    Ripsime, ležícím nedaleko centra a my vysokou bránou v ochranné zdi
    vcházíme dovnitř. Nyní přes svěží zelenou zahradu přicházíme na
    kamennou terasu, v jejímž středu stojí kostel postavený
    z růžového kamene. Stojíme na terase a během výkladu průvodkyně
    sledujeme dokonalé proporce chrámu s křížovým půdorysem a
    kuželovitou kopulí, který je ozářen dopoledním sluncem. Svatostánek byl
    dokončen v roce šestsetosmnáct a patří k nejstarším
    v zemi. Poté co nás průvodkyně zahrne informacemi o světici,
    jíž je kostel zasvěcen a o historii křesťanství v Arménii,
    vstupujeme do chrámu. Po prohlídce jeho rozsáhlého interiéru, scházíme po
    úzkém kamenném schodišti do podzemí, ve kterém je umístěna hrobka Svaté
    Ripsime. Nyní se nacházíme v kamenné síni, v jejímž středu
    stojí mramorový katafalk s náhrobní deskou, na níž je vyobrazení
    mladé světice. Poté nám chvíli trvá, nežli se v malé místnosti
    všichni vystřídáme a vystoupáme z podzemní hrobky. Po prohlídce
    kostela se ještě přemísťujeme do prodejny suvenýrů, umístěné pod
    terasou. Po koupi malého suvenýru, pak odcházíme od svatostánku
    zasvěceného raně křesťanské světici, která ve Vagharšapatu působila a
    kde také na konci třetího století, zemřela mučednickou smrtí.

    Vagharšapat


    Od významného objektu arménské středověké architektury, se
    přemísťujeme do centra města Vagharšapat. Zaparkujeme na parkovišti a
    vydáváme se na prohlídku komplexu Arménské apoštolské církve, která
    patří mezi nejstarší křesťanské komunity. Arménie, pak byla dokonce
    první zemí na světě, která přijala křesťanství jako oficiální
    náboženství, k čemuž došlo již v roce třistajedna. Nyní
    stojíme před areálem a monumentální bránou, na níž je umístěna deska,
    připomínající návštěvu papeže Jana Pavla II. vstupujeme dovnitř. Celý
    areál tvoří veliký park, v němž, obklopeny zelení, stojí
    jednotlivé objekty. Nejprve míjíme kněžský seminář, z jehož
    otevřených oken zaznívá sborový zpěv. Poté procházíme kolem budovy
    církevní vzdělávací instituce a míříme k mateřskému chrámu
    arménské církve, který stojí uprostřed areálu a je obestavěn lešením,
    neboť právě probíhá jeho oprava. Ještě projdeme kolem Pomníku obětem
    genocidy a několika náhrobních kamenů chačkarů a ocitáme se před
    Ečmiadzinskou katedrálou, jak se chrám jmenuje. Ta byla postavena koncem
    pátého století a později byla přestavěna. Interiér svatostánku je
    vyzdoben četnými freskami, reliéfy a obrazy, osvětlenými světlem
    pronikajícím z vysoké kopule. My však nejvíce obdivujeme bohatě
    zdobený oltář a přitom pozorujeme věřící, kteří vkleče líbají
    relikvie, které jsou před ním vystaveny. Po prohlídce vycházíme ozdobnými
    dveřmi z katedrály a monumentální bránou krále Trdata, stojící
    nedaleko kostela, procházíme k rezidenci katholika, jak se nazývá
    nejvyšší představitel arménské církve. Od tohoto rozsáhlého objektu,
    poté procházíme kolem kláštera k budově pokladnice, ve které jsou
    uloženy významné relikvie, včetně Svatého kopí nebo kusu dřeva
    z Noemovy archy. Nyní ještě usedáme na jednu z laviček
    umístěných v parku a obklopeni vysokými stromy pozorujeme katedrálu,
    lidi trousící se parkem a veverky pobíhající po trávě. Během odpočinku
    se naplnil čas vyčleněný na prohlídku a tak se vracíme ke vstupní bráně
    a opouštíme „arménský Vatikán“, jak se tomuto církevnímu komplexu
    přezdívá.

    Zvartnoc


    Za krásného slunečného počasí se přemísťujeme
    k archeologickému nalezišti, ležícímu na východním okraji města
    Vagharšapat. Naším cílem jsou ruiny katedrály Zvartnoc, která byla
    postavena v sedmém století. Chrám poté v desátém století zanikl
    a objeven byl až při vykopávkách na začátku dvacátého století. Nyní
    kráčíme po asfaltové přístupové cestě a blížíme se
    k pozůstatkům katedrály, nad něž se tyčí řada sloupů spojených
    ozdobnými oblouky. Pochvíli již stojíme uprostřed zbytků kruhové stavby a
    jsme obklopeni sloupovím a také částečně zachovalými zdmi. Kromě nás,
    se v rozvalinách chrámu nachází ještě další skupina turistů a
    všichni společně, teď sledujeme členy vokální skupiny, jak se
    připravují na vystoupení. Pochvíli již posloucháme melodické tóny
    písní, v podání pěveckého tria. V prostoru katedrály je
    výtečná akustika, která ještě zvýrazňuje prožitek
    z neplánovaného koncertu. Po kulturním zážitku si ještě kupujeme
    disk s nahrávkami písní a pokračujeme v prohlídce naleziště. Na
    něm se nachází ještě pozůstatky paláce katholika, vinného sklepa a
    několika dalších objektů. Nyní postupně procházíme mezi zbytky zdí a
    sledujeme přitom siluetu hory Ararat, která se na obzoru rýsuje
    v mlžném oparu, ze kterého vystupuje jen její vrcholek. Třebaže není
    ideální viditelnost, je pohled na biblickou horu úchvatný a my jen litujeme,
    že jí nemůžeme vidět celou. S krásným panoramatem před očima
    dojdeme až na konec areálu a vstupujeme do muzea, které se nachází ve
    správní budově. Kromě mnoha předmětů nalezených během vykopávek, je
    zde také vystaven model původního vzhledu katedrály, podle kterého vidíme,
    jaké měl tento svatostánek úctyhodné rozměry. Prohlídkou naleziště
    Zvartnoc naše návštěva Vagharšapatu, který býval hlavním městem země,
    končí. Nyní opouštíme jeho raně křesťanské památky, zapsané všechny
    na seznamu kulturního dědictví UNESCO a odjíždíme z města, které je
    centrem arménské církve a které je také známé jako Ečmiadzin.