Svatyně Pravdy

Začíná další den našeho pobytu v thajském letovisku Pattaya a my
se vydáváme na prohlídku Svatyně Pravdy, jedné z významných
místních zajímavostí. Svatyně se nachází na mysu Rachvate,
u rybářského přístavu v severní části města. Z hotelu
jdeme na nedalekou ulici Naklua, kde nastupujeme do prostředku hromadné
dopravy, zvaného Song Teow, což je upravený pickup. Usedáme na levici
v zadní části vozu a záhy nato vyjíždíme. Cestou sledujeme ukazatele
umístěné na nárožích, na nichž jsou čísla bočních ulic. Ihned poté,
co projedeme kolem čísla dvanáct, zazvoním na řidiče. Ten zastaví a my
platíme za svezení. Poté se vydáváme po dvanácté ulici směrem
k pobřeží a zanedlouho přicházíme k bráně, vedoucí do areálu
svatyně.

Pohádkový chrám

U brány si kupujeme vstupenky, což jsou kulaté samolepky, které si
nalepíme na oděv a vydáváme se po štěrkové cestě na prohlídku areálu.
Cestou míjíme otevřený přístřešek, v němž si za dohledu
učitelů, hraje skupina školáků, oblečených ve školních uniformách.
Poté procházíme kolem vysokého stromu, ověšeného množstvím papírových
lístků, popsaných jakýmisi vzkazy. Pak se již blížíme
k zastřešenému pavilonu, kde právě začíná folklorní vystoupení.
V hojně zaplněném hledišti si nacházíme volné místo a sledujeme
produkci. Nejprve dvojice mužů se šavlemi, předvádí humornou scénku a
poté tanečnice v pestrých kostýmech, tančí za zvuků melodické
hudby. Po vystoupení si jdeme prohlédnout samotný chrám. Cestou si ve
stánku vyzvedáváme ochranné přilby. Svatyně, která se začala stavět
před více něž dvaceti lety, ještě není úplně hotová a stále
v ní pracují dělníci. Z bezpečnostních důvodů proto musí mít
návštěvníci při prohlídce, na hlavě tuto netradiční pokrývku.
Procházíme vysokým porostem pokrývajícím okolí svatyně, až k jeho
okraji, kde ve stínu stromů postává skupinka slonů, se sedačkami na
hřbetě. Zájemci se zde za poplatek mohou na zádech těchto tlustokožců,
projet po areálu svatyně. Na chvíli se u zvířat zastavujeme a
pozorujeme malého klučinu, jak se bázlivě přibližuje k ohromnému
zvířeti a podává mu banán. S přilbami v ruce pak opouštíme
slony. Záhy se před námi objeví ohromný dřevěný objekt. Budova zaujímá
plochu asi jako dvě třetiny fotbalového hřiště a byla postavena bez
použití jakýchkoli kovových spojovacích prvků. Chrám se před námi
tyčí do výše stopěti metrů, což z něj patrně činí nejvyšší
dřevěnou stavbu na světě. Stojíme před svatyní a jsme ohromeni nejen
její velikostí, ale také jejím okouzlujícím vzhledem. Kaskádovitě
odstupňovaná střecha, je ozdobena sochami božstev a bájných zvířat a
také neuvěřitelným množstvím jemně vyřezávaných orientálních vzorů.
Obcházíme ohromnou stavbu a směřujeme k jejímu vchodu. Také každý
sloupek, překlad a okenní oblouk, které míjíme, jsou bohatě ozdobené
řezbářskou prací. Nasazujeme si přilby a po schodech vstupujeme do
svatyně. Po masivních dřevěných deskách, jimiž je pokryta podlaha, poté
přicházíme do jejího středu. Zde se nachází modlitební místo, které je
bohatě vyzdobeno úchvatnými, až dech beroucími dřevořezbami a před
kterým leží květiny a také řady barevných polštářů. Interiér
svatyně je jen spoře osvětlen světlem, pronikajícím dovnitř několika
okny. Přítmí uvnitř chrámu jen podtrhuje tajemnou atmosféru, která zde
panuje. Vnitřek svatyně zdobí četné reliéfy a religiózní sochy.
Postupně si prohlížíme jednotlivé části chrámu, v jehož západní
části, jak dosvědčuje zde instalované lešení, ještě probíhají
nějaké práce. Poté, co si prohlédneme celý rozsáhlý svatostánek,
zamíříme k východu a opouštíme dřevěnou budovu s doslova
pohádkovým vzhledem, postavenou v historizujícím stylu. Snahou jejích
tvůrců bylo podnítit návštěvníky k zamyšlení o starověkých
znalostech a o východní filozofii.

Pláž Naklua

Po nevšedním zážitku z návštěvy Svatyně Pravdy, se vracíme do
hotelu. Pochvíli se pak s taškami s nezbytným vybavením
v ruce, vydáváme na pláž, abychom zde strávili zbytek dnešního dne.
Nejprve projdeme až na konec dvacátédruhé ulice, na které stojí náš
hotel a poté sestoupíme po dlouhém kamenném schodišti k moři. Nyní
se nacházíme na několik set metrů dlouhém úseku pobřeží, ležícím
mezi plážemi Pattaya Beach na jihu a Naklua Beach na severu. Po celé délce
této části pobřeží se nachází skalní útesy, které sice vytváří
četná romantická zákoutí, ale také téměř znemožňují koupání. Proto
je zde jen velmi málo turistů. My se nyní vydáváme na pláž Naklua.
Pochvíli již staneme na hrubém, okrově zbarveném písku, jímž je pláž
pokryta a přejdeme na její okraj. Míjíme přitom velkou restauraci, před
kterou stojí jen tak na písku, řady stolů se židlemi. Ve stínu stromů,
rostoucích na okraji pláže, si poté rozložíme rohože. Po koupeli
v teplém a překvapivě čistém moři, se vydáváme na procházku.
Podél pláže stojí velké hotelové rezorty, jejichž zahrady zasahují až
na pobřeží. Hosté z těchto hotelů se většinou rekreují
u bazénů na zahradách, takže na samotné pláži není mnoho lidí.
Cestou míjíme několik masérek, nabízejících tradiční thajskou masáž.
S obdivem sledujeme subtilní ženy, jak masírují těla turistů
ležících na rohožích, rozprostřených na písku ve stínu stromů. Pláž
Naklua je jen asi patnáctset metrů dlouhá a tak záhy přicházíme na její
konec a vracíme se. Poté uleháme na rohože a pozorujeme okolí. Na pláži
Naklua nejsou řady slunečníků, jak to bývá zvykem jinde. Podél pláže
však roste řada palem a dalších stromů, které poskytují stín. Místa na
koupání jsou ohraničena barevnými pontony, tvořícími jakýsi plovoucí
pás, sahající daleko do moře. Mezi zónami pro koupání jsou ponechány
volné koridory, jimiž vyplouvají na moře vodní skútry, které si zde lze
zapůjčit. Několik rybářů s dlouhými pruty, stojí na břehu a
pokouší své štěstí. Po pláži neustále prochází prodavači nápojů,
malého občerstvení, sportovních potřeb a hraček pro děti.

Občerstvení na pláži

Po nějaké době si také všímáme domorodé ženy, která nese na ramenou
bambusovou tyč, na jejíchž koncích visí dvě kovové nádoby. S tímto
nákladem pak obchází rekreující se turisty a nabízí jim občerstvení
připravené na grilu. Jedna z nádob totiž obsahuje rošt a žhnoucí
dřevěné uhlí a ve druhé pak žena přenáší čerstvé ryby, krevety a
také nakrájený chléb. Když ucítíme vůni grilovaného pokrmu, necháváme
se zlákat a přivoláváme ženu k nám. Ta zanedlouho přichází,
snímá náklad z ramen a usedá do písku. Objednáváme si rybu a
sledujeme, jak jí žena obratně připravuje. Po několika minutách nám pak
podává papírový tácek s hotovou rybou a k tomu chléb, mističku
s pikantní ochucovací omáčkou a také ubrousky. Za tuto pochoutku pak
žena žádá sto bathů. S voňavým jídlem pak usedáme na rohože a
žena odchází k dalšímu zákazníkovi. Po zbytek odpoledne si
užíváme sluníčka, moře a klidu, který na pláži Naklua panuje.
V podvečer turisté postupně opouštějí pláž, která se začíná
vylidňovat. My však setrváváme, neboť si chceme počkat na západ slunce.
Sedíme na teplém písku a pozorujeme jak sluneční paprsky pozvolna slábnou
a jak se žhavé slunce pomalu mění v rudý kotouč. Ten se pak
nezadržitelně sklání k potemnělé siluetě ostrova Ko Larn, která na
horizontu vystupuje ze stříbřitých vod zálivu. Touto romantickou
podívanou, posléze končí další den našeho pobytu v letovisku
Pattaya.