Exotická Pattaya

    0
    121
    Thajsko, vesnice Ban Ko Larn, na ostrově Ko Larn

    Během pobytu v thajském letovisku Pattaya, nemůžeme vynechat
    návštěvu některého z nedalekých ostrovů. Rozhodujeme se pro ostrov Ko
    Larn, na který z Pattaye jezdí několik lodí denně. Veřejnou dopravou
    se po Beach Road dostáváme k Walking Street. Procházíme touto
    vyhlášenou ulicí, jenž je nyní o poznání klidnější nežli při
    předchozí podvečerní procházce a poté se již ocitáme v přístavu.
    U pokladny si kupujeme jízdenky a po Bali Hai Pier směřujeme
    k naší lodi. Přicházíme v pravý čas, neboť jen co se usadíme
    na horní palubě, loď vyplouvá. Plavidlo nejprve pomalu vymanévruje od mola,
    nato mine veliký nápis PATTAYA, instalovaný na svažitém pobřeží a poté
    již plnou rychlostí směřuje k ostrovu Ko Larn, jehož silueta se
    rýsuje na obzoru.

    Korálový ostrov


    Po zhruba čtyřiceti minutách plavby, připlouvá loď do přístavu a
    přiráží k molu Na Ban Pier. Chvíli trvá, nežli spolu se zhruba
    dvěma stovkami pasažérů, vystoupíme na molo. Pak míříme na břeh a
    ocitáme se ve vesnici Ban Ko Larn, ve které se lze také ubytovat. Poté nás
    úzké uličky přivádí na písčité prostranství, kde stojí buddhistická
    svatyně a odkud vyjíždí Song Teow na jednotlivé pláže, kterých je na
    ostrově celkem šest. Mezi několika pickupy najdeme ten, který jede na pláž
    Tawaen. Usedáme na lavici v zadní části vozu a čekáme na řidiče,
    který stojí opodál v hloučku se svými kolegy. Pochvíli se muži rozejdou
    ke svým vozidlům a my vyrážíme na cestu. Korálový ostrov Ko Larn, má
    plochu kolem pět a půl kilometrů čtverečních a žije na něm asi
    třitisíce obyvatel. Než se nadějeme, přejedeme vyvýšený střed ostrova a
    klesáme k pobřeží. Zakrátko pak vozidlo zastavuje u okraje
    pláže. Platíme jízdné a uličkou mezi řadami stánků přicházíme na
    pláž. Když se před námi objeví moře, jsme doslova ohromeni jeho až
    neskutečně smaragdovou barvou. Stojíme na okraji pláže a pozorujeme
    křišťálově čisté zpěněné vlny, jak doráží na břeh a rozlévají se
    na bělostném písku. Celý tento obraz je jako vystřižený
    z reklamního prospektu, nějaké cestovní kanceláře. Podél celé
    pláže, dlouhé necelý jeden kilometr, se táhne zalesněný pahorek,
    postupně stoupající až k nejvyššímu místu na ostrově,
    dosahujícímu výšky stoosmdesáti metrů. Potom co se rozkoukáme, si
    v řadě slunečníků s lehátky, stojících podél celé pláže,
    vyhledáme volné místo. Pochvíli přichází zřízenec, vybírající
    poplatky za lehátka. Po zaplacení si ještě u prodavače procházejícího
    mezi slunečníky kupujeme občerstvení. Pak již uleháme na lehátka pokrytá
    pohodlnými matracemi a pozorujeme okolí. V moři se koupe plno lidí a
    také pláž kypí životem. Zhruba v jejím středu je šňůrou žlutých
    bójek vyznačen koridor, kterým proplouvají čluny na volné moře. Jednak
    s turisty, kteří se chystají pozorovat korálové útesy a pak také
    s těmi, kteří zvolili pro dopravu na ostrov a zpět rychlý člun. Tento
    úsek pláže je proto doslova obležen turisty, čekajícími zde před
    nástupem na některou z lodí. Na pláži se také nabízí různé
    aktivity, například jízda na nafukovacím banánu, nebo na vodním skútru,
    kterých je v mělké vodě nedaleko od břehu, zakotvena celá řada. Po
    koupeli v příjemně teplém moři se vydáváme na procházku podél
    pláže. Projdeme uličkou mezi řadami slunečníků na dlážděný chodník
    vedoucí podél pobřeží a pouštíme se po něm k severnímu okraji
    pláže. Po levé straně máme sektory barevně rozlišených slunečníků a
    vpravo od nás stojí řada restaurací, obchůdků, barů a stánků s
    nejrůznějším zbožím a rozmanitým občerstvením. V nabídce jídel
    pak převažují různé druhy ryb a mořských plodů. Nahlížíme do jedné
    z restaurací, ihned u vchodu je zde umístěn pult s malými
    vodními nádržemi, ve kterých se to hemží mořskými živočichy.
    Návštěvník si jen ukáže na některého z nich a personál pak
    vybraný kus připraví a naservíruje. Cestou podél pláže se k nám ze
    stánků šíří různé vůně, to podle toho, jaký druh jídla zde
    připravují. Občas také zahlédneme psa nebo kočku, pochutnávající si
    v uličkách mezi stánky, na zbytcích jídla. Zanedlouho přicházíme ke
    skalnatému výběžku, zasahujícímu až do moře. Zde pláž končí a dále
    již vede jen betonová cesta. Pokračujeme v procházce po této
    cestě.

    Pláž Tonglang


    Po zhruba třechstech metrech, se před námi objeví zátoka s malou,
    jen asi sto metrů dlouhou písčitou pláží, sevřenou okolními kopci. Ve
    smaragdově zbarvené vodě romantické zátoky se pohupuje několik
    zakotvených lodí. Tonglang, jak se tato pláž jmenuje, je na rozdíl od
    Tawaen, téměř liduprázdná. Lehátka pod řadou slunečníků jsou prázdná
    a ani v moři se nikdo nekoupe. Rovněž hospůdka s doškovou
    střechou, stojící u cesty, zeje prázdnotou. Na celé plážičce a
    v okolí, napočítáme ani ne deset lidí. Usadíme se na kameny na okraji
    pláže a vychutnáváme si klid, který zde vládne. Poté, co se nabažíme
    pohledu na idylu, kterou máme před očima, se vracíme zpátky k našim
    lehátkům. Tentokrát se ale brouzdáme vodou po okraji pláže. Cestou
    pozorujeme svatyni s věžičkou, stojící na vrcholu přilehlého kopce a
    také míjíme kovovou konstrukci, na níž sedí opálený plavčík,
    dohlížející na bezpečnost koupajících se turistů. Potkáváme také
    muže se sluchátky na uších a s detektorem kovů v ruce. Muž
    systematicky prochází pláž a hledá kovové předměty. Při hledání také
    vstupuje až po pás do vody. Zastavujeme se a pozorujeme mužovo počínání.
    Ten během chvíle něco objeví. Poté zaryje do písku kulatou nádobku
    s perforovaným dnem, upevněnou na násadě. Nádobku plnou písku zvedne,
    prsty v ní šmátrá a cosi vyndává. Poté nalezený předmět zasune do
    kapsy. Loudáme se dál pískem až k našim lehátkům a poté trávíme
    zbytek odpoledne rekreací na pláži. Pro cestu zpátky do Pattaye využíváme
    toho, že některé z lodí směřují přímo na pláž Tawaen. Jedna
    z nich právě kotví u malého mola přímo na jižním okraji
    pláže. Spolu s desítkami dalších turistů nasedáme na loď. Poté
    zaburácí lodní motor, voda za zádí se zpění a plavidlo se pomalu vzdaluje
    od břehu. My sedíme u zábradlí a sledujeme zátoku s bílou
    pláží a řadami barevných slunečníků, jak se postupně vzdaluje až
    úplně zmizí. Náš výlet na ostrov Ko Larn je u konce, nám však
    zbudou na pobyt v tomto exotickém prostředí, nezapomenutelné
    vzpomínky.

    Rybí terapie

    Poté, co nás loď dopraví zpátky do pattayského přístavu, procházíme
    přes Walking Street a pak na začátek Second Road. Zde nasedáme na Song Teow.
    Je podvečer a doprava na této rušné ulici je tak hustá, že náš pickup
    jen popojíždí v dlouhé koloně vozidel. Sedíme na lavici v zádi
    vozidla a pozorujeme lidi na chodníku. Na něm vidíme už poněkolikáté
    kráčet tu samou ženu. Vždy, když popojedeme, tak se jí vzdálíme a poté
    co zůstaneme stát v zácpě, tak nás žena zase v klidu dojde. Asi
    čtyři kilometry dlouhou ulici Second Road, jsme při předchozí jízdě
    projeli za několik minut. Nyní již sedíme ve vozidle skoro třičtvrtě
    hodiny a stále nejsme na konci, tedy na kruhové křižovatce s delfíny.
    Když dopravní zácpa nepolevuje, raději vystupujeme a zbytek cesty jdeme
    pěšky. Zakrátko přicházíme k místu, kde stojí na chodníku řada
    akvárií, v nichž se hemží desítky malých rybiček. Rozhodujeme se,
    že vyzkoušíme rybí terapii, která se zde nabízí. Platíme muži, jenž na
    akvária dohlíží, požadovanou sumu a usedáme na lavičku. Poté noříme
    nohy asi do půle lýtek každý do jednoho akvária. V ten moment se na
    naše končetiny vrhají asi šest centimetrů dlouhé kaprovité rybičky Garra
    Rufa a začínají s pedikúrou. Zpočátku to velice lechtá, ale brzy si
    na jemné dotyky rybiček zvykáme. Rybičky během procedury oždibují
    odumřelé buňky a kousíčky kůže. Když po půl hodině terapie končí, je
    pokožka našich nohou hladká, jako nikdy před tím.