Jerevan

Náš pobyt v Arménii pokračuje prohlídkou některých
pamětihodností, nacházejících se v hlavním městě Jerevanu. Nejprve
míříme ulicemi metropole k rozlehlému parku Dog, ležícímu na pahorku
východně od centra. Jak se blížíme k parku, již zdálky vidíme přes
okna autobusu kamenný jehlan, který je součástí Památníku arménské
genocidy, jenž se na temeni sto metrů vysoké vyvýšeniny nachází.

Památník

Zastavujeme před památníkem a vydáváme se na prohlídku. Nejprve
procházíme Alejí paměti a míjíme řady jedlí, které zde zasadili
významní návštěvníci památníku. Stromky jsou různě vysoké, od zcela
malých, zasazených teprve nedávno, až po vzrostlé, které zde rostou již
řadu let. U každého ze stromů je umístěna tabulka, na níž je vyryto
jméno osobnosti, která strom zasadila. Vedle známých jmen světových
politiků, čteme na jedné z tabulek také jméno českého prezidenta
Miloše Zemana a v jiné části aleje, pak jména dalších dvou českých
politiků. Poté již po kamenné dlažbě přicházíme k samotnému
památníku, jenž tvoří čtyřicetčtyři metry vysoký kamenný sloup ve
tvaru jehly a dvanáct šikmo uložených kamenných bloků, uspořádaných do
kruhu. Mezerou mezi bloky procházíme do vnitřního prostoru památníku,
v jehož středu hoří věčný oheň. Mlčky stojíme ve stínu, který
asi šest metrů vysoké bloky vytváří a přitom sledujeme muže, jak
u věčného ohně pokládá květy. Od prostého, ale působivého
pomníku odcházíme na přilehlou terasu, ze které je pěkný výhled na
Jerevan a také na horu Ararat, která městu tvoří velkolepou kulisu.
Bohužel, stejně jako včera, je však tato biblická hora zahalena mlžným
oparem. Návštěva památníku pokračuje prohlídkou muzea, do kterého
sestupujeme po dlouhém schodišti. Muzejní expozice jsou umístěny
v několika sálech a jejich součástí je i stěna z kamenných
desek, na které jsou vyryty názvy arménských měst a obcí, ve kterých
během genocidy došlo ke krveprolití. Když po zhruba hodinové prohlídce,
během níž jsme zhlédli množství tematických fotografií, novinových
článků a osobních věcí obětí vycházíme z muzea, tak jsme
z toho, co jsme zde viděli, značně otřeseni.

Brandy

V poněkud pochmurné náladě nasedáme do autobusu a odjíždíme
z parku Dog. Nežli se však stačíme pořádně usadit, už zastavujeme
před závodem na výrobu proslulého brandy, jehož součástí je
i muzeum Ararat brandy, do kterého máme namířeno. Po krátkém
čekání ve vstupní hale se nás ujímá mladá nakrátko ostříhaná
průvodkyně, která nás po přivítání odvádí do sklepů. Zde,
u dlouhých řad sudů naskládaných ve třech vrstvách na sobě, nás
poté seznamuje s výrobním postupem věhlasného nápoje. V další
části sklepa jsou uloženy sudy, na nichž jsou upevněny mosazné jmenovky.
Průvodkyně nám vysvětluje, že v sudech je uloženo brandy věnované
osobám, jejichž jména jsou uvedena na tabulkách. Na sudech, pak čteme
jména známých osobností, mezi nimiž nechybí ani jméno a podpis Miloše
Zemana. Exkurze pokračuje v sále, na jehož stěnách jsou vystaveny
fotografie, na nichž jsou zvěčněni nejvýznamnější hosté, kteří závod
navštívili. V další části expozice můžeme sledovat ocenění,
která zde vyráběné brandy, získalo na mnohých soutěžích. Na závěr
nám průvodkyně předvádí kolekci lahví s archivním brandy a poté
nás zve na malou ochutnávku, která je připravena v reprezentačním
salonku. Pochvíli již usedáme ke stolům, na nichž je pro každého
z nás, nachystána sklenka s tříletým a sedmiletým brandy, pár
kousků čokolády a sklenice vody. Po ochutnávce se ještě zastavujeme
v podnikové prodejně, kde návštěva muzea brandy končí.

Centrum Jerevanu

Prohlídka centra Jerevanu začíná na Náměstí Republiky, které bylo
včetně svého okolí, přestavěno na základě urbanistického plánu,
vypracovaného ve dvacátých letech minulého století. Stojíme na jižním
okraji oválného náměstí, které je obklopeno impozantními budovami,
postavenými z růžového kamene. Nejblíže k nám stojí sídlo
vlády, od kterého se kolem hlavní pošty vydáváme na procházku. Přejdeme
přes park Shahumyan, který tvoří část západní strany náměstí a kolem
paláce banky Armenia, procházíme na ulici Amirvan. Široký bulvár lemují
stromy a vícepatrové budovy, v jejichž přízemí se většinou
nachází butiky a restaurace. Poté se vracíme na náměstí a kolem fontány
Singing přicházíme k monumentální budově historického muzea. Nyní
opouštíme náměstí a po ulici Abovyan, se kolem pěkných městských domů,
dostáváme k Severnímu bulváru. Ten je pěší zónou a tvoří jej
moderní vícepatrové domy, postavené rovněž z růžového kamene.
Kráčíme teď ulicí plnou lidí, míjíme luxusní obchody a módní butiky a
co chvíli narazíme na pouliční umělce, kteří baví kolemjdoucí. Ulice
ústí na Náměstí svobody, jemuž dominuje budova Arménské národní opery,
ke které teď kolem půjčovny čtyřkolek a motokár směřujeme. Cestou přes
náměstí nás česky osloví mladý muž a říká, že když uslyšel
češtinu tak toho využívá, aby si pohovořil mateřštinou, neboť sám je
Čech a spolu s manželkou, že tady pracují. Podotýká ještě, že se
jim zde líbí a že je Jerevan velice bezpečné město. Po krátké konverzaci
s krajanem, pokračujeme v procházce. Kolem opery poté projdeme do
parku Komitas a ve stínu statných platanů se dostáváme k soše
Alexandra Tamanjana. Tento architekt kromě jiného, vypracoval také plán na
přestavbu centra Jerevanu a soudě podle toho co můžeme během naší
procházky vidět, to byl plán zdařilý. Za strohou kamennou sochou následuje
park pojmenovaný po slavném architektovi, v němž jsou instalovány
moderní kovové skulptury.

Kaskády

Procházíme parkem a blížíme se k další pozoruhodnosti, a sice ke
Kaskádám. Před očima nyní máme svah, na němž se nachází ohromné,
zhruba třista metrů dlouhé schodiště z vápence, které září
v odpoledním slunci. Schody jsou rozčleněny na několik zatravněných
teras, ozdobených nápaditými fontánami a skulpturami. Posléze přicházíme
na konec parku a kolem mobilního jeviště, na němž zkouší velký orchestr,
projdeme ke spodnímu okraji Kaskád. Nyní máme na výběr, pustit se na
vrchol po svých, nebo se svézt na pohyblivých schodech. My volíme druhou
variantu a vcházíme do haly, která prochází podél celého komplexu. Zde
nastupujeme na eskalátor a míříme vzhůru. Cestou můžeme sledovat
umělecká díla vystavená podél eskalátoru, neboť tento prostor, je celý
využit jako výstavní síň Muzea moderního umění. Nežli se nadějeme,
eskalátor končí a my musíme přestoupit na další. Takto se to opakuje, až
nás nakonec sedmé pohyblivé schodiště dopraví na vrchol Kaskád. Teď
vycházíme na horní terasu a před námi se objeví dech beroucí scéna. Za
městem, se všemi ulicemi a náměstími, které máme pod sebou jako na dlani
se tyčí, co jiného, nežli Ararat. Usedáme nyní na kamennou lavici,
pozorujeme to krásné panorama a posloucháme hudbu, doléhající k nám
z pódia. K úplné spokojenosti nám chybí již jen to, aby se
rozplynul opar, který biblickou horu z velké části zahaluje.

Narozeniny

Navečer se vydáváme na procházku po Jerevanu. Pochvíli dojdeme do parku
Luna a míříme k bulváru Tigran Mets. Tato, jindy rušná ulice plná
aut, je nyní uzavřena policejními zábranami a je přístupná jen pro
pěší. Toto opatření je nutné kvůli slavnosti, konané na počest
„narozenin“ Jerevanu, které dnes slaví jeho obyvatelé. Spolu
s početným davem přicházíme na Náměstí Republiky, které je plné
lidí. Náměstí je sice uzavřeno pro veškerou dopravu, ale policisté
pouští na jeho severozápadní okraj konvoj historických vozidel, který tudy
pomalu projíždí a budí zaslouženou pozornost. Jsou to vesměs vozidla
z bývalého SSSR, kterým vévodí elegantní nablýskané Volhy, zvané
carevna. Největší atrakcí oslav, je však jedenáct horkovzdušných
balónů, umístěných uprostřed náměstí. Zastavujeme se u jednoho
z nich a sledujeme jeho posádku, jak začíná balón plnit horkým
vzduchem. Muž v gondole opakovaně zapíná hořák a balón se postupně
nafukuje. Stejně tak postupují posádky ostatních balónů a zešeřelé
náměstí je při tom ozařováno plameny z hořáků. Po nějaké době
jsou všechny balóny nafouknuty a střed náměstí je zaplněn ohromnými
pestrobarevnými koulemi, které se rozvážně kolíbají ze strany na stranu.
Do toho hraje z rohu náměstí hudba a všechen ten mumraj sledují
tisíce lidí, kteří zaplnili celý střed města. My ještě chvíli
pozorujeme dění na náměstí a poté odcházíme z oslavy, která bude
jistě trvat dlouho do noci.